Pojmem české křemíkové údolí se v posledních letech pyšní Brno. Od vypuknutí čipové krize před třemi lety se ale v kontextu nejen české, ale i evropské debaty čím dál častěji skloňuje Rožnov pod Radhoštěm.
V místním závodě americké společnosti onsemi se totiž bez výraznějšího zájmu veřejnosti již 30 let navrhují nejmodernější čipy a integrované obvody pro celý svět.
Rožnov tak může sehrát klíčovou roli ve snaze Evropy zbavit se závislosti na výrobcích a návrhářích z Asie. Získání dominance ve výrobě čipů je také jedním ze strategických záměrů Česka.
Vyšší produkce čipů by život v poklidném Rožnově proměnila, město může růst |
Rožnovské centrum onsemi působí v areálu bývalé Tesly Rožnov, někdejšího klíčového socialistického podniku v oblasti elektroniky.
Ve výrazně modernizovaných provozech dnes působí na 200 návrhářů čipů s několika světovými patenty. V dalších objektech pak v ultra čistých prostorech probíhá samotná výroba čipů a křemíkových desek, tzv. waferů, na kterých se pomocí celé řady technologií čipy konstruují.
Jedním z nejnovějších provozů je pak výroba desek na bázi karbidu křemíku, který vykazuje proti běžnému křemíku lepší vlastnosti při vysokém napětí, což je důležité zejména pro oblast elektromobilů nebo obnovitelných zdrojů.
Právě proto do Rožnova již dnes míří zástupci automobilek, aby prozkoumali možnosti nové technologie, která dokáže u elektromobilů zvýšit dojezd nebo snížit potřebu chlazení.
Miliardová investice dokáže změnit český průmysl i školství na desetiletí
Rožnovský závod onsemi je v poslední době v centru pozornosti také díky ohlášené investici mateřské společnosti právě do výroby čipů na bázi karbidu křemíku ve výši 44 miliard korun, o kterou se vedle Česka uchází také Jižní Korea a domovské Spojené státy.
Investice by do Rožnova mohla přinést nejen nejmodernější výrobní technologie ve výrobě čipů z tohoto materiálu, ale také výrazně přispět k výzkumu a vývoji v oblasti materiálového inženýrství polovodičů.
Právě na výzkumu a vývoji nových technologií se již dnes výrazně podílejí analytici místních laboratoří. Ti pomocí špičkových elektronových mikroskopů – z převážné části vyrobených v Brně – zkoumají nanostruktury jednotlivých součástek a své závěry sdílejí s vývojáři.
Pro rožnovské čipové centrum je nezbytná spolupráce s vysokými školami, z nichž nejvýraznější je Vysoké učení technické v Brně. To je také jeden z hlavních důvodů, proč společnost a univerzita podepsaly memorandum o bližší spolupráci v následujících letech.
Pro rektora VUT Ladislava Janíčka je rozvoj v oblasti polovodičů stejně klíčovou oblastí jako pro českou vládu. Česká republika má dle něj velmi slušnou výchozí pozici a na firmách a univerzitách je nyní úkol posilovat kompetence v technických oborech. Ty celosvětově čelí poklesu zájmu ze strany studentů.
Rektor VUT i zástupci onsemi se proto rozhodli nejen spolupracovat na specializovaných programech, jako jsou například průmyslové doktoráty, ale také na proměně středního a postupně i základního školství, kde se zájem o technické obory u dětí rodí.
Čipy umíme v České republice vyvinout, ale ne vyrobit, zaznělo v Rozstřelu
12. srpna 2021 |