Celý život pomáhal lidem. Bohužel však značný čas strávil v místech, ze kterých šel strach: koncentračních táborech či komunistických vězeních.
Rodák z Francovy Lhoty Štěpán Trochta patřil k nejvýznamnějším českým duchovním. Osud odvážného kněze přibližuje výstava, která je do konce ledna k vidění v prostorách budovy betlému v Horní Lidči (více o samotném betlému čtěte zde).
Trochta studoval na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži a později v italském Turíně. Stal se jedním z prvních českých salesiánů a věnoval se práci s chudou a opuštěnou mládeží. Pomohl například vybudovat salesiánské gymnázium ve Fryštáku a centrum v pražských Kobylisích, které vedl.
Byl životním optimistou, ale také mužem, jenž se nebál hlasitě dávat najevo své názory. I proto se během druhé světové války dostal do hledáčku gestapa.
„Několikrát byl vyslýchán a krátce po atentátu na Heydricha zatčen,“ zmiňuje historik Jiří Plachý z Vojenského historického ústavu v Praze.
Trochta prošel Terezínem a koncentračním táborem Mauthausen. „Zde několikrát jen o vlásek unikl smrti. Přitom se během věznění choval statečně a byl oporou spoluvězňům,“ uvádí Plachý.
„Ani v Mauthausenu to nebylo tak zlé jako v českých věznicích“
Po válce se brzy dostal do konfliktu s komunistickým režimem, proti němuž velmi ostře vystoupil. Okamžitě se o něj začala zajímat StB a v roce 1954 jej soud poslal na pětadvacet let do vězení za velezradu.
Prošel několik českých věznic a později se svěřil přátelům, že „ani v Mauthausenu to nebylo tak zlé“.
„Ty německé koncentráky se nedají srovnat s tím, co jsem vytrpěl od komunistů. Byla to nejhorší doba mého života. K takovému zacházení se ani Němci nesnížili,“ řekl kněz, jehož osvobodila až amnestie v roce 1960.
Do duchovní správy se ale vrátit nesměl a několik let se živil jako pomocný dělník. Kvůli podlomenému zdraví pak musel odejít do předčasného důchodu.
Jeho činy ocenil i papež, který jej v roce 1969 tajně jmenoval kardinálem. I v posledních letech života se veřejně stavěl proti pošlapávání náboženských svobod v Československu.
Trochta zemřel v roce 1974 a na jeho pohřbu ho tehdejší krakovský arcibiskup a pozdější papež Karol Wojtyla označil za mučedníka.
V roce 1992 jej prezident Václav Havel vyznamenal in memoriam za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva.
