Kostel bez věže a s kruhovým půdorysem vyrostl během dvou let v Sazovicích. Do první slavnostní mše zbývá něco přes tři měsíce a finišují práce na interiéru a vybavení bohoslužebného prostoru.
Nedávno na kostel instalovali zvonohru, kterou tvoří patnáct různě velkých bronzových zvonů. Umístěné jsou na venkovní fasádě po pěti ve třech řadách v sousedství jednoduchého kříže, který prozrazuje, k čemu nezvyklá stavba slouží. A spolehlivě přitáhnou oči kolemjdoucích.
„Každý zvon má danou hmotnost a velikost a dohromady vytvoří hudební dominantu, která zahraje až pětadvacet různých melodií,“ uvedla Marie Rapantová ze Spolku pro výstavbu kostela svatého Václava v Sazovicích.
V každém období liturgického roku bude znít jiná píseň. Vyrobili je ve zvonařské dílně Tomášková Dytrychová v Brodku u Přerova a certifikát jim potvrdil člen Moravské filharmonie Brno.
„Klient si určí své melodie, které pak zpracuje hudební skladatel a zároveň určí oktávu a její rozsah,“ popsala zvonařka Leticie Vránová-Dytrychová.
„Každý zvon je konstruován jen pro jeden svůj tón a v celé zvonohře má určené místo. Je to umělecký originál a největší zvon nese jméno patrona kostela svatého Václava,“ dodala.
Zvonohra se ovládá elektronicky ze sakristie, kde se na čtecím zařízení nastaví čas, melodie či počet přehrání.
V kostele mají lidé vnímat klid, říká architekt
Autor kostela, architekt Marek Jan Štěpán, se nechal inspirovat svitkem papíru, jenž se v několika místech rozevírá. Tím vzniklo místo pro okna, která do prostoru přivádějí světlo.
Hlavní místnost má kruhový tvar, obětní stůl je oválný. Ve stropě je kulatý průhled ven, lemovaný třemi stranami trojúhelníku symbolizujícího Boží oko. Ačkoli kostel stojí u rušné silnice, venkovní provoz z něj vidět není.
I reproduktory zabudovali pod omítku, aby nerušily čisté linie prostoru.
„Chtěl jsem, aby kostel vypadal co nejméně materiálně, aby byl odhmotněn. Vstup člověka do chrámu má být cestou od vnějšího materiálního světa k vnitřnímu duchovnímu,“ vysvětlil Štěpán.
„Interiér má člověku přinést ztišení. Lidé jsou dnes přesycení informacemi, v kostele by měli vnímat klid a uvědomovat si své nitro,“ dodal.
Zbývá dořešit interiér
V blízkosti budovy jsou dokončeny terénní úpravy včetně výsadby stromů, instalovaná je i aparatura pro případné venkovní přenosy. Kostel má kapacitu zhruba 180 lidí, stovka se vejde do lavic před oltářem, další desítky lidí mohou bohoslužbu sledovat z kůru v prvním i druhém podlaží.
„Na prvním kůru budou i klasické píšťalové varhany,“ podotkla Rapantová.
Momentálně se řeší umělecké ztvárnění interiéru. U vchodu už příchozí vítá plastika svaté Zdislavy, patronky rodiny a čestné místo dostal i základní kámen, který posvětil papež Benedikt XVI.
Na zdi za obětním stolem bude velký kříž z optického skla, které se mění podle dopadajících paprsků světla, vpravo od něj Panna Maria s Ježíškem v náručí, nalevo patron kostela svatý Václav.
Právě jemu je kostel zasvěcený. Ve speciální schránce uvnitř obětního stolu však budou uloženy ostatky dva, svatého Václava i Zdislavy. A vejde se i všech čtrnáct zastavení křížové cesty. Každé z nich vyjadřuje jednoduchý tvar, vsazený do omítky.
Nápad postavit v Sazovicích kostel není nový, už před válkou tady založili Jednotu svatého Václava, která měla podobný záměr. Zmařila jej však válka a následná éra komunismu ho na dlouhá desetiletí pohřbila. Stavět se začal symbolicky v roce, kdy si zdejší lidé připomínali 80 let od založení Jednoty.
Rozpočet stavby je 20 milionů korun, z toho zhruba tři miliony věnovali věřící ve veřejných sbírkách. Další peníze poslaly firmy a farnosti z celé republiky, vůbec největší částku ale věnovali místní – podnikatelé a firmy ze Sazovic.
