Dosud nasbírali přes sedm tisíc podpisů, další podepsané archy dobrovolníci neodevzdali. Aby byl spolek Zachraňme naše zdravotnictví úspěšný, potřebuje alespoň šest procent voličů z celého kraje, tedy zhruba 29 tisíc jmen.
Ani pak to ale neznamená, že současně s podzimními volbami, kdy je pravděpodobná vyšší účast, budou lidé rozhodovat o stavbě nové nemocnice ve Zlíně-Malenovicích. Bez souhlasu většiny krajských zastupitelů se všelidové hlasování neuskuteční.
„Věříme, že referendum vyhlásí,“ uvedl Ondřej Martínek, předseda spolku, který kvůli referendu vznikl. „Není to hlasování proti nové nemocnici, ale o nemocnici. Občané neměli možnost se k tomu vyjádřit, protože toto zásadní téma neměla žádná strana ve volebním programu.“
Organizátoři jsou přesvědčení, že lidové hlasování má smysl i přesto, že názor politických stran vůči nemocnici je vyhraněný, a už samotné krajské volby budou vlastně referendem o nemocnici.
„Volby stačit nemohou, protože žádná strana nemůže mít jen jediné téma. Navíc řada lidí třeba bude volit svou oblíbenou stranu, přestože jsou proti stavbě nové nemocnice,“ domnívá se senátor Tomáš Goláň, jenž je jedním z hlavních podporovatelů referenda o nemocnici a sám o něm mluvil už na začátku letošního roku.
Zákon o krajském referendu má řadu podmínek a termínů a žádný kraj v České republice s ním zatím nemá zkušenosti. Všechna dosavadní hlasování se týkala pouze místních částí, případně měst. V zásadě se ale tato referenda od sebe příliš neliší.
Hejtmanovi referendum nevadí
Podstatnou roli pro úspěch aktivistů hraje vhodně položená otázka, dodržení termínů i správnost podpisových archů. A také načasování současně s volbami.
Výsledek je totiž platný pouze v případě, že přijde alespoň 35 procent voličů. Účast ve volbách ve Zlínském kraji se pohybuje právě kolem tohoto čísla. I proto se organizátoři aktuální krajské petice radili s těmi, kteří už mají zkušenosti.
Iniciativa s podporou politikůSoučasní opoziční politici z kraje, zastupitelé různých měst i osoby, které jsou na kandidátce některých stran a hnutí do nadcházejících krajských voleb. Takový je seznam podporovatelů iniciativy Zachraňme Baťovu nemocnici, která sbírá podpisy pro vyhlášení referenda o nové nemocnici ve Zlíně-Malenovicích. Původně občanská iniciativa se tak může stát součástí předvolební kampaně. Její zakladatelé si to nemyslí. „My jsme k diskusi o tématu nové nemocnice chtěli pozvat lidi z různých politických stran,“ zdůvodnil Ondřej Martínek, iniciátor podpisové akce a předseda nově vzniklého spolku Zachraňme naše zdravotnictví. „Jestli to někomu v kampani pomůže, to nevím, ale sleduji, že málokdo z obyčejných lidí, již referendum podporují, řeší u tohoto tématu politiku,“ doplnil. K pořádání referenda se mezi prvními připojil senátor z hnutí Senátor 21 Tomáš Goláň, který chce místo obhájit i v letošních volbách. Mezi podporovateli je například kroměřížská zastupitelka Olga Sehnalová, jež povede do krajských voleb sociální demokraty. Na seznamu je i lídr Trikolóry, Soukromníků a Nezávislých, lékař Jaromír Bernátek. Nechybí poslankyně za ANO Margita Balaštíková nebo krajská zastupitelka za Svobodné a Soukromníky Helena Lasztoviczová. Jde o politiky, kteří kritizují záměr nové nemocnice. „Osobně to nevnímám jako součást kampaně. Jde čistě o můj názor jako soukromé osoby,“ vysvětlil své důvody Bernátek. Hejtman Jiří Čunek, jenž prosazuje novou nemocnici a je lídrem lidovců do krajských voleb, má jiný názor. „Vnímám referendum jako politický nástroj ke zviditelnění se před volbami,“ prohlásil. Iniciativa chystá na pondělí 29. června demonstraci před budovou krajského úřadu. I tam bude sbírat podpisy. |
„U všech měst, ve kterých se uskutečnila místní referenda, se ukázalo, že úřady používají různé nástroje k tomu, aby hlasování nešlo spojit s volbami, aby nepřišel dostatečný počet lidí, a tudíž aby výsledek nebyl pro město závazný,“ tvrdí Tomáš Pasterný, šéf občanského sdružení Komunitní křižovatka, jenž organizoval referendum ve Zlíně.
Toto sdružení prosadilo historicky první referendum v roce 2015. Týkalo se plošného zákazu hazardu ve městě. Podpisy začali sbírat v květnu 2014 a chtěli hlasování uspořádat v termínu podzimních komunálních voleb ve stejném roce na podzim. Časově tak byli v podobné situaci jako současní iniciátoři referenda o stavbě nové nemocnice. Referendum se nakonec konalo až v lednu 2018, přišlo asi 12 procent voličů, a tudíž bylo neplatné.
Podobný scénář může potkat i odpůrce nové nemocnice, kteří chtějí zvrátit rozhodnutí o výstavbě ve Zlíně-Malenovicích. O vyhlášení referenda mohou rozhodnout pouze krajští zastupitelé. Ti se sejdou v pondělí. Na programu tento bod nemají a projednávat ho nebudou.
Znovu se sejdou 14. září. To je poslední termín, v němž je možné rozhodnout o pořádání referenda současně s volbami 2. a 3. října.
„Referendum mi nevadí, ale myslím si, že je zbytečné. Mezi kandidujícími politickými stranami je jasná čára ohledně nemocnice a voliči to vědí. Pokud by se hlasování konalo v den krajských voleb, tak je to v pořádku a nebude to znamenat žádné vícenáklady,“ konstatoval hejtman Jiří Čunek.
Co se týče termínu, měli by zastupitelé navrhovatelům vyhovět.
„Nepředpokládáme, že by existoval racionální důvod k odchýlení se od návrhu přípravného výboru,“ poznamenal mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška.
Podpisy do poloviny srpna
Podpisové archy chce přípravný výbor odevzdat nejpozději do poloviny srpna. Úřad má totiž 15 dnů na to, aby návrh s podpisy prozkoumal. Pokud zjistí chyby ve jménech nebo neúplné údaje, vyzve výbor k nápravě. Tím se může vyřizování protahovat a vyhlášení referenda by se mohlo posunout až na nově zvolené zastupitele.
I současné vedení kraje může rozhodnutí odsunout v případě, že si nebude jisté, jestli otázka v referendu není v rozporu s právními předpisy. Na tom se například zastavila příprava na referendum o vodě ve Zlíně před dvěma lety.
Autoři chtěli, aby obyvatelé rozhodli, jestli chtějí pokračování modelu, kdy se Vodovody a kanalizace (VaK) Zlín starají o vodárenskou infrastrukturu, ale provozuje ji Veolia prostřednictvím Moravské vodárenské. Ministerstvo vnitra tehdy vyhodnotilo, že dvě otázky jsou neplatné a termín veřejného hlasování nakonec určil soud. Uskuteční se letos v termínu podzimních voleb.
„Naše otázka o nemocnici je jednoduchá, není návodná, z procesního hlediska jí není co vytknout,“ konstatoval Goláň s tím, že otázka v referendu bude znít: Chcete novou nemocnici ve Zlíně?
Pokud se hlasování o nemocnici podaří prosadit, pro Zlín to bude znamenat, že obyvatelé budou v jednom termínu volit krajské zastupitele a senátory a také rozhodovat ve dvou referendech. Z pohledu zákona tomu ale nic nebrání.
