Martina Ireinová, vedoucí oddělení dialektologie Ústavu pro jazyk český Akademie věd | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Čím víc jdeme na východ, tím je nářečí zachovalejší, vysvětluje jazykovědkyně

Celý článek jen pro členy

Chcete číst prémiové texty bez omezení?

Předplatit
Když nedávno chodili chlapci po celé zemi s pomlázkou, ve Zlínském kraji to bylo téměř v každé obci jinak. Někde měli v ruce tatar, jinde žilu, korbáč, mrskačku nebo metlu. Jak jsme na tom v celé republice se stavem a užíváním nářečí, chtějí jazykovědci zjistit v chystaném výzkumu. Podle jazykovědkyně Martiny Ireinové z brněnského Ústavu pro jazyk český pomáhá k zachování nářečí udržování tradic.

Rozdíly mezi regiony přibližuje výstava ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti.

„Stav nářečí odráží to, jak žijeme. Jejich vývoj souvisí s tím, jak se vyvíjí společnost. V chystaném výzkumu se to může projevit. Abychom postihli jevy, které ještě nejstarší generace užívá, nebo si je alespoň pamatuje, už s tím nemůžeme dál čekat,“ prohlásila v rozhovoru pro MF DNES Martina Ireinová.

Dříve se lidé k určitému místu přiřazovali tím, že nosili konkrétní kroj a k tomu měli mluvu. Dnes se kroj používá jen při speciálních událostech, ale mluvu máte po ruce pořád.

Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium

Měsíční

89
Předplatit
Můžete kdykoliv zrušit

Roční

890
Předplatit
Ušetříte 178 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Dvouleté

1 690
Předplatit
Ušetříte 446 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Připojte se ještě dnes a získejte:

  • Neomezený přístup k obsahu iDNES.cz, Lidovky.cz a Expres.cz
  • Více než 50 000 prémiových článků od renomovaných autorů
  • Přístup k našim novinám a časopisům online a zdarma ve čtečce
Více o iDNES Premium
Máte už předplatné? Přihlásit se