Méně lidí přišlo například do památek, které spravuje Národní památkový ústav, tedy do buchlovického i vizovického zámku či na hrad Buchlov.
„Letos jsme na památkách postrádali zahraniční turisty a na některých částečně i organizované zájezdy,“ sdělila Dagmar Šnajdarová z kroměřížského pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ).
Klesl také zájem o prohlídky interiérů s průvodcem u tuzemských rodin i u seniorů. K tomu je potřeba přičíst, že památky namísto obvyklého dubna letos mohly otevřít až v červnu.
„Některé návštěvníky odrazovala i protiepidemická opatření jako povinnost mít zakryté dýchací cesty či prokázání bezinfekčnosti,“ podotkla Šnajdarová.
To potvrzuje i kastelánka vizovického zámku Jana Pluhařová. Letos sem dorazilo o čtyři tisíce turistů méně než loni.
„Lidé byli otrávení různými opatřeními. Spousta z nich telefonovala, ptala se, za jakých podmínek vůbec mohou přijít. Spousta z nich ztrácela nervy a na pokladně pak docházelo ke konfliktním situacím,“ popsala Pluhařová.
Roli podle ní hrál i fakt, že místní letos přes léto cestovali více než loni, kdy řada z nich zůstávala v regionu. „Snažili jsme se to pak dohánět v podzimní části sezony, dělali jsme speciální prohlídky a do konce roku ještě chystáme například výstavu betlémů v zámecké kapli,“ prozradila kastelánka.
Průvodce nenahradíte, míní ředitel zámku
Na prohlídku Arcibiskupského zámku v Kroměříži loni dorazilo přes 56 tisíc návštěvníků, letos to bylo ještě o 15 tisíc méně. Také tady vidí hlavní důvod v pozdějším zahájení sezony, omezení kapacity prohlídkových skupin i chybějícím zahraničním návštěvníkům.
„V našem případě kromě covidové situace návštěvnost ovlivnila i částečná rekonstrukce zámku, protože jsme milovníkům umění nemohli nabídnout prohlídku věhlasné obrazárny,“ vysvětlil ředitel Správy Arcibiskupského zámku a zahrad Jiří Uhlíř.
Sezonu tu zahájili hned první možný termín galerijními prohlídkami, kdy si lidé mohli zámek prohlédnout bez průvodce. Tento model se osvědčil už loni. Jakmile to ale bylo možné, vrátili se k tradičním prohlídkám.
„Celkový dojem z prohlídky zámeckých prostor vytváří mimo jiné osobnost průvodce a jeho úloha je i v dnešní době nenahraditelná,“ zdůraznil Uhlíř.
Pozitivum vidí aspoň v tom, že se i přes omezení podařilo na zámku uspořádat tři výstavy, sérii koncertů komorní hudby, divadlo i filmové natáčení.
Na venkovních památkách bylo plno
Slabší návštěvnost pro zámek samozřejmě znamená finanční výpadek. V Kroměříži proto přistoupili k úsporným opatřením v oblasti nákladů. Nijak se to ale nedotklo plánovaných oprav.
„Samozřejmě že už přemýšlíme o příští sezoně,“ přitakal ředitel. „Věříme, že harmonogram stavebních a restaurátorských prací bude dodržen a my budeme moci návštěvníky přivítat v nové expozici arcibiskupské gardy v Mlýnské bráně a zpřístupnit alespoň část interiérů druhého patra zámku.“
Solidní sezonu za sebou mají naopak návštěvnická místa, která využívají venkovní prostory. Příklad je Květná zahrada v Kroměříži, což je jediná památka ve správě NPÚ, které návštěvnost stoupla. Na zřícenině hradu Lukov pak za sebou mají dokonce jednu z nejlepších sezon vůbec. Hrad letos navštívilo zhruba 25 tisíc lidí, což je výrazně více než loni.
„Šli jsme tomu trochu naproti zavedením samoobslužného okénka s občerstvením a pokladny,“ naznačil šéf lukovského hradního spolku Jiří Holík.
„Jsou to prvky, kterými jsme inspirovali i další zříceniny v Česku.“ Nahrálo tomu i dobré počasí, zejména o víkendech. Navíc byl znát trend, kdy lidé preferovali chození do přírody.
„Občas to mělo i negativní dopady,“ připomněl Holík. „Navštěvovali nás lidé, co běžně nechodívají, a někdy trochu podrážděně reagovali na některá naše upozornění.“
Skanzen zachránila podařená letní sezona
Loni touto dobou neměli příliš mnoho radosti v rožnovském skanzenu. Museli se vypořádávat s nízkou návštěvností, kvůli sílící covidové epidemii navíc zrušili obvykle stěžejní vánoční akci – adventní jarmark. Letos tu ještě během listopadu panovala mírně optimističtější nálada a pracovníci Valašského muzea v přírodě vánoční akce připravovali.
„Pro nás jsou adventní akce z hlediska návštěvnosti důležité a chystali jsme je, i když jsme byli v nejistotě,“ pověděl ředitel Valašského muzea v přírodě Jindřich Ondruš.
Kvůli zhoršené epidemiologické situaci však v kalendáři museli část plánovaných akcí zrušit.
V rámci možností jsou tu však s letošní sezonou spokojení. Na začátku listopadu registrovali okolo 266 tisíc návštěvníků, což je oproti loňsku výrazné zlepšení. A to navzdory tomu, že na jaře skanzen musel odpískat tradiční navštěvované události jako fašank, Velikonoce či stavění a kácení máje.
„Z dřívějších průzkumů víme, že třetina našich návštěvníků chodí právě na akce. Léto bylo pro nás naštěstí dobré a stihli jsme vše důležité,“ míní Ondruš.
Skanzenu pomohla i známost mezi lidmi a systém prohlídek, který nabízí procházku v přírodě.
