Hromada trámů, z nichž jeden nese letopočet 1920, byla ještě nedávno roubenou hájovnou ve Valašské Bystřici. A znovu jí bude. Jen vyroste na jiném místě a dostane nové využití. Stane se zázemím nového areálu Kolibiska, který budují ve Valašském muzeu v přírodě.
„Byla dost zachovalá, zhruba osmdesát procent původního dřeva můžeme po opracování znovu použít,“ řekl technický náměstek rožnovského skanzenu Milan Gesierich. Zbylou pětinu tesaři nahradí novým dřevem, co je ale možné zachránit, to použijí. Zároveň s přípravou dřeva na roubenku rostou její základy a podezdívka z kamenů.
Návštěvníci Valašské dědiny mohou stavbu sledovat v přímém přenosu. Stačí, aby prošli dědinou až nahoru na kopec, odkud je dnes výhled na lesy a louky. Právě do nich jednotlivá stavení Kolibisek umístí. Bude jich celkem 25.
Hájovna je v pořadí čtvrtou stavbou, předešla ji trojice roubených seníků. Do skanzenu ji přemístili loni v prosinci. Vlastnil ji státní podnik Lesy ČR, který už pro ni neměl využití. Skanzen dostal hájovnu darem, bude v ní expozice lesnictví a zázemí pro zaměstnance.
 |
„V krajině už mnoho staveb, které se ještě dají zachránit, nezbývá. Ale pro Kolibiska už máme všechny,“ pochvaluje si Gesierich.
Spolu s hájovnou pracují také na oplocení areálu. V něm se ukryje technické zabezpečení včetně kamerového systému. Celkem jde o 1 400 metrů pletiva, které bude částečně skryté v zeleni, aby nerušilo. Bude protínat i turistickou značku, proto se skanzen dohodl s Českým svazem turistů na jejím přeznačení.
„Trasa na rozhlednu se tím prodlouží asi o 400 metrů. Lidé do těch míst chodili na procházky, pro ně tam prostor zůstane,“ vysvětlil generální ředitel Národního muzea v přírodě a šéf Valašského muzea v přírodě Jindřich Ondruš.
Hotovo má být v roce 2027, tedy 45 let od posledního rozšíření rožnovského areálu skanzenu. Naposledy v roce 1982 otevřeli Mlýnskou dolinu.
Jak název napovídá, bude areál Kolibisek zaměřený především na pastevectví a salašnictví. Kolem kolib se budou pást ovce. Dostane se také na lesnictví, ukázky práce v lese nebo počátky cestování v Beskydech.
Přípravy se datují do roku 2018 a nezbrzdila je ani koronavirová pandemie. Přestože loňský propad v tržbách skanzenu byl 12 milionů korun a letos už evidují ztrátu 9 milionů. „Ministerstvo kultury nás dotovalo a tím, že se nemohla konat řada akcí, odpadly některé náklady,“ sdělila ekonomická náměstkyně Věra Cábová.
První čtvrtek v měsíci je vstup zdarma
Loni byl skanzen uzavřený pět měsíců, což se podepsalo také na návštěvnosti. Do Rožnova dorazilo jen 227 tisíc návštěvníků, zatímco o rok dříve jich bylo 364 tisíc.
„Koronavirová omezení nás přiměla přejít do online prostředí, vytvářeli jsme videorecepty nebo videoprezentace řemesel,“ líčí Ondruš. „Činnost muzea se nezastavila, naopak jsme se shodli, že byla ještě intenzivnější, protože jsme museli věci vymyslet i dělat jinak,“ dodal.
Jakkoli ve skanzenu doufají, že letošní sezonu už nic nenaruší, jsou realisté. „Stát se to může, ta nejistota trvá,“ uvědomuje si Ondruš. Tomu odpovídají i letošní novinky v podobě e-vstupenek či QR kódů, kterými vybavili budovy. Když si je návštěvník načte, objeví se mu popis budovy a dobové fotky.
Nové jsou rovněž vstupy zdarma každý první čtvrtek v měsíci. Skanzen tím chce pomoci lidem, kterým se zhoršila ekonomická situace. Ten první připadl na minulý týden a předčil očekávání, využilo ho zhruba tři tisíce lidí.
Ceny vstupenek se změnily pouze u Dřevěného městečka, kde zdražily o 20 korun. Základní vstupné pro dospělého činí 120 a pro děti 60 korun. Celodenní vstupenka do všech areálů vyjde na 220 korun pro dospělého a 160 korun pro děti.
Na velké akce a festivaly se ceny vstupného zvyšovat nebudou a vstupy na výstavy jsou nadále v ceně vstupenky do areálu. „V platnosti jsme nechali i loňské permanentky, protože je návštěvníci nemohli využít,“ zmínil Ondruš.
