A někdy slaví úspěchy, což se stálo právě teď. Na základě jejich žaloby brněnský krajský soud zrušil územní rozhodnutí na dvaadvacet objektů, jež musejí být součástí dálnice. Jde o protihlukové stěny (například mezi Alexovicemi a Zahnašovicemi), provizorní silniční napojení, retenční nádrže či odlučovače ropných látek. Bez nich se řidiči po nové silnici neprojedou a městům a obcím podél její trati se neuleví od přívalu aut.
Sdělil to předseda Dětí Země Miroslav Patrik s tím, že soudy ještě řeší dvě žaloby spolku a jednu jejich kasační stížnost. „S rozsudkem jsme spokojeni, neboť krajský soud nám uznal tři námitky a spolku Egeria další dvě námitky,“ uvedl Patrik.
„Zvažujeme podání opravných prostředků,“ naznačil Chudárek. „Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost, na což máme dva týdny.“ Zároveň upozornil, že na dalších objektech s pravomocným stavebním povolením se pracuje podle časového harmonogramu.
I kdyby však silničáři podali kasační stížnost, ta nemá odkladný účinek. Tudíž na dvaadvacet objektů, které potřebují postavit před zprovozněním dálnice, nemají povolení. Krajský úřad bude muset rozhodnout o dalším postupu. Územní rozhodnutí vydal městský úřad v Holešově v květnu 2020, načež se proti němu spolky odvolaly. V září 2022 krajský úřad jejich odvolání zamítl a původní rozhodnutí částečné změnil. Nato Děti Země a Egeria podaly správní žaloby, na jejichž základě brněnský soud rozhodnutí kraje zrušil.
Děti Země uspěly s připomínkou, že krajský úřad do podmínek územního rozhodnutí nezahrnul všechny potřebné požadavky stanoviska EIA a ani se řádně nevypořádal s jejich návrhy na uložení nových deseti podmínek ke zmírnění zásahu dálnice D49 do povrchových vod, do významných krajinných prvků a do krajinného rázu.
„Objekty, o které se jedná zahrnují protihluková opatření, provizorní napojení komunikací, retenční nádrže či odlučovače ropných látek. Konkrétně jde například o protihlukovou stěnu mezi obcemi Alexovice a Zahnašovice,“ upřesnil Chudárek. Na těchto objektech se zatím nepracuje, silničáři čekali na zmíněná povolení. Pro dokončení celé stavby jsou ale nezbytné a zdrží-li se dílčí části, posune se zprovoznění celého úseku dálnice.
20. prosince 2021 |
V žalobě spolku Egeria uznal soud vady v postupu úřadů, neboť se pečlivě nezabývaly jeho dvěma konkrétními připomínkami.
Spolek v první námitce uvádí, že část objemu znečištěných vod z povrchu vozovek neprochází přes odlučovače ropných látek, takže pokud se pak mají tyto vody vsakovat do půdy, tak zde existuje riziko znečištění podzemních vod. Ve druhé námitce upozorňuje, že retenční nádrž a její součásti nebyly správně umístěné na všech pozemcích a navíc není zřejmé, zda skutečně zachytí potřebné množství znečištěných vod a dojde k jejich řádnému vyčištění.
Při stavbě D49 silničáři přeložili dva potoky bez povolení, upozornili ekologové |
Navíc spolky už dříve podaly kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, u něhož chtějí docílit zastavení výstavby celého úseku dálnice. Ta by přitom podle Chudárka měla pomoci nejen městům aobcím kolem její trasy, ale částečně také Zlínu od tranzitní dopravy. „Potřebujeme, aby se doprava dostala z měst a obcí, z Holešova, Fryštáku, Zahnašovic či Martinic. To nás trápí nejvíc,“ zdůraznil opakovaně Chudárek.
Dálnice by měla plnit ještě více svůj účel, když se ji podle plánů podaří dostavět ke slovenské hranici. „Dokud toto dopravní napojení nebude funkční, Zlínský kraj bude pro Českou republiku okrajový východ bez adekvátního dopravního napojení,“ tvrdí zlínský primátor Jiří Korec.
Problémem pro silničáře může být ale i to, že se jim sice na začátku letošního roku podařilo získat dvě klíčová stavební povolení na provizorní sjezd z dálnice u Fryštáku, ovšem zatím jsou nepravomocná. Spolky proti nim mohou podat odvolání a po jejich případném zamítnutí poslat opět i žaloby na soud. To by znamenalo další výrazné zdržení přípravy.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
