Současně se ale má začít prodávat časové jízdné, na kterém by pravidelní cestující naopak ušetřili.
Od letoška funguje systém integrované dopravy, byť zatím ne stoprocentně, a všechny peníze z jízdného jdou právě hejtmanství. Jenže zároveň všude rostou ceny, což platí zejména o pohonných hmotách.
„Důvodem zdražení je nárůst všech nákladů. Nůžky se stále více rozevírají, což znamená, že veřejná doprava kraj stojí stále více. Takto aspoň mírně snížíme schodek a veřejná doprava bude méně prodělečná,“ řekl náměstek hejtmana přes dopravu Radek Doležel (ANO).
Změny musí projít krajskou radou, v níž jsou ANO, Piráti, ODS a ČSSD. Pak je bude schvalovat zastupitelstvo.
„Kraj na tom není tak, aby náklady na veřejnou dopravu v delším časovém horizontu zvládal, takže zdražení je logický krok. Je však v rozporu se snahou, aby se lidé vrátili do veřejné dopravy. Ještě se s tím musím blíže seznámit,“ uvedla náměstkyně hejtmana Hana Ančincová (Piráti).
„Zatím nejsem s takovým materiálem obeznámen, ale určitě každý z nás pociťuje navýšení každodenních výdajů,“ podotkl náměstek hejtmana Lubomír Traub (ODS).
V současné době platí v regionu sazba jedna koruna za jeden ujetý kilometr, plus devět korun za nástup. Od začátku příštího roku by lidé mohli za kilometr platit 1,20 koruny. Od července pak 1,50 koruny s tím, že se může změnit i nástupní sazba. Současně by měly začít platit časové kupony, které budou naopak nabízet výhodnější jízdné.
Cenová hladina by se po případném zdražení měla podle Doležela dostat na úroveň Moravskoslezského kraje, který je o něco levnější než Jihomoravský, byť způsoby nastavení cen se mezi kraji i liší.
Je to špatná cesta, míní exhejtman Čunek
Nárůst cen za jízdné se v celkových číslech kraje projeví jen mírně. Kraj má ročně z tržeb v autobusech 250 až 300 milionů korun, zbývající náklady 1,4 miliardy korun jdou na jeho vrub. „Zvýšením ceny jízdného bychom mohli získat navíc zhruba dvacet milionů korun, což je spíše jen kapka v moři,“ poznamenal Doležel.
Otázkou však je, zda zdražení neodradí cestující, kteří se začali do veřejné dopravy vracet po omezeních způsobených koronavirem. „Zdražení nebude tak výrazné. Pořád jsme nejlevnější mezi kraji,“ tvrdí Doležel.
Krajská opozice je ke změnám kritická. „Je to špatná cesta. Nepodpořím žádný návrh, aby lidé platili více, dokud kraj nepřestane rozhazovat peníze a nesmyslně investovat,“ reagoval bývalý hejtman Jiří Čunek (KDU-ČSL), jehož koalice nový systém integrované dopravy připravovala.
„Pokusil bych se udržet současnou cenu co nejdéle, aby se občané do veřejné dopravy vrátili a část ztrát tím zaplatili. Navíc tomu teď nahrává doba, když jsou vysoké ceny pohonných hmot,“ uvažuje.
Ve Zlíně a Otrokovicích zdražení neprošlo
Podle bývalého náměstka pro dopravu Pavla Botka (KDU-ČSL) je zdražení poměrně razantní. „Pokud se cena jízdenek neutrhne z řetězu, tak spoustu lidí drahé pohonné hmoty přivedou do veřejné dopravy,“ odhadl Botek.
Někdejší radní a dnes opoziční zastupitel Petr Gazdík (STAN) si myslí, že je třeba mít k posouzení ekonomickou analýzu, jež by měla být předložena dopravnímu výboru při krajském zastupitelstvu.
„Když zdražíte, tak to neznamená, že automaticky získáte více peněz, protože může začít jezdit méně cestujících,“ upozornil Gazdík.
Pokud jde o cestující a tržby z jízdného, situace se letos začala vracet do normálu. Ještě v březnu kraj hodlal získat na tržbách 42 milionů korun a obdržel jen 16, v červnu už byl plán 28 milionů korun a skutečnost 35 milionů. V září se plán i skutečnost dostaly na 35 milionů korun.
„Teď přijdou důležité měsíce, které nám ukážou, jestli se cestující do veřejné dopravy skutečně vrátili,“ řekl Doležel.
Zdražení jízdného v MHD řešily před nedávnem také radnice ve Zlíně a Otrokovicích. Nakonec ale ponechaly jejich původní cenu s tím, že chtějí dát lidem šanci, aby se do trolejbusů a autobusů vrátili. Zdražení, případně omezení spojů, může přijít od začátku roku 2023.
