Hraboši už z polí zmizeli, kalamita se ale za pár let může opakovat

Loni se jen zoufale dívali na to, jak jim přemnožení hraboši likvidují úrodu. Ztráty zemědělců tehdy šly do milionu korun. Ještě na začátku letošního roku viděli bledě také letošní sezonu, protože zima byla mírná. Na jaře přišla radikální změna, hlodavci se však v budoucnu mohou opět přemnožit.

Hraboš polní vypadá jako roztomilé zvířátko, ve finále ale dokáže nadělat velkou paseku. | foto: Profimedia.cz

Hrabošů letos skokově ubylo, což většinu zemědělců překvapilo.

„Takový pokles jsem nečekal. Ještě v lednu a v únoru byly stavy více než dvojnásobné. V přírodě nikdy nevíte, co přijde. Každý rok je jiný,“ řekl předseda Zemědělského obchodního družstva Rataje Josef Sedláček.

„Počet hrabošů se výrazně snížil. Dá se říci, že zmizeli, situace je dobrá,“ poznamenal předseda představenstva Agrodružstva Morkovice Josef Uchytil.

Zkušenosti dalších zemědělců ve Zlínském kraji jsou podobné, jen s tím rozdílem, že na Kroměřížsku a Uherskohradišťsku byla situace výrazně horší než na Zlínsku a Vsetínsku.

Škody od hraboše jsou všude menší než loni

Skutečnost, že hlodavců prokazatelně ubylo, registruje i ministerstvo zemědělství. Loni v říjnu bylo v průměru 764 nor hlodavců na jednom hektaru, v listopadu dokonce 1339, letos v květnu už ale počet klesl na 83 aktivních nor.

„Populace hraboše klesly na obvyklé stavy odpovídající začátku roku. Během června lze v jednotlivých krajích očekávat spíše další pokles míry rizika ohrožení zemědělských porostů,“ sdělil mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

Za takzvaný práh škodlivosti je považováno 50 nor na hektar na jaře a 200 nor v létě a na podzim. Celková čísla ovlivňuje fakt, že v krajích po celé zemi je situace různá. Ve Zlínském kraji dobrá, horší třeba na jižní Moravě a v jižních Čechách.

„Většina hrabošů zmizela. Řekl bych, že je jich teď normální stav, alespoň v naší oblasti,“ konstatoval předseda Agrodružstva Postoupky Jan Hašek.

Přesto zemědělci opět počítají se ztrátami, které jim mimořádně přemnožený hlodavec způsobil. Většinou to udělal už loni na podzim, takže poškozená je hlavně řepka a ozimý ječmen.

„Škody máme na víceletých pícninách 15 až 20 procent, na pšenici a řepce menší, tak do pěti procent. Loni byly škody 15 procent, což v přepočtu znamenalo 15 milionů korun,“ srovnal Uchytil.

Škody způsobené hrabošem jsou všude menší než loni. „Přesnou situaci zjistíme až o žních. Ale největší škody budou v řepce, hraboši se v ní schovávali, byly tam vidět nory,“ podotkl Sedláček.

V Ratajích loni zaznamenali ztrátu pět milionů korun, stejně jako v Postoupkách.

„Úroda zatím vypadá dobře, hraboší kalamita podle všeho pominula. Škody se těžko odhadují, protože se do porostu nedá vejít, nebudou ale takové jako loni,“ uvedl jednatel a agronom společnosti Agrodelta ze Zlína-Štípy Petr Slovák.

Návnady, choroba, či konec čtyřletého cyklu?

Zemědělci se neshodnou pouze na tom, proč populace hlodavce tak náhle poklesla.

Někdo říká, že tomu pomohlo kladení otrávených návnad Stutox II do nor, v některých nejvíce postižených oblastech (například v Ratajích) i jeho plošné použití, jež se nelíbí ekologům.

Další si myslí, že je zahubila nějaká choroba a že k tomu přispěla i silnější populace dravců, hlavně káňat a poštolek.

Nebo že skončil čtyřletý cyklus, během něhož populace hrabošů roste, a když dostoupí maxima, zase prudce spadne.

Podle odborníků šlo o kombinaci všech těchto vlivů. A přestože zemědělci hlodavce hubili, příroda si zřejmě z velké části pomohla sama.

„Populace hrabošů se pravidelně přemnožuje a klesá. Předpovídali jsme, že poklesne letos na jaře. Způsobuje to mnoho faktorů – nemoci, stres, potrava i genetická kondice, hraboši mají tyto cykly v sobě,“ vysvětlila Marta Heroldová z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

„V místech, kde populace hrabošů nebyla na maximu, bude však ještě stoupat,“ upozornila.

Podle ní se však bude cyklus v rozmezí tří až pěti let opakovat, takže zemědělci se hrabošů nezbavili na věky. Otázkou je, zda bude jejich další přemnožení tak markantní, což lze přisoudit zejména velmi mírným zimám posledních let.

Expertka: Jed je zbytečný, příroda si dokáže poradit sama

Experti z Mendelovy univerzity v Brně už loni na podzim předpovídali, že mimořádně početné populace hrabošů se letos na jaře sníží. A měli pravdu.
„Lze to vztáhnout k jakékoli přemnožené populaci, případně i na lidi – v takové situaci by začaly války, stres, byla by nouze o jídlo, stoupla by agresivita, boj o teritoria i potravu. V přemnožené populaci je také více patogenů, takže jednotlivci mezi sebou přenášejí nemoci,“ říká Marta Heroldová z lesnické a dřevařské fakulty brněnské univerzity.

Dá se tedy říct, že si příroda poradila sama?
Ano, proto jsme nechtěli, aby se hraboši plošně hubili. Říkali jsme, že jed je zbytečný. Vyhubenou populaci totiž nahradí nová, která se o to více začne množit.

Příčiny smrti hrabošů byly různé?
Ano, k tomu je třeba přidat i stáří. Velké kusy se dožívají delšího věku a utlumí rozmnožování další generace. Populace si tak sama znemožní další růst. Pravidelné přemnožování mají hraboši v genech, bude se opakovat. K poklesu jejich populace přispělo i to, že letos na jaře byla špatná potravní nabídka. Dá se zjednodušeně říci, že málo narostlo toho zeleného.

Pomohla i početnější populace dravců?
Nutně musela. Je to logické: když mají co žrát, tak je jich více. Na podzim a během zimy, která byla mírná, bylo vidět, kolik dravců létá. Na jaře byla celkově silná populace predátorů. Všechno je v určité harmonii.

Bude přemnožení opět extrémní? A čím bylo způsobeno, že bylo nyní tak velké?
Faktorů je asi více, ale důležitou roli hrají zimy. Když je zima mírná, tak populace hraboše přes zimu nevyhyne a přežije do května. A od roku 2008 přicházejí mírné zimy téměř jedna za druhou. Nejhorší pro hlodavce je, když roztaje sníh, pak začne mrznout, zalijí se jim nory, nemohou vylézt a udusí se. Jejich populace to není schopná přežít, nebo jde do jara velmi oslabená. To, že se jim dařilo, bylo dáno rovněž příhodnými podmínkami a plodinami, které se pěstují.

Které jim vyhovují?
Třeba řepka je taková jejich chůva. Jak vzejde, mají kryt proti predátorům a celou zimu dobrou, šťavnatou potravu. Řepka poslední dva roky nevymrzla, dvě zimy byla krásně zelená. Ale vůbec nejlepší je pro hraboše asi vojtěška.