„Měl jsem už tolik věcí, že to doma nebylo kam dávat. A dost lidí říkalo, že by byla škoda si to nechávat pro sebe,“ krčí rameny. S vystavováním má zkušenosti. Se svou přítelkyní Terezou Matějovou se přistěhoval do Luhačovic z Ostravy, kde dříve spolupracoval s místním hasičským muzeem. Vášeň zdědil po otci, který byl členem dobrovolného sboru.
„Sbíral hasičská autíčka. Doma jich měl asi sto. Byla zavřená ve vitrínce a já si s nimi nemohl hrát. O to víc mě ale lákala,“ vypráví sběratel, kterého kromě hraček a modelů začala zajímat i další technika a vybavení.
 |
Shromáždil tisíce exponátů a nadšením nakazil svou partnerku, která s ním muzeum provozuje. „Postupně mě to nadchlo, ale dost často to bylo o toleranci. Třeba tohle čerpadlo jsme kdysi měli doma v bytě v ložnici,“ ukazuje Matějová na těžký a rozložitý přístroj. „Strčili ho tam, když jsem byla zrovna v práci,“ směje se.
Exponáty v muzeu jsou sesbírány z celé republiky i zahraničí. Prakticky mapují vývoj hasičského řemesla. Jsou tu původní vědra, primitivní pumpičky, různé druhy proudnic, přileb nebo hasicích přístrojů. Zastoupeno je vybavení z Rakouska-Uherska, první republiky, doby protektorátu, ale i to novější.
„Je hezky vidět, jak zásadním, a přitom rychlým vývojem profese prošla,“ říká Just. „V začátcích ani nešlo o uhašení požáru, spíše ho jen dostat pod kontrolu. Bylo to náročnější i nebezpečnější. Postupem času to zase směřovalo k rychlejším a účinnějším zásahům.“
Sběratel si zakládá na tom, aby všechny vystavené předměty byly funkční a dobře vypadaly. I když jsou exponáty mnoho desítek let staré, jsou vycíděné a nablýskané.
Luhačovice jako Řím či Paříž. V klipu tančí charleston a propagují město |
„Mnoho z nich bylo ve stavu šrotu, když jsem je získal. Mě ale baví je dávat dohromady, odpočinu si u toho,“ míní muž, který v civilním zaměstnání řídí autobusy a trolejbusy. Do exponátů investoval hodně. Jen přilby či medaile mohou představovat položky až v řádech desetitisíců. Získává je nejčastěji přes inzeráty či aukce na internetu. „Sběratelů je hodně, záleží na rychlosti a výši nabídky,“ říká Just s tím, že skvosty mívají i hasičské dobrovolné sbory. „To jsou ale jejich poklady, které k prodeji nenabízí.“
Jeho největší chloubou je druhé patro muzea, jež je zaskládané nejrůznějšími modely aut, cisteren, vrtulníků i postaviček. Jsou tady lego sady či dnes prakticky nesehnatelné série hasičských hraček z celého světa. „Jsou lidé, kteří mají krásné sbírky reálné techniky. Ale kdo má tohle? A to se mi sem ještě nevlezlo všechno,“ rozhlíží se.
Na své si zde přijdou děti. „Při návštěvě často protestují, že nepůjdou domů. Nedivím se jim,“ usmívá se Just, který chce sbírku rozšiřovat, i když by potřeboval ještě další prostory. Muzeum má otevřeno od středy do neděle od 9 do 16 hodin, od dubna do října pak až do 17 hodin.
