Sedmatřicetiletého nadšence z Valašského Meziříčí zajímají motorky odmala. K nápadu pustit se do rekonstrukce vzácné, ale už zapomenuté značky ho přivedl článek s titulkem „Babetta za milion“.
„Psali tam o motocyklu slovenské firmy Pelas, určeném pro jezdce do dvanácti let, na který se použila technika z babetty,“ líčí Gabriel.
 |
Firma motocykl vyráběla v polovině devadesátých let a jen ve velmi limitovaném množství. „Vyrobilo se 200 kusů a podle informací, které mám, se dodneška dochovalo jen jedenáct,“ zmínil. „Dvě jsou v Maďarsku a devět u nás.“
Motocykly tehdy stály okolo 18 tisíc korun. To bylo na dětský závodní stroj hodně peněz, nový simson či „emzeta“ se totiž daly pořídit skoro za polovinu.
„Asi nebylo moc rodičů, kteří by dětem takovou mašinu pořídili,“ uvažuje muž, kterého příběh motocyklu zaujal natolik, že denně kontroloval inzeráty na internetu. „Navíc když při závodech spadli, motorka byla často na odpis. Asi i proto se dochovalo tak málo kusů.
Brouzdání po internetu a dílna v bytě
Trvalo to dlouhou dobu, ale nakonec skutečně našel tento typ motorky v nabídce – i když polorozdělanou, bez kapotáže a bez blatníků. Předchozí majitel historii motorky ani příliš neznal.
„Chtěl jsem motorku kvůli synovi, který letos nastoupil do první třídy. A navíc se mi líbila představa, že ji můžeme mít v bytě jako hezkou dekoraci,“ usmívá se Gabriel, který je vyučeným automechanikem. „Tu práci jsem ale nikdy po škole nedělal. Toto byla vlastně první příležitost, jak si to vyzkoušet v praxi.“
Úprava motocyklu se ukázala být těžší, než se na první pohled zdálo. Na vše si musel přicházet sám, mnoho součástek bylo k nesehnání. Práce zahrnovala hodně improvizace a brouzdání po nejrůznějších internetových fórech.
Závěr seriálu 12 hodinových závodů Babett a mopedů se uskutečnil na Pánově u Hodonína |
Zajímavostí je, že nadšenec montáž prováděl v obývacím pokoji dvoupokojového bytu. „Nemáme tu dílnu ani garáž, takže možnosti byly omezené. Manželka z toho byla občas na mrtvici,“ přiznává se smíchem. „Na druhou stranu to má výhodu, že jsem byl pořád s dětmi. Syn mě mohl sledovat při práci a pomáhat mi.“
Práce ho natolik pohltila, že ráno vstával dřív, aby mohl chvíli nerušeně pracovat. Měl v plánu ponechat motorce dobový vzhled, ale zároveň ji chtěl modernizovat. „Přidal jsem startér, původně se totiž jen roztláčela. Jsou tam blinkry, kontrolka světel,“ přibližuje Gabriel. „Elektriku jsem dělal podle manuálů na internetu, celé dny jsem seděl a proměřoval, aby to bylo co nejlepší.“
Výsledkem je do detailu propracovaný stroj. Původní motorka měla maximální rychlost 40 km/h, tato bude nejspíš rychlejší.
„Ještě jsme neměli možnost to plně vyzkoušet, protože syn ještě není dostatečně vysoký, aby na ní mohl jezdit,“ upozornil muž. „Musí počkat.“
Motorka sice oficiálně nesmí na silnici, ale může se s ní jezdit po závodištích a plochách, které jsou k tomu určené.
Gabriel by mohl brát práci na motorce i jako slušnou investici. Stroj totiž bude mít vysokou hodnotu. „Na inzerát se jedna skutečně prodala za částku okolo milionu, a to nebyla v tak dobrém stavu. Tato by mohla být ještě dražší,“ tuší. „Ale já ji prodat neplánuju,“ dodal rezolutně.
