Úterý 15. června 2021, svátek má Vít
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 15. června 2021 Vít

Mor, cholera, břišní tyfus. Epidemie sužovaly východ Moravy pravidelně

  10:25
V souvislosti s pandemií covidu-19 historikové připomínají, že nejrůznější choroby zahubily v minulosti třeba na východě Moravy tisíce lidí. I před stovkami let je měly brzdit všemožné úřední zákazy a nařízení.

V centru Uherského Hradiště stojí morový sloup jako poděkování Panně Marii, že město v roce 1715 přečkalo morovou epidemii. | foto: Zdeněk Němec, MAFRA

Když se dnes pod sloupem Panny Marie na Mariánském náměstí v Uherském Hradišti sem tam zastaví člověk v roušce, je to docela symbolický obrázek. V době odeznívající pandemie covidu-19 tato památka stále připomíná, že řádění nemocí, které vzbuzovaly strach o život, není ničím novým.

Sloup v centru Hradiště nechala městská rada postavit v letech 1718–1721. Bylo to vyjádření díku za to, že město přečkalo morovou epidemii v roce 1715, jednu z nejvážnějších v historii města. Jeho představitelé dali v těžkých časech slib, že chtějí „pro ukrocení hněvu božího a vysvobození od morové rány jeden sloup neb statuu na velkým rynku“, jak stojí v historických spisech Paměti hradišťské.

Podobných děkovných či památečních staveb je v nejrůznějších městech mnoho.

„Nakažlivých chorob se lidé báli odnepaměti. Zkušenosti středověku a baroka při morových, cholerových a jiných epidemiích se promítaly do povědomí především jako boží trest za hříchy,“ popisuje Ondřej Machálek, historik zlínského Muzea jihovýchodní Moravy, který se věnoval historii epidemií na Holešovsku.

Zajímavé je, že většina těchto zákeřných chorob měla stejné příčiny: bídu, nedostatečné hygienické podmínky a vojáky, kteří nemoci šířili od města k městu. Nejčastěji všechny tyto prvky dohromady.

„Když se spojily následky epidemie s bídou a útrapami vyvolanými válkou, to pak byly dopady největší. V regionu znamenaly i zánik celých vesnic, které už se nevzpamatovaly a neobnovily,“ nastínil Machálek.

O starších epidemiích se v pramenech příliš svědectví nedochovalo, nejvíc devastující byly pravděpodobně právě morové rány ze 17. a 18. století. Ty decimovaly region pravidelně – vracely se každých deset až patnáct let.

Absurdní nařízení vrchnosti

Nákazy se báli všichni, jak místní obyvatelé, tak projíždějící vojáci. Mor řádící na konci třicetileté války v Holešově dokonce způsobil, že se městu projíždějící vojska raději vyhnula. „I v této šílené době to pro měšťany mohl být aspoň nějaký pozitivní moment,“ podotkl historik.

Už tehdy měla v šíření nemoci zabránit různá nařízení vrchnosti, z nichž některá mohla působit absurdně.

Například olomoucký biskup Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu zakázal kvůli obavám z moru v roce 1679 konání tradičního výročního trhu na svátek svaté Lucie. Před branami Kroměříže tak zůstalo několik holešovských ševců, kteří nebyli vpuštěni. Trhovci z Kroměříže však na jarmark do Holešova mohli a opatření tak pozbývalo smyslu.

Staré dokumenty ukazují, že už tehdy obchodníci museli nuceně uzavírat své krámy – a to i na mnoho měsíců. Myslelo se ale také na mírnění ekonomických dopadů. Představitelé města proto obchodníkům, kteří chtěli vycestovat, vystavovali potvrzení, že jsou čistí a zdraví a že se ve městě nachází čisté povětří.

V nejvážnějších případech však docházelo i k úplnému uzavírání měst. Například při zmiňované morové ráně z roku 1715 v Uherském Hradišti „vojáci dragouni obklíčili město a brány městské držely se dnem i nocí zavřené“.

„V dobách morových epidemií se měšťané snažili opustit zasažené město. Útočiště jim poskytovala obec Mařatice, která plnila funkci předměstí,“ popisují v knize Zmizelá Morava – Uherské Hradiště historičky Jaromíra Čoupková a Blanka Rašticová.

Používaným opatřením byla i karanténa. Někdejší zlínský archivář Vladimír Štroblík, který se věnoval epidemiím cholery na Slavičínsku ve 30. letech 19. století, popisuje, že do karantény například museli zvěrokleštiči (miškáři), kteří se vraceli ze světa.

Ukončení izolace tehdy mělo specifické podmínky. A mimořádně přísné.

„Vyčištění a provětrání světnic, muži a ženy a děti obden koupat anebo vlažnou vodou od hlavy až do paty umýt, jalovčím vykuřovat šaty, cíchy, pláště vyprat nebo vápnem vykouřit, pod vartou zůstanou 14 dní, mezi tím nesmí míti se žádným styků – varta musí kus od nich stát – neonemocní-li žádný z nich, propustí se,“ stojí v přípise rokytnickému purkmistrovi.

Jedno z nejtragičtějších období zažili lidé žijící na území dnešního Zlínského kraje před více než 150 lety během prusko-rakouské války. Nešlo o vojenské střety, ale o choleru, kterou zde pruští vojáci rozšířili, když hnali poražené Rakušany směrem k Olomouci a Vídni.

Běžné obyvatelstvo nevědělo, jakým způsobem se nemoc šíří ani jak se jí bránit. Dochovalo se například svědectví z Jasenné o nakaženém muži, který se vyléčil pravidelným pitím koňské moči.

Cholera se roznášela nejčastěji ve vodě kontaminované fekáliemi. Následky byly kruté. Na Moravě nemoc podle odhadů za půl roku zahubila 50 tisíc lidí. Stovky z nich zemřely v Kroměříži, Hulíně či Otrokovicích.

Mocipáni strach z epidemie zneužívali

V Napajedlích, jedné z nejpostiženějších obcí, zemřelo 141 místních a dalších 37 pruských a rakouských vojáků. „Úmrtnost na choleru se pohybovala mezi 30 a 40 procenty,“ popsal Karel Kysilka, který se epidemii v Napajedlích detailně věnoval.

Zajímavé bylo, že nejvíc lidí onemocnělo v okolí domu č. 88, kde leželi nakažení vojáci, a také v místech, kde se nacházely vodní zdroje, jako byla pumpa na náměstí, pivovar, cukrovar či koželužna.

„Je zajímavé, že s jedinou výjimkou nezemřel nikdo, kdo přicházel pravidelně do styku s nemocnými – ošetřovatelé, lékař a ani místní kooperátor Hynek Sauer či napajedelský děkan František Fádrus, kteří obětavě udíleli umírajícím poslední pomazání,“ uvedl Kysilka.

Podobně jako v současnosti byla epidemická situace podhoubím pro šíření nejrůznějších fám. „Nejčastější z nich byla pověra, že choleru šíří páni, tedy kněží, učitelé nebo úředníci,“ poukázal Machálek.

Ten našel i doklady o tom, že představitelé státní moci neváhali strach z epidemií zneužít. V roce 1892 například někdejší okresní hejtman Anton Dworzak zakázal holešovským studentům hanáckou slavnost, kde měli předvést lidové zvyky. Jako důvod údajně uvedl epidemii cholery, kterou ale nikdo ve městě a okolí netrpěl.

Poslední plošné ničivé epidemie postihly region během první světové války. Do Uherského Hradiště zavlekli migranti z polské Haliče choleru. Podle uherskohradišťské kroniky mezi těmito vystěhovalci umíralo denně 40 až 50 lidí.

„Jan Šáňa musil stále zhotovovati rakve do zásoby, někdy však musili jsme dáti dvě i tři malé děti do jedné rakve. Hrobaři nestačili kopat hroby, a proto vykopány byly šachty a mrtvoly kladly se do nich jedna vedle druhé,“ zachycuje hrůzné momenty kronika.

Ještě na konci první světové války zabila desetitisíce civilistů v českých zemích španělská chřipka.

Svědectví o nebezpečných chorobách máme i z dalších let 20. století. Valašskomeziříčská spisovatelka Alena Mornštajnová ve svém románu Hana popisuje epidemii tyfu, která v Meziříčí propukla v roce 1954. Přestože měla jen lokální charakter, následky byly tragické – stovky nakažených, desítky mrtvých.

„Ve městě byla vyhlášena karanténa a probíhaly dezinfekce. Rodiny nemocných směly vycházet z domu jen v nezbytných případech, což samozřejmě ne všichni dodržovali. Správně obyvatelé Meziříčí neměli odjíždět z města, ale kdo mohl, vzal děti a odjel k příbuzným na venkov. Tak se nemoc rozšířila i za hranice města,“ líčila spisovatelka v nedávném rozhovoru pro Magazín MF DNES.

Podle ní se tehdy úřady snažily postiženým pomoci, ale do novin ani rozhlasu se nic o nemoci nedostalo. Tehdejší představitelé vlády se nechtěli tyfovou epidemií chlubit. Rozdíl oproti současnosti byl také v tom, že tenkrát se v prvních týdnech o nemoci příliš nevědělo a zpočátku se považovala za běžnou virózu či chřipku.

  • Nejčtenější

Chaloupka jako z pohádky není z perníku, ale ze dřeva. Hosté ji milují

Co by byly Luhačovice bez Dušana Jurkoviče a naopak? Tvůrce s osobitým stylem ovlivněným lidovou architekturou,...

Obchvat Otrokovic otevřou na konci června, v celé délce pak na podzim

Silničáři otevřou 29. června druhou část dálničního obchvatu Otrokovic. Řidiči ho budou moci využívat po téměř dvaceti...

Na Vsetínsku ležel muž na silnici, přejelo ho nákladní auto. Na místě zemřel

V Lidečku na Vsetínsku zemřel dnes časně ráno devětadvacetiletý muž. Podle policie mladý muž zřejmě ležel na silnici,...

Leť, orle, leť! volal na Kerbra šaman. A čahoun doletěl až k anglické královně

Premium Hřiště divizní Holice na olomouckém předměstí pečlivě poseče a se zahradním traktorem zajede do kumbálu. Před ostrými...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Zlín svírají kolony aut, několik silničních oprav začalo najednou

Dopravní kalamitu, jakou mnozí nepamatují, zažívají od začátku tohoto týdne řidiči ve Zlíně. Můžou za to dvě úplně...

Sledujeme začátek rituální sebevraždy lidstva, říká Čech s IQ 206

Premium Je jedním z nejchytřejších Čechů, ale jako robot nepůsobí. Při osobním setkání je Karel Kostka, vzděláním učitel,...

Upřímnost fotbalové antihvězdy. Souček o tetování, rasismu i vyjídání ledničky

Premium Říká o sobě, že je obyčejný kluk z Brodu. Přitom si ho už stihla zamilovat fotbalová Anglie a Česko na něj spoléhá: na...

O antikoncepci už není takový zájem. Párový sex upadá, míní gynekolog

Premium „Všichni strašili, že bude upadat mravnost a ženy budou mít z dlouhodobého užívání pilulek zhoubná onemocnění jater....

  • Další z rubriky

Irena Ondrová. Politička s autoritou, která nemilovala dlouhé debaty

Ve Zlíně se lidé loučí s Irenou Ondrovou. Život výrazné postavy zlínské politiky na přelomu století skončil minulou...

Koupaliště ve Zlínském kraji otevírají a přejí si vypečené léto

V překotném režimu se otevírají kryté i venkovní bazény ve Zlínském kraji. Provozovatele totiž zaskočila změna...

Ve zlínské zoo mají sto kilo štěstí, lidé už slůně mohou vidět zblízka

Slůně, které se minulou neděli narodilo ve zlínské zoo o víkendu mohou spatřit první návštěvníci. Musí však mít štěstí,...

V kraji roste zájem o testování, nemocnice hlásí dostatek volných termínů

S testováním na covid-19 před dovolenou by obyvatelé Zlínského kraje neměli mít problém. Termíny, které nabízejí...

Manželka majitele Alzy promluvila o fungování firmy, se Zavoralem se rozvádí

Majitel tuzemského internetového gigantu Alza.cz Aleš Zavoral patří se svým jměním mezi nejbohatší Čechy. Na rozdíl od...

Sledujeme začátek rituální sebevraždy lidstva, říká Čech s IQ 206

Premium Je jedním z nejchytřejších Čechů, ale jako robot nepůsobí. Při osobním setkání je Karel Kostka, vzděláním učitel,...

Moderátor Aleš Cibulka skončil na jednotce intenzivní péče

Čtyřiačtyřicetiletý Aleš Cibulka měl v sobotu v rozhlasovém pořadu Tobogan dělat narozeninový rozhovor s herečkou Marií...

Dušek: Očkovat se nenechám. Indiáni raději zemřeli, než se nechat zotročit

Jaroslav Dušek promluvil o svém rozhodnutí nenechat se očkovat vakcínou proti covidu-19. Herec, který nedávno oslavil...

Mladí by chtěli do penze v 60 letech. Mají jasno, jaký důchod jim postačí

Generace narozená po roce 1971 bude podle současných pravidel odcházet do penze v 65 letech. A to jak ženy, tak i muži....