Sehnat zaměstnance, který rozumí svému oboru a ještě k tomu mluví anglicky? To je místy obrovský problém. A najít člověka s aktivní znalostí němčiny je potíž ještě větší. Firmy ale takové lidi nutně potřebují.
Domluvit se o věcech, které se vážou k oboru, by měli zvládnout i lidé ve výrobě. „Čím dál více potřebujeme základní znalost jazyka i u manažerů na první úrovni, tedy mistrů,“ upozornil personální ředitel společnosti Continental Barum Petr Dostál. Přestože je firma součástí německého koncernu, úřední řečí je angličtina.
Podobné zkušenosti mají i v dalších firmách. Obecně přitom platí, že hůře jsou na tom absolventi technických oborů, právě po nich je ale v poslední době obrovská poptávka.
Z němčiny maturovalo jen 64 studentů
„Mám zkušenost z Nizozemska, kde se anglicky běžně domluví dělníci ve výrobě i o odborných věcech. Vysvětlí vám, co a jak dělají,“ popsal jednatel zlínské společnosti Geniczech – M Pavel Novosad. Firma nejčastěji obchoduje s německy mluvícími zeměmi, na znalosti němčiny ale netrvá. Nepochodila by.
O tento jazyk totiž není valný zájem ani mezi středoškoláky. K maturitě z němčiny se letos ve Zlínském kraji přihlásilo jen 64 zájemců, tedy druhý nejnižší počet v celé zemi. O jednoho méně jich bylo v Královéhradeckém kraji.
Naproti tomu z angličtiny maturovalo 2 954 středoškoláků ve Zlínském kraji. Němčinu předstihla i ruština, kterou volilo 71 mladých.
Řada zaměstnavatelů problém řeší vlastními silami a pro pracovníky organizuje jazykové kurzy. „Pracovní síly je nedostatek a v návaznosti na to se firmy spokojí se základy jazyka s tím, že se ho pracovník doučí,“ řekla mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková.
Záleží ale na tom, jak důsledně to zaměstnavatel vyžaduje. Pokud nechá učení na dobrovolnosti, výsledek se obvykle nedostaví.
Častěji na sobě pracují lidé v administrativě či obchodu, kde je jazyk podmínkou.
V Geniczech – M nabídli takové kurzy všem, včetně dělníků. Ale neosvědčily se. Z deseti přihlášených kurz dokončili dva. Kvůli motivaci nyní dojednávají výměnné pobyty ve firmě nizozemského partnera. „Aby lidé viděli, že jazyk skutečně uplatní,“ objasnil Novosad.
Některé firmy už raději cizí jazyk nepožadují
Problém vnímají i zprostředkovatelské agentury, které si všímají dvojího extrému. „Buď firmy vyžadují perfektní znalost jazyka, kterou pak ale člověk v zaměstnání neuplatní, nebo uchazeči o práci nedokážou reálně zhodnotit své schopnosti,“ řekla Michaela Venená z personální agentury Profima Effective.
Některé firmy už proto raději požadavky na znalost jazyka neuvádí, protože tak mohou přijít o kvalitního člověka, který rozumí své práci, ale obává se o svoji angličtinu.
Takovou zkušenost mají třeba v Continental Barum nebo v Tajmac-ZPS. „Lidé si nevěří a nebo naopak uvádí vyšší úroveň znalosti, než skutečně mají. Hlavně střední a starší generace zná skutečně jen základy,“ reagovala vedoucí personálního oddělení Tajmac-ZPS Jana Šatánková.
Ani čerství absolventi vysokých škol ale nejsou sázka na jistotu. Jazyky sice umí obecně lépe než předchozí generace, jejich úroveň je však hodně individuální.
