Kromě Pávka byli odsouzení odběratelé kradeného paliva: Marcel Forman (sedm let a dva měsíce) a Tomáš (sedm let), Vladimír (pět let a jedenáct měsíců) a Blanka (pět let a tři měsíce) Žeravíkovi. Všichni si ponechali lhůtu pro případné odvolání.
Soud akceptoval návrh státní zástupkyně, která požadovala pro Pávka osmileté vězení a další aktéry kauzy chtěla poslat za mříže na 5,5 až 7,5 roku.
„Jejich vinu dokazují především prostorové odposlechy a také písemné poznámky, které se našly při domovní prohlídce u Pávka,“ uvedla státní zástupkyně Pavlína Nesvadbová.
Krádeže se podle obžaloby děly v letech 2015 a 2016. „Je velmi pravděpodobné až hraničící s jistotou, že trestná činnost byla páchána déle, ale důkazy existují jen pro tuto dobu,“ uvedl při zdůvodnění rozsudku soudce Radomír Koudela.
Pochválil přitom vyšetřovatele, za mimořádně dobrou práci.
„Shromáždili dostatek přímých důkazů, aby soud mohl dát jasné rozhodnutí. Klíčovým důkazem byly poznámky nalezené u Pávka, kde si pečlivě zaznamenával kdy, kdo a kolik paliva odebral. Přesně to odpovídá tomu, kdy měl službu. V ty dny se také Forman a Žeravíkovi do skladu opakovaně vraceli,“ upozornil Koudela, podle něhož jako podpůrný důkaz zafungovaly i nahrávky z prostorových odposlechů umístěných v kancelářích Žeravíkových.
Pětice obžalovaných vinu od počátku odmítá a také jejich právní zástupci nemají skutky za prokázané.
„Vyšetřovatelé postupovali nedbale a nyní už není možné důkazy doplnit. Pokud bych uvažovala spekulativně, musela bych se ptát, proč v Loukově došlo k požáru. Zda měl zakrýt trestné činy a nechat vinu na mém klientovi,“ uvedla v závěrečné řeči Pávkova obhájkyně Ladislava Paladiová.
Připomněla tak požár z loňského podzimu, kdy v areálu zahořela cisterna jednoho ze zákazníků a od ní i část čerpacích technologií.
Paladiová zpochybnila odposlechy jako nepovolené a upozornila, že se v nich nemluví jmenovitě o Pávkovi. „Zůstávají tedy pochyby a v takovém případě nezbývá než obžaloby zprostit,“ uvedla.
Čepru to nechybí, zaznělo v odposleších
Ošidit výdejní zařízení tak, aby měřidla ukazovala méně, než jaký byl skutečný průtok, se podle obžaloby podařilo velmi důmyslným přístrojem. Znalci potvrdili, že mohl fungovat. Sestrojil jej Pávek, který v Čepru tehdy pracoval jako operátor zařízení na výdej pohonných hmot.
Ten to potvrdil, jenže s rozdílem, že zařízení nemělo ovládat průtok pohonných hmot, ale vody. Jako správce vodojemu pro několik rodinných domů ve Chvalčově si tak chtěl usnadnit práci.
Že ovládání našla policie u něj na pracovišti, označil za náhodu. Domovní prohlídka zase u Pávka doma odhalila 17 milionů korun v hotovosti. Jejich původ věrohodně nevysvětlil. Znalec však odmítl jeho tvrzení, že jsou to peníze z obchodů na burze.
„Mít doma takovou sumu v hotovosti je zvláštní, ale ne trestné. Není jistota, že by pocházely z trestné činnosti,“ reagovala Paladiová.
Z rozsudku vyplývá, že peníze propadnou státu. Soud také rozdal další peněžité tresty v celkové výši 5,1 milionu korun.
Na nesrovnalosti upozornila policii sama firma, obhájci obžalovaných ale tvrdí, že jde spíše o odhad bez reálného podkladu.
„Kdyby bylo tak snadné v Čepru krást, tak by to znamenalo, že to správci hmotných rezerv nemají moc zabezpečené,“ uvažovala jedna z obžalovaných Blanka Žeravíková.
Odmítla, že by na krádežích profitovala, či někdo jiný z rodinné firmy. „Vymysleli si to celníci a policie se k tomu přidala. Kde by byly ty peníze, které jsme z toho měli mít?“ ptala se.
Práva závěrečné řeči využil i Marcel Forman, kterého situace, v níž se ocitl, rozplakala. Popsal, že je jediným živitelem rodiny.
„Doufám, že nejsou padesáté roky minulého století a lidi nebudou odsouzení za něco, co neudělali,“ dodal.
Také jeho obhájce argumentoval tím, že v odposleších nezaznělo celé Formanovo jméno, jen křestní. Zato se v nich Tomáš a Vladimír Žeravíkovi bavili o tom, že „Čepru to nechybí. Pro ně to je jako když plivne, to nikdo neřeší.“
Obžalobu označil za nedůvodnou. „Důkazní síla je zcela nedostačující. Existuje řada možných variant, jak si poznámky nalezené u Pávka vysvětlit,“ uvedl Formanův právní zástupce.
Forman a Žeravíkovi vlastnili autocisterny a prodávali pohonné hmoty, které zároveň rozváželi.
Ke krádežím docházelo podle spisu téměř rok, od léta 2015 do května 2016. „Zařízení vydávalo víc pohonných hmot, než zaznamenávala certifikovaná měřidla. S podobně sofistikovaným případem jsme se v Čepru setkali poprvé,“ uvedl už dříve právník společnosti Milan Kučera.
Firma po krádežích zabezpečila výdejní zařízení tak, aby se situace nemohla opakovat.
