Jaro znamená pro řeku „vyčištěnou“ uniklými kyanidy od všeho živého nový začátek. Jakmile se začne líhnout hmyz, do řeky se vrátí takzvaný makrozoobentos. Ten je potravou pro ryby. Řeka se tak vrátí k normálnímu životu, i když prázdná není již teď.
„Otázku, jestli se život v řece obnovil, musíme rozdělit na dvě. Pokud jde o makrozoobentos, toho je v ní zatím minimum,“ uvedl předseda místní organizace rybářského svazu v Hustopečích nad Bečvou Stanislav Pernický.
Některé druhy ryb do řeky vraceli už na podzim, ještě nějakou dobu v ní ale budou chybět generační ryby, které jsou pro ekosystém podstatné. Jde o ty, které se v řece narodily, vyrostly a rozmnožily.
„Odhaduji, že šedesát procent těch, které uhynuly, byly právě generační,“ doplnil Pernický. Přežily až v nižší části toku na Přerovsku, kde je větší průtok vody a koncentrace kyanidů v ní nebyla tak vysoká.
Vyšetřování ekologické havárie se nyní pohne dál. Znalec Jiří Klicpera dokončil posudek, jenž je klíčový pro další postup. Policie jej má k dispozici teprve krátce a jeho závěry nechce komentovat. Podle informací MF DNES však potvrzuje verzi, že kyanidy se do řeky dostaly výpustí z bývalého areálu Tesly v Rožnově pod Radhoštěm.
V něm nyní sídlí řada firem a odpadní vody z jejich provozů jdou přes čistírnu Energoaqua. Její ředitel Oldřich Havelka pochybení odmítá. „Kyanidy nikdy nešly potrubím, ale v kontejnerech, které hned po události kontrolovala policie. Všechno sedělo,“ reagoval Havelka.
Rybáři podél řeky mají různé verze. Od počátku upozorňovali na nesrovnalosti v tom, kde se uhynulé ryby objevily jako první. A zmíněná výpusť jim do pozorování nezapadá. „Neshodneme se na tom ani my, kteří se kolem ryb točíme,“ uvedl jednatel svazu rybářů pro Moravu a Slezsko Rostislav Trybuček.
„Stát se to může. Zlobím se ale, že někdo musel o otravě vědět. A to beru jako nejhorší zlo. Nikdo neřekl: stal se průšvih, pojďme to řešit. Místo toho se mlčelo,“ dodal.
Dobrou zprávu má aspoň Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka. „Dělali jsme opakované namátkové rozbory vody v řece a byla v pořádku,“ uvedl vedoucí ostravské pobočky ústavu Přemysl Soldán.
U Lhotky instalují unikátní měřicí stanici
Jeho pracoviště nyní finišuje s přípravou dlouhodobého monitoringu vody. Měřicí stanice bude stát u Lhotky nad Bečvou. Podobné zařízení je v Česku ojedinělé. „Přímo na řece nikde jinde umístěno není,“ potvrdil Soldán.
Reálně lidé uvidí jen malou a dobře zabezpečenou chatku. V ní umístěné technologie budou kontinuálně měřit a vyhodnocovat biologické vlastnosti vody. Pokud zaznamenají zhoršení, automaticky odešlou zprávu do velína a spustí odběr vzorků.
Princip stojí na vodních organismech, které reagují i na mírné změny. Díky tomu dokážou upozornit na případnou havárii mnohem dříve, než by narostla do takových rozměrů, aby začaly hynout ryby.
Zatímco lidé se dohadují, co se vlastně stalo, Bečva projevila mimořádnou schopnost obnovy. „Díky charakteru říčního koryta, kde jsou peřeje, štěrkové lavice a dno bez nánosů bahna, má řeka velmi dobrou šanci,“ vysvětlil zástupce ředitele Ústavu biologie obratlovců Akademie věd Pavel Jurajda.
Nově vysazeným rybám se daří a i ve vodě chudé na potravu už k dalším úhynům nedošlo. „Řeka regeneruje poměrně rychle. Návrat do původního stavu i co se týká zarybnění však potrvá určitě nejméně několik let,“ podotkl předseda Českého rybářského svazu Přerov Alexander Majer.
22. října 2020 |
