Pátek před Květnou nedělí roku 2017 se zapíše jako den, kdy stát vrátil kroměřížský zámek jeho původnímu majiteli – katolické církvi.
„Jsme svědky historické události, kdy se kroměřížský zámek dostává zpět původnímu vlastníkovi. Olomoučtí arcibiskupové byli nejen zakladateli, ale také velmi dobrými správci tohoto areálu, který je architektonickým i duchovním klenotem,“ uvedl ministr kultury Daniel Herman.
Ve skutečnosti jsou příslušné smlouvy podepsané několik měsíců a v pátek se odehrál jen slavnostní ceremoniál. Jeho datum ale nezvolili náhodně. „Zároveň začíná poutní sezona a končí největší restaurátorský zásah do sbírek,“ potvrdil arcibiskup Jan Graubner.
Pro návštěvníky je podstatné, že změnu majitele prakticky nemají šanci poznat.
Památka otevřená veřejnosti
Smlouvu o převzetí zámku podepsali zástupci státu a církve na přelomu roku a zároveň s ní vznikl i dokument, kterým jej svěřují do péče Národního památkového ústavu.
Ten o zámek pečoval posledních 30 let a má v něm sídlo, odtud řídí památky na celé Moravě. Spolupráce má fungovat tak, že památkáři se budou starat o vše, co souvisí s návštěvnickým provozem a běžnou údržbou.
Zato nebudou platit nájem a církev zase nebude platit za správu.
Pro novou sezonu se mění jen málo. Zámek nabízí několik prohlídkových tras, zároveň má systém zlevněných vstupů na několik okruhů najednou a rodinné vstupné. To může být levnější až o 30 procent oproti základní ceně, která se pro letošní sezonu nemění.
Jedinou výjimku tvoří trasa UNESCO, která bude dražší o 10 korun. Zahrnuje reprezentační sály, věž a Květnou zahradu. „A nově bude platit rodinné vstupné i na věž,“ podotkl kastelán zámku Martin Krčma.
Na bedrech církve zase budou zásadní rekonstrukce a stavební úpravy. Zatím je smlouva podepsaná na tři roky. „Během nich se doladí případné nejasnosti, které nebylo možné předjímat dopředu, a další smlouva už by byla na delší dobu,“ potvrdil Graubner.
Květnou zahradu stát nevydal
Církvi se vrátil jen zámek a Podzámecká zahrada, která k němu přiléhá. Druhá zahrada – Květná – zůstává státu s odůvodněním, že jsou v ní novostavby, které zaplatila Evropská unie, a s nimi není možné zahradu vydat.
Rozdělení objektů nemá mít vliv na jejich zápis v seznamu UNESCO, kde jsou uvedené společně. Církev už dřív uvedla, že zvažuje soudní při, zatím ale žalobu nepodala.
„Není vázaná na žádné lhůty, takže máme čas to zvážit,“ vysvětlil mluvčí arcibiskupství Jiří Gračka.
Jak se vrací zámek
Kroměřížský zámek coby památka čítá řádově tisíc položek, ačkoliv se jedná jen o budovu a zahradu, a ne sbírkové předměty.
Ty totiž při poválečném znárodnění církvi zůstaly, ačkoliv dnes není jasné proč. Reálně s nimi ale nemohla nakládat, což napravilo až rozhodnutí soudu před 15 lety.
U budovy samotné bylo nejpracnější předání rozsáhlé stavební dokumentace. „Třeba v 60. letech se opravovala statická porucha a to konkrétní místo se nyní muselo zkontrolovat a předat,“ naznačil kastelán.
Prohlížely se střešní krovy i sklepení a každý detail se zaznamenával. „Trvalo to zhruba půl roku,“ podotkl kastelán.
Problémy nebyly, názorově se strany nerozcházely. „Výborné je, že chtějí navázat na náš dlouhodobý plán údržby zámku, to je ta nejlepší varianta, jaká může být,“ pochválil Krčma.
Budoucnost zámku
Opravit střechu zámku, Pompejskou kolonádu a vodní systém v Podzámecké zahradě – jezera a říčky, které tvoří ucelený komplex – budou plány na nejbližší roky. Arcibiskupství chystá projekt zhruba za 200 milionů korun a bude hledat možnosti dotací.
„Mimo to bychom chtěli opravit chodbu, která vede ze zámku do budovy Arcibiskupského gymnázia v takzvané Mlýnské bráně, abychom ji mohli zpřístupnit,“ doplnil Gračka.
Změnit by se mohly i jednotlivé prohlídkové trasy, do kterých se dají zapojit dosud nepřístupné sály a další umělecká díla, která zámek ukrývá. Ačkoliv je to všechno zatím budoucnost, plány naznačují, kudy se chce staronový majitel ubírat.
Zámek je unikátní i tím, že se z něj v minulosti nepřesouvaly sbírky a taky zařízení zůstalo tak, jak bylo na přelomu 40. a 50. let, když jej stát znárodnil.
Restituční řízení ve Zlínském kraji končí
Dá se říct, že předání zámku uzavírá církevní restituce ve Zlínském kraji. Kromě Květné zahrady zbývá dořešit několik jednotlivých pozemků či lesů.
Na řadě míst, především na Uherskohradišťsku se církev s obcemi dohodla na směnách pozemků. „Pokud šlo o místa, která obce potřebovaly pro svůj rozvoj, dohodli jsme se na směně. V Uherském Brodě jsme zase nějaké postoupili výměnou za příspěvek na opravu tamního kostela,“ popsal Gračka.
Nyní je v běhu ještě několik soudních pří, které mají hlavně potvrdit správnost řešení.
Lesy v okolí Rajnochovic, Kroměříže a Chropyně, kde byly největší plochy, už jsou dořešené a zámek, který je svou velikostí i historickým významem největším majetkem, který církev žádala zpět, už také.
Jsme svědky historické události, kdy se kroměřížský zámek dostává zpět původnímu vlastníkovi.
