Katolická církev v minulosti odmítala, že bude usilovat o vrácení zámku a zahrad v Kroměříži v restitucích, nedávno však její představitelé připustili, že o tom uvažují. Nakonec ovšem couvli.
"O kroměřížský zámek a zahrady jsme nakonec nepožádali," řekl mluvčí olomouckého arcibiskupství Jiří Gračka.
Naopak některé lokality už má církev přiklepnuté. Česká provincie Kongregace Milosrdných sester svatého Vincence de Paul získala od státu s konečnou platností necelých šest hektarů polí v okolí vesnic na Kroměřížsku.
Aktuální vracení majetku vincentkám je však jen slabou předehrou k velkým restitucím, o které žádá hlavně olomoucké arcibiskupství. "Podali jsme žádosti o naprostou většinu majetku," potvrdil Gračka.
Podle něj jde zhruba o tisíc hektarů polí a zhruba 15 tisíc hektarů lesů.
"Zatím rozhodnuto nebylo a bližší zprávy o tom, kdy by to mělo být vyřízeno, nemáme. V nejbližší době to však nečekáme," poznamenal Gračka. "Pravděpodobně to bude už v roce 2014, i když je možné, že by to mohlo být koncem letoška," dodal.
Nejvíce zatím získaly vincentky
Olomouckému arcibiskupství tak zřejmě bude stát vracet tisíce pozemků hlavně v okolí Chropyně, Rajnochovic a Velehradu.
"Pokud bylo něco ukradeno, má se to vrátit. Bude lepší, když to budou obhospodařovat lidé s určitými zásadami, než kdyby tam gazdoval někdo jiný. Třeba jako ve státních lesích," myslí si Radomír Pala, starosta Žalkovic.
Právě tady stát vrátí největší pozemek Kongregaci Milosrdných sester svatého Vincence de Paul.
Ta byla založena roku 1838 ve Vídni, česká provincie vznikla roku 1920 a její provinční klášter se nachází právě v Kroměříži. Vedle něj vincentky postavily nemocnici, kde se v souladu se svým přesvědčením starají o dlouhodobě nemocné.
Jejich řád patří mezi tři, které se se Státním pozemkovým úřadem 15. srpna dohodly na restituovaném majetku. Dalšími jsou Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou s pozemky u Drasnic v Karlovarském kraji a česká provincie Kongregace Dcer Božské Lásky s pozemkem u Plumlova v Olomouckém kraji.
Vincentky využijí peníze z nájmu na svůj provoz
Vincentkám vrátí stát na Kroměřížsku celkem čtyři pozemky. Jde o čtyři hektary v lokalitě Újezdy za obcí Žalkovice u silnice mezi Břestem a Přerovem, něco přes hektar na dvou parcelách v lokalitě Palašná u Jarohněvic a necelého tři čtvrtě hektaru za obcí Rataje směrem na Nětčice v lokalitě Orličí.
Jaké plány mají vincentky s nemovitostmi, které získaly?
"Naší prioritou je, aby na nám navrácených pozemcích hospodařili jejich stávající uživatelé. Je to ale věcí konkrétní situace," uvedla sestra Pavla Martínková, provinční představená vincentek.
Prostředky získané z nájmu toho, kdo bude na polích hospodařit, použijí pro svoji činnost.
"Ta je určena aktivní službě nemocným, dětem, mladistvým, postiženým, starým lidem a potřebným. V současné době je naše hlavní činnost soustředěna v Kroměříži, kde se nachází naše nemocnice s následnou péčí," popsala Martínková.
Protože jde o tak malé pozemky, velké drama se s jejich vracením nečeká. "Nejsou to žádné desítky hektarů, pozdvižení tady z toho není, nijak nám to do dění v obci nezasahuje," tvrdí žalkovický starosta Pala.
Na polích v okolí Žalkovic hospodaří akciová společnost Zámoraví. Ani její agronom Michal Páník v souvislosti s restitucemi problém nečeká.
"Pokud je to pozemek, na kterém hospodaříme, budeme jednat o odkupu nebo o nájemní smlouvě. Jako vždycky," vysvětlil.
Církve mohou získat majetek za 75 miliard
Velkým tématem nejsou restituce ani v Ratajích nebo Jarohněvicích.
Církve požádaly podle informací Státního pozemkového úřadu dosud o 13 939 pozemků v celém Česku. Výzvy podávají farnosti, řády a další náboženské jednotky. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vydal v červnu církvím první tři pozemky (více čtěte zde).
Podle zákona by církve od státu mohly dostat majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávají, mají získat finanční náhradu 59 miliard korun během 30 let.
Součástí plánu je i odstřihnutí placení duchovních ze státního rozpočtu. Největším účastníkem restitucí je římskokatolická církve; o majetek žádají například i evangelíci či židovské obce.