Oficiálně první ScioŠkola ve Zlíně vznikne a bude mít také svoji adresu. Školáci jí ale budou scházet, výuku nezahájí letos, ale až v září 2019.
„Důvodem je malý počet přihlášených dětí a administrativní překážky,“ uvedl ředitel Libor Daňhel.
Nové instituci dali důvěru rodiče zhruba třiceti školáků od 1. do 6. třídy základní školy. Ideální počet pro otevření školy je dvojnásobek, ještě před měsícem však vedení tvrdilo, že otevře, i když nenaplní stav. Po zkušenostech z jiných regionů počítali s počáteční nedůvěrou.
Jenže nakonec musí rok počkat, přidaly se totiž další problémy.
„Jsme sice zapsaní v síti škol, ale ještě ne pravomocně. Kvůli tomu jsme nestihli termín žádosti o dotaci od kraje,“ popsal Daňhel.
Komplikace provázejí i přípravy na otevření první Lesní školy Sýkorka, která bude mít zázemí ve Zlíně ve Velíkové. Navazuje na Lesní školku, která tady funguje šestým rokem. Škola však má mít k dispozici dřevěnou budovu a jurtu.
„Protahuje se vyřizování stavebního povolení, takže zázemí nestihneme postavit včas,“ řekla koordinátorka projektu Miriam Linková.
Na zahájení výuky to ale vliv mít nebude, prvňáčci začnou školní rok v pronajatých modulech, jež k tomu budou uzpůsobené. Přihlášených mají osm dětí, všechny jsou „odchovanci“ tamní školky.
Z počtů přihlášených do obou škol vyplývá, že ve Zlínském kraji není o alternativní směry ve školství takový zájem jako v jiných regionech. Lesní škola příliš možností srovnávat nemá, je totiž výjimkou, ale ScioŠkol funguje napříč republikou hned osm. A hlásí i desetinásobný převis poptávky.
Roli hraje i výše školného
Zatím jediný pedagogický směr spadající do kategorie alternativních, který se v regionu ujal, je Montessori pedagogika.
„Poslední rok jsem nedělala nic jiného, než vysvětlovala, že nemáme místo ve školce. Proto od září otevřeme další třídu,“ popsala Petra Sakáčová, ředitelka Dobré Montessori školy ve Zlíně-Prštném.
Před dvěma lety zahájila provoz jeslí, školky i školy a dětí na všech stupních jí každým rokem přibývá.
Největší, až skokový nárůst však evidují běžné základní školy, které nabízejí alternativní třídy. V kraji, jenž se dlouhodobě a v mnoha ohledech profiluje jako tradiční, je to logické. Spojují jistotu „kamenné“ školy s možností volby.
„Lidé jsou tady konzervativnější, to vnímáme. Letos už byl zájem ale podstatně vyšší než v minulých letech,“ podotkl ředitel vsetínské základní školy Sychrov Michal Molek. Alternativní třídy tady budou otvírat počtvrté a prvňáci zaplní hned dvě. Novinkou je, že přibližně polovina letos zapsaných dětí je z okolních obcí.
S nabídkou začala před lety zlínská základní škola Komenského I. a postupně se tento trend rozšířil do dalších velkých měst v kraji.
Roli ale nepochybně hraje i výše školného. „Státní škola nabízí výhody soukromé školy a přitom je zdarma, to je zcela jistě naše výhoda,“ přiznal Molek. Naproti tomu Dobrá Montessori škola vyjde měsíčně na 4 500 korun, ScioŠkola plánovala školné ve výši 5 800 korun a Lesní škola bude vybírat 3 500 korun.
Rodiče odrazuje i fakt, že zatím není dostatek zkušeností s přechodem žáků z alternativních základních škol na střední. Podle odborníků to ale nebývá problém. Právě takové školy totiž vedou děti k tomu, aby dokázaly být samostatné a přemýšlet v souvislostech. Díky tomu se pak snadno přizpůsobují.
Ačkoli v jiných regionech je zájem o alternativní směry vzdělávání větší než ve Zlínském kraji, celkově republika stále zaostává za zahraničím. Do soukromých škol zde chodí 1,5 procenta žáků, v západních státech je to kolem 10 procent.
 |
