Ony stroje nazývá jejich výrobce Alauda létajícími elektrickými automobily, podle serveru Big Think je však příhodnější vidět je jako drony o velikosti aut. Jsou vlastně kvadroptérami, protože je pohání vrtule, umístěné na čtyřech rozích strojů, vždy po dvou.
A vyvinuty byly sice na závodění, ovšem s mnohem ambicióznější a vznešenější myšlenkou v pozadí. Cílem je skrze konkurenci popohnat rozvoj ekologicky udržitelných silničních automobilů. Jakmile firma Alauda dokončí testování a obdrží pro svůj revoluční stroj povolení od regulátorů, nenechá si recept na létající auto pro sebe, poskytne hardware všem týmům, které se do závodů nazvaných Airspeeder World Championship přihlásí. Doufá, že následné dostihy jednotlivých stájí v technologickém zlepšování svých vzdušných vozů přinesou pokroky pro udržitelnou dopravu, líčí magazín Forbes.
Star Wars, Blade Runner… a Speeder
Zakladatel firmy Alauda Matt Pearson nezastírá, že ikonické závody ze Star Wars byly jeho týmu doopravdy inspirací. „Absolutně, ten film jsme viděli všichni, do oné myšlenky jsme se zamilovali,“ sdělil Pearson magazínu GQ. A vypočítává další snímky, které tvůrce ovlivnily: „Blade Runner, Pátý element, Zpátky do budoucnosti.“
Hodně vášně na malých strojích. Závody sekaček nejsou selanka Je to pravděpodobně nejpřátelštější, nejméně komerční a nejlevnější motosport na světě. Závody na zahradních sekačkách. Jenže pozor, jakkoli to může znít jako ztřeštěný vtip, jezdci i publikum berou sekačkové rallye velmi vážně. I když vozítka mají samozřejmě odmontované žací součásti. |
Chce naznačit, že lidská kultura se ideou létajících aut zabývá již dlouho. „Pro to, co děláme, je tak svět již připravený,“ soudí.
První Speeder, jak firma Alauda svůj stroj nazvala, nesl označení MK1, světlo světa spatřil v roce 2017 a pyšnil se čtyřmi vrtulkami. Model MK2 už jich měl o rok později osm. Aktuální MK4 Speeder váží bez pilota 120 kilogramů, sází na hliník a uhlíková vlákna. Pohání ho vyměnitelné elektrické baterie.
A nezbytnou součástí je i speciální technologie LiDAR a Machine Vision, která má zajistit, že závody, při nichž se stroje budou řítit vzduchem „tělo na tělo“, budou co nejbezpečnější. Pearson nezastírá, že bezpečnost je velkou výzvou i pro autonomní vozidla na silnicích: „Počítače totiž musí činit rozhodnutí velmi rychle.“ Závody však mohou těžit z toho, že trasa je dopředu známá a vozidla se dají vzájemně koordinovat.
„Máte kupu vozidel, která se sebou navzájem komunikují. Takže když dojde k nehodě, když pilot zpomalí, všichni o sobě dobře vědí,“ líčí Pearson. Ohledně bezpečnosti dat spolupracuje jeho firma se společností zaměřenou na kybernetickou ochranu Acronis, jak ohlásila tisková zpráva výrobce Speederu.
Prototypy létajících strojů však již mnohé srážky, pády a havárie přirozeně absolvovaly. „Nehody a přestavování strojů je důležité. Tomu, jak se stroj chová při kolizi, musíme rozumět stejně, jako musejí běžná vozidla procházet crash testy. Svoje stroje posouváme na samou hranu. Naším úkolem je rozumět dynamice, jak se vůz chová pod stresem,“ vysvětluje.
Atraktivní podívaná. A hledají se pro ni piloti
Podle svých slov výrobce s projektem finišuje. První ročník šampionátu Airspeeder chce uspořádat již v roce 2021. A zatímco dál hledá působivá místa na všech kontinentech kromě Antarktidy, potvrzené již má tři lokace. Dvě na kalifornské Mohavské poušti, jednu na poušti v jižní Austrálii.
Proč pouště? Závodům dopřejí sci-fi atmosféru, ale jsou vhodné též z bezpečnostních důvodů. Je to snadno kontrolovatelné prostředí. A spadnout do písku může bolet méně. Tvůrci šampionátu se však poohlížejí i po vodních plochách. „V první sezoně chceme uspořádat aspoň tři závody. Poté začneme expandovat,“ plánuje Pearson.
Kromě úchvatných scenérií mají vzdušné rallye nabízet přirozeně spoustu akce. Nejen ve vzduchu, při velmi kontaktních soubojích, ale též v depech, baterie totiž vydrží jen deset minut, na bezvadné a rychlé práci týmu mechaniků bude hodně záležet.
A samozřejmě rovněž na pilotech, kteří budou svírat joysticky v rukou a mít nohy na pedálech. Projekt Airspeeder je na svém webu stále hledá. Odvážlivci, kteří se hlásí, se podle Pearsona rekrutují z řad bývalých vojenských nebo civilních pilotů, pilotů dronů a motoristických jezdců.
Létající auta osvobodí města
Jen velkou show to podle vizionářských plánů firmy skončit nemá. „Nic nepohání technologii tak rychle jako konkurence. „Závodníci F1 na začátku dvacátého století měli tak pionýrský duch, že jeho plody sklízíme, abychom urychlili pokrok, ještě dnes,“ líčí Pearson. A postrčit vývoj se snaží právě svými závody.
Věří, že ve prospěch lidstva. „Elektrická létající auta jsou přicházející realitou a budou odpovědí na dlouhodobé výzvy ohledně mobility, jimž čelíme,“ soudí.
Dodává však, že před výrobci jsou mnohé úkoly. Zlepšit technologii baterií, protihavarijní systém. Ale též systém řízení dopravy. Doufá, že velkým pomocníkem budou sítě 5G a 6G, které umožní komunikaci mezi létajícími vozítky. „Všechna musejí navzájem komunikovat. Když v onom futuristickém světě, o němž sníme, budete mít ve vzduchu takovou spoustu vozidel… Představte si drony doručující balíčky, létající auta, vzducholodě Amazonu… budete potřebovat automatický systém řízení dopravy,“ vysvětluje.
A pro skeptiky poznamenává, že Morgan Stanley předpokládá, že do roku 2040 bude sektor létajících aut představovat průmysl v hodnotě 1,5 bilionu dolarů.
