Naše noční běsy jsou obdobné. Děsivé sny mají dvanáct kategorií

  • 53
Tonutí, marné utíkání před pronásledovateli, ale taky intenzivní přítomnost „zla“ či nenormální chování prostředí kolem nás. Noční můry jsou standardizovanější, než byste si mysleli. Vědci je rozčlenili do dvanácti přehledných kategorií.

Abnormální chování prostředí kolem vás

Váš byt se chová jinak? Ve spánku to nezažíváte sami, vědci takovým snům přidělili vlastní kategorii.

Na poměrně reprezentativním vzorku 1 300 neklidně spících respondentů sesbírali potřebná data výzkumníci z týmu Michaela Schredla, když se pokoušeli zmapovat terén nočních běsů a spánkové psychopatologie. Začneme od těch nejméně častých nočních můr a dostaneme se k těm nejfrekventovanějším.

Okolní prostředí je ve vašem snovém scénáři nějakým způsobem děsivě bizarní. Podlaha při každém došlápnutí funguje jako trampolína, známá cesta se mění na nepřehledný labyrint a místnosti nejsou, kde mají být. Ovocné stromy mají růžové listy a jejich plody jsou tvrdé jako kámen. Slunce na obloze chybí, nebo jich je mnoho a oslepují vás.

První je v našem výčtu nepříliš frekventovaná noční můra, vyskytuje se přibližně v 1,4 procenta případů, vyrovnaně u mužů i žen. Jejím znakem je, že se ve vám důvěrně známém uspořádání světa nepředvídatelně mění fyzikální pravidla, veškerá logika takříkajíc dostává na zadek. Není to zábavné, ale nadmíru stresující.

Pro malý podíl tohoto scénáře ve vzorku si ho Michael Schredl, vedoucí Spánkové laboratoře Ústředního ústavu duševního zdraví v německém Mannheimu, netroufá blíže osvětlit a interpretovat. Předpokládá však, že vyrůstá z obav o nepochopení okolního světa.

Zamoření, nákaza, invaze

Vpád pavouků? Takové sny patří samozřejmě do skupiny „nákaza, zamoření, invaze“.

Vyskytuje se častěji u žen (2,2 procenta) než u mužů (1,4 procenta). A je jednou z prvních nočních můr, kterou popisují historické zdroje. Scénář v obecné rovině zahrnuje nezvladatelnou hrozbu, která vpadla do vašeho blízkého prostředí, do vašeho domova. Typicky jde o tisíce pištících hlodavců, pavouky lezoucí po zdech, koberec pokrytý vlnícími se těly hadů.

Tato noční můra se neomezuje na lidi s nějakou konkrétní fobií, o domě plném hnízdících netopýrů se může zdát i lidem, kterým netopýři nevadí. Ale je jich zkrátka příliš, víc než by se dalo zvládnout.

Napadení vašeho domova může být výrazem doslovného nebo symbolického strachu. „Pokud je to symbolické, může zamoření představovat strach z nemocí, špíny nebo jiných věcí, které si osobně spojujete s myšmi, šváby, blechami nebo krysami,“ říká Schredl. „Může to být také příklad pocitu nejistoty nebo nebezpečí ve vašem vlastním domově.“

Intenzivní přítomnost „zla“

Zlo ve snech nemusí mít jen realistickou nebo konkrétní podobu.

Maniak se sekyrou, který obchází kolem vaší postele. Duch, démon. Intenzivní a blízká hrozba. S takovým scénářem se při noční můře setkáváme v přibližně 4,5 procenta případů.

Z klinického hlediska je tato verze zajímavá tím, že jí statisticky průkazně častěji trpí lidé se spánkovou paralýzou. Dochází k ní, když spolu špatně komunikují části mozku, které vás během spánku udržují v klidu. Je příkladem bdělého snění, mělkého spánku v REM fázi.

Bez zajímavosti také není, že tato spánková halucinace odpovídá kulturnímu prostředí. Ve středověku by vás tedy děsil spíš pekelný rarach, vampýr nebo umrlec v rubáši, zatímco dnes to bude spíš mimozemšťan.

„Postavy z hororových filmů a další známé kulturní symboly váš mozek používá, aby zobrazil váš strach v daném okamžiku,“ dodává Baland Jalal, neurolog z Harvardovy univerzity.

Katastrofa, kalamita, pohroma

Herbář nočních můr počítá i s apokalypsou.

Toto téma se objevuje v pěti procentech případů, o něco častější je u žen. Může zahrnovat scénář požáru, zemětřesení, záplav, tornáda nebo blízkého jaderného výbuchu. Na rozdíl od abnormálního chování okolního prostředí, první noční můry našeho výčtu, má tato katastrofa reálné rozměry a pravidla platná pro náš svět. Odehrává se ve známých i neznámých kulisách, v nichž se však spáč orientuje.

Richard J. Corelli, psycholog univerzity ve Stanfordu, předpokládá, že tyto noční můry by mohly signalizovat obecné obavy z budoucnosti: „Mozek ve spánku přežvykuje něco, čeho se obává, že by mohlo nastat.“

Výskyt této noční můry je nenáhodný. Záleží na tom, zda změny přicházející do vašeho života vnímáte jako pozitivní, nebo negativní. S negativitou, nejistotou a nedůvěrou se pak zvyšuje šance na katastrofickou noční můru. A co ti, kteří nějakou přírodní katastrofu opravdu zažili? U nich může být tato noční můra způsobem, jakým mysl zpracovává jejich trauma.

Nekonkrétní obava

Jasné kontury nemá sekce „nekonkrétních obav“. Mnohdy nás však v noci potrápí nejvíc.

Kdyby filmový scénárista hodnotil námět této noční můry, spokojený by příliš nebyl. Pocit obav je totiž ve snu obvykle nekonkrétní, nevyjádřený. Přitom však hmatatelně přítomný. Jsou to noční můry, v nichž zažíváte úzkost, ale nevíte z čeho. Moc toho nenaspíte, probudíte se ustaraní.

„Je to sen s pocitem, kdy jste si jisti, že jste na něco důležitého zapomněli,“ popisuje Schredl. „Nevíte však, co to vlastně je.“ Jenže pocit, že něco je špatně, i když nevíte co, je drásavý. Strach bez jasné příčiny je frustrující.

Interpretace oné noční můry je dosud nejistá, snad by mohlo jít o kontrolní mechanismus mozku. Rozhodně nejde o nahodilost. Noční můra, stojící na nekonkrétní obavě, se totiž vyskytuje u neklidných spáčů v sedmi procentech případů.

Mezilidské konflikty

Tyto noční můry bývají samozřejmě nejčernější, jejich linka k reálnému životu je totiž nejpřímější.

V těžkých snech trápí osobní pře až desetinu těch, kdo trpí nočními můrami. U žen jsou opět o něco častější než u mužů. Typicky zahrnují scénáře, při nichž jste přímým účastníkem nebo svědkem hádky.

Snící prožívá konflikt, rozvášněnou a vyostřenou rozpravu, nepříjemný a kritický dialog plný výtek. Je to noční můra, která zrcadlí náš osobní život. Nespokojenost se vztahem, partnerem. Ale může být i reakcí na prodělaný nebo očekávaný hovor nad konfliktním tématem.

Podle časopisu Psychology Today mohou být tyto sny známkou sociální úzkosti. Noční můry chápeme zpravidla jako patologický jev, ale zrovna „hádky ve snu“ mohou mít i pozitivní efekt. Můžeme v nich nalézt odpovědi, ta správná slova a obrnit se pro nepříjemnou rozpravu, až procitneme.

Čas nemoci a umírání

I zlé sny s nemocemi a odcházením mívají spojení se zažitou skutečností.

Obavy související se zdravím a smrtí se dotahují v průzkumu na dvanáct procent. Je to jedna z nočních můr, která do snů proniká opakovaně a vrací se. Scénář je pestrý, bohatý počtem postav a nebývale komplexní, čas v něm také ubíhá rychleji. Měsíce neúspěšné léčby, hodiny lékařských konzilií i táhnoucí se pohřební průvod se tu komprimují na minuty vzpomínek.

Snící v rámci průzkumu uváděli, že sledují, jak oni sami nebo jejich blízcí onemocní, trpí nějakou nemocí, potažmo umírají. Perspektiva snu je zajímavá tím, že ji můžete nahlížet z pohledu umírajícího i pohledem na něj.

Tyto sny jsou složité a mohou symbolicky představovat mnoho věcí. V závislosti na tom, čím osobně procházíte. Může to být způsob, jakým se mozek vyrovnává se zármutkem ze ztráty blízké osoby. Ale také fikce obecného strachu ze smrti, vyjádření ztráty kontroly nad osobním blahobytem.

I tady se objevuje pozitivní linka. Když po procitnutí zjistíme, že ti, kdo ve snu oplakáváme, jsou v pořádku a zdraví, noční můra nám zpětně potvrdila, jak důležití pro nás jsou.

Divoká honička, pronásledování

Pronásledují nás, dorážejí na nás, chtějí nám ublížit. Utíkáme, ale nejde to. Takové sny patří k těm frekventovanějším.

Frekvencí výskytu se tato noční můra blíží ke čtrnácti procentům, umí se ve snech vracet a je častější u mužů. Být na útěku, prchat před něčím, stát se předmětem štvanice. Nemusí to být jen akční honička, v níž vás pronásledují agenti tajné služby, divoká šelma nebo to, že vás v nekonečném tunelu sleduje podezřelé auto. V nočních můrách o pronásledování někdy ani nemusíte vědět, co vás pronásleduje. Může to být velmi nekonkrétní dojem ohrožení, silnější ovšem o to, že se k vám bez ohledu na vaše zrychlení přibližuje.

„Prožívat strach a utíkat před tím, co ho vyvolává, to je klasika psychologie,“ říká Schredl. „Obvykle sny o pronásledování znamenají, že máte obavy z něčeho, čemu se možná vyhýbáte.“

Nehoda, pád, tonutí

Sny s tonutím mluví o našich obavách z bezmoci.

Pád, autohavárie, fatální zranění. Pamatujete, jak ve snech o nemoci a umírání běžel čas rychle? V případě kategorie nočních můr s nehodami se naopak rozkládá na líné milisekundy. Týká se jen průběhu nehody, ovšem s maximální naturalistickou podrobností. Celý ten zlý sen může být například o tonutí. Souboji s vodním živlem, únavě a fyzickém vyčerpání, klesání ke dnu, dušení a zalykání se vodou, topení se.

Je to třetí nejčastější noční můra. V průměru je její výskyt asi patnáctiprocentní, ale výrazně častěji se zdá mužům (sní o ní 13,1 procenta žen, ale 20,2 procenta mužů). A jim se také ve snech nejčastěji vrací. Pětina všech opakujících se nočních můr připadá právě na tuto kategorii.

Tyto sny jsou spojené s velkou porcí bezmoci. Jste v nich sice v hlavní roli, víte, co se odehrává, ale prakticky nemáte možnost situaci kontrolovat. Pokud padáte, víte jen, že nakonec spadnete.

„Tyto sny mohou být doslovnější, než byste si možná mysleli,“ popisuje Schredl. „Mohou představovat strach z výšek, z řízení, z vody, z pohybu po oceánu. Ale mohou též představovat pocit ztráty kontroly. Náš mozek tak možná dramaticky vyjadřuje, jak se sami cítíme ohledně vlastní smrtelnosti, vlastních schopností.

Fyzická agrese, souboj, rvačka

Sny plné fyzického násilí mohou být až příliš realistické.

Druhá nejčastější noční můra, vyskytující se v osmnácti procentech případů, vás staví do role svědka nebo přímého účastníka fyzického konfliktu. Zápasu, rvačky, hromadné bitky. Můžete být biti, můžete rány rozdávat. Můžete cítit bolest, ale také ji způsobovat. Sen je to vyčerpávající, vysilující. Jako skutečný souboj.

Může to být souboj s únoscem, sexuální násilí. V roli násilníka, úmyslného vraha, můžete vystupovat vy sami.

Ryze násilný sen se překvapivě nezdá tak často mužům jako ženám. Sní o něm o tři procentní body častěji. Tento typ nočních můr může podle psychologů odrážet sociální úzkost, doslova strach z násilí, ale též obavy, že jste zranitelní vůči kritice druhých lidí. Fyzická agrese je obecně chápána jako nejzazší krok řešení konfliktů, proto je možné, že se touto noční můrou stižené ženy podvědomě obávají toho, že už vyčerpaly všechna ostatní řešení.

Vyřazení, selhání a bezmoc

Zase sám? I sny plné opuštění, vyloučení, izolace od ostatních si našly vlastní škatulku.

Je to nejčastější noční můra, s níž se v nejrůznějších obměnách potýká 18 procent neklidných spáčů. Pokud jde o ženy, trpí jí 17 procent dotázaných. U mužů 20 procent. Je to též noční můra, která se nejčastěji do zlých snů vrací.

Nedosažení vytyčeného cíle, bloudění, zpoždění, ztráta. A také nečekaná koktavost, neschopnost mluvit, opomenutí zásadního detailu anebo zapomenutí nastudované látky. Noční můry této kategorie vás staví do pozice člověka, který udělal chybu. Selhání vás vyřadí z výběru.

Jelikož se jedná o širokou kategorii, můžete si ji vyložit různě. Sny o zkoušce mohou znamenat, že si nejste jisti svou schopností podat výkon v práci nebo doma, že si v ozvěnách paměti vzpomínáte na určitou znepokojivou událost ze své minulosti.

Zpětný pohled na vzorec oněch snů nám dává vodítko. Někdo jiný se zkoumavě dívá, jak si vedete? Umíte věci, které máte umět? To jsou typické situace, s nimiž se potýká každý zaměstnaný člověk. Pokud se vám zdají tyto scénáře, možná se jen cítíte trochu nejistí ohledně svých vlastních schopností nebo toho, jak si ostatní lidé myslí o vašem výkonu.

Originální noční můry

Pak jsou tu individualizované sny, i ty však sdílíme. Například ty prostoupené trapností, že jsme se ocitli na veřejnosti nazí.

Zlé sny, které nelze postihnout jednou z uvedených kategorií, se pochopitelně vyskytují též. Nejsou však příliš časté.

Ve vzorku respondentů výzkumu Spánkové laboratoře Ústředního ústavu duševního zdraví v německém Mannheimu tvořily sny „mimo šuplíky“ 6,25 procenta případů. Zahrnovaly idiosynkratická i zřídka se vyskytující témata, jako je nahota, sebekritika, pobyt v nevábném prostředí, nemožnost najít toaletu nebo rozpaky při jejím použití.

„Patří sem též až příliš stereotypní sen o tom, že před třídou u tabule vystoupíte nazí,“ dodává Schredl. Zrovna tato noční můra se zdála až třem procentům respondentů.