Jeho autoři šli na problematiku docela jinak než jejich kolegové. Zatímco předchozí výzkumy se skrze mozkovou aktivitu snažili zjistit, na co daný člověk myslí, Jordan Poppenk z ontarijské Queen´s University a jeho tým otázku „na co“ vzdal. Místo ní se zaměřil na otázku „kdy“. Zajímalo je, v jakých časových sekvencích se nové myšlenky v mozku objevují.
Měli pro to důvod. Aby se zjistilo, co konkrétní mozková aktivita znamená, tedy jakou myšlenku nese, je třeba rozpoznat její podobu s konkrétní šablonou činnosti mozku, o níž víme, jaký typ myšlenek představuje. A oněch šablon známe jen velmi málo. Jejich odhalování je velmi nákladné časově i finančně.
Poppenk a jeho studentka Julie Tsengová se se vší pokorou rozhodli zjišťování, co je obsahem myšlenek, vzdát. Místo toho se zaměřili na to, jak často se nové myšlenky v mozku objevují.
„Naše metody nám pomohly detekovat, kdy člověka napadlo něco nového, bez ohledu na to, co to je. Mohli byste říci, že jsme přeskočili slovníček, ve snaze porozumět interpunkci řeči naší mysli,“ vysvětluje Poppenk na serveru Big Think.
Studenti, spěte. V noci mozek nahrává do paměti, věda má důkaz Mozek nikdy nespí. V noci hýří aktivitou. Přehrává zkušenosti nasbírané za bdění během dne a ukládá je do sektorů naší dlouhodobé paměti. Potvrdil to přelomový výzkum. Studentům tak vzkázal, že před zkouškou je na místě dopřát si fajn spánek. |
Jednotlivé myšlenky přitom ve své studii, která vyšla v magazínu Nature Communications, označují za „myšlenkové červy“. „Jsou to sousední body ve zjednodušené reprezentaci vzorců mozkové aktivity,“ líčí autoři v univerzitní tiskové zprávě. „Když člověk vytváří novou myšlenku, vzniká nový myšlenkový červ, jehož můžete svými metodami detekovat.“
Jinými slovy, vědci dokázali zaznamenávat, jak skáčeme z jedné myšlenky na druhou. Příklad? Poppenk ho dal serveru MEA World Wide. Když připravujeme banánové lívance, myslíme na ingredience, banány, vajíčka… To vše spadá do jednoho myšlenkového červa. „Ale když vám to připomene šťastné chvilky vašeho dětství, kdy jste banánové lívance jedli jako malí, začne se odvíjet jiný, nový myšlenkový červ,“ líčí.
S Julií Tsengovou snímali změny, přechody mezi jedním myšlenkovým červem a následným, skrze magnetickou rezonanci, tedy s pomocí trojrozměrné mapy mozku. K ruce měli přes 180 dobrovolníků.
Když počty jejich myšlenkových červů vědci zprůměrovali, vyšlo jim číslo 6 200. Právě tolikrát za jediný den přepneme z jedné myšlenky do druhé.
Jakkoli Poppenk připomíná, že jejich výzkum je pouze startovní, nezastírá, že otevírá cestu k následným a potenciálně důležitým odhalením. Již tato studie se totiž zaměřila na vztah mezi myšlenkovými červy a neurotismem, který s sebou nese výkyvy nálad a řadu negativních emocí, jako je úzkost, deprese, pocity viny a osamělosti.
Jejich výzkum seznal, že neurotičtí lidé zažívají mnohem rychlejší změny myšlenek. „Shledali jsme, že čím neurotičtější někdo je, tím více myšlenkových červů za danou dobu má,“ vysvětluje Poppenk.
Serveru NewsWeek.com Poppenk sdělil, že zjištění mohou sloužit též detekování raných známek psychických onemocnění, jako je mánie, schizofrenie nebo porucha pozornosti s hyperaktivitou.
