Zaměřil se na muže a ženy ve věku mezi padesáti a pětaosmdesáti roky v Severní Americe, Evropě a Oceánii a zkoumal je v období mezi rokem 1950 a 2015. Zjistil, že kolem roku 1950 se pánové dožívali o dva a půl roku méně než ženy. Kolem roku 1980 se rozdíl zvětšil na čtyři a půl roku, v roce 2015 se propast zúžila, věk dožití mužů a dam od sebe dělí dva roky. Realitu i statistická čísla vysvětluje historické načasování začátku epidemie kouření v případě mužů a žen.
Klíčem ke štěstí a zdraví jsou vztahy s bližními Geny, finanční situace, inteligenční kvocient, sociální postavení, to vše je důležité. Pro to, zda prožijete šťastný život, jsou však rozhodující kvalitní vztahy. K partnerce, širší rodině, přátelům, komunitě. Studie z Harvardu to může říci se vší autoritou, je totiž založena na výzkumu, který trval 79 let. |
A tým kolem odborníka na epidemiologii, biostatistiku a biodemografii Maartena Wensinka z Univerzity Jižního Dánska zdůrazňuje, že slovo epidemie je na místě. „Ze všech chování, která souvisejí s životním stylem, má za poslední století kouření na svědomí největší počet úmrtí,“ uvádějí. A poznamenávají, že za to může časová prodleva mezi samotným aktem kouření a smrtí kvůli kouření.
Čas přitom hraje roli ještě v jiném ohledu. Epidemie kouření se dějinami lidstva provalila ve vlnách. „Historicky začali muži kouřit dříve a více než ženy,“ shrnuje svou studii Wensink v magazínu The Conversation. „A proto se dopady kouření projevily nejprve na mužích. Zatímco lékaři, na základě důkazů od mužů, docházeli k závěru, že kouření je špatné, rozhodli se mezitím propadnout kouření i ženy.“
Protože v současnpsti jsou již smrtelné následky kouření dostatečně známé, muži se kouření vzdávají, ale důsledky zlozvyku se stále projevují u žen staršího věku, které již začaly kouřit v minulosti. „Tím dochází k tomu, že se epidemie kouření odvíjí ve čtyřech vlnách, nejprve kouří muži, poté začínají kvůli kouření umírat dříve než ženy, zhruba v téže době začínají kouřit i ženy, následně začínají na kouření umírat ony,“ konstatuje tragický koloběh Wensink.
A dodává, že přijít na řadu by měla ještě další fáze celého cyklu, chytrost by měla zvítězit u mužů i žen a lidé by se kouření měli vzdát. „Ona poslední část epidemie kouření je nicméně nejobtížnější. Lidé se kouření bohužel pořád drží. Velkým tabákovým firmám se pořád daří,“ líčí.
Přesto přináší výzkum, který vyšel v magazínu BMC Public Health, i dobré zprávy. „V nedávné době došlo k velkému poklesu úmrtí spojených s kouřením u lidí kolem padesáti let,“ líčí vědec. Studie dokládá, že v současnosti stále klesá úmrtnost související s kouřením v případě starších i mladších mužů, klesá však rovněž v případě mladších žen. Ty již mohly zareagovat na prokázané tragické následky kouření a vůbec se do něj nepouštět. Dříve narozené dámy na své kouření ještě stále doplácejí, odhaluje statistika.
