Nárůst obou nemocí se kryje s modernizací životního stylu a explozí průmyslově zpracovávaných potravin, připomíná server GlobalPost.com. Před padesáti lety začali lidé víc jezdit autem než chodit, místo vaření si jídlo kupovali ve fast foodech a fyzickou práci začala vytlačovat sedavá zaměstnání. K tomu připočtěte následky televizní a počítačové mánie.
"Spojení těchto faktorů pohání nárůst obezity po celém světě," říká James Hospedales, koordinátor pro prevenci a kontrolu chronických onemocnění, pracující pro Pan American Health Organization. "Alarmující je fakt, že se netýká už jen lidí ve středním věku, ale též dětí a dospívajících. To je novinka."
Následující žebříček uvádí země, které mají s nadváhou největší problémy, pro zajímavost dodáváme ještě procento jejich obézních obyvatel. Nejnovější čísla Světové zdravotnické organizace používají jako ukazatel BMI (body mass index). Nadváha začíná na hodnotě 25, obezita se počítá od 30 výše.
1. Americká Samoa (93,5 procenta obyvatel má nadváhu/74,6 procenta je obézních)
Pryč jsou doby, kdy se tamní obyvatelé drželi své tradiční a zdravé stravy s nízkým obsahem tuku, kterou tvořily sladké brambory, banány, kořeny kolokasie, kokosové ořechy a ryby. Migrace do Spojených států, na Nový Zéland, do Francie a Austrálie po druhé světové válce vše změnila. Imigranti si zpět na Samou z těchhle zemí přiváželi docela jiné stravovací návyky a k tomu zásobovali rodinné příslušníky penězi, za něž si mohli kupovat jiná než "chudá", ale zdravá, jídla. Výsledkem je dnešní první místo v žebříčku zemí s největším výskytem nadváhy.
2. Kiribati (81,5/50,6)
Mezi lety 1964 a 2001 stoupl dovoz potravin do málo rozvinutých zemí v Pacifiku, jako je Kiribati, šestkrát. Import vedl k rostoucí spotřebě velmi tučných jídel a zpracovaných nezdravých mas, která se prodávají často za nižší ceny než domácí, zdravější potraviny.
3. Spojené státy (66,7/33,9)
Začátkem 60. let trápila nadváha 24 procent Američanů a Američanek. Dnes dělá vrásky dvěma třetinám obyvatel a počet otylých stále roste.
ČESKOAktuálními údaji o České republice Světová zdravotnická organizace nedisponuje, její poslední data jsou z roku 2002. Tehdy u nás podle nich žilo 51,7 procenta lidí s nadváhou (v roce 1993 to bylo 47,3 procenta) a 15,1 procenta obézních (11,4). |
Odborníci na zdravý životní styl to přičítají nadvýrobě oleje, tučných potravin a cukru. Za ni přitom mohou dotace zemědělcům, které jim začala vláda vyplácet v 70. letech a které zlevnily průmyslově zpracované výrobky, jako jsou sirupy s vysokým obsahem fruktózy.
"Nadto se ještě zkraje 80. let změnila investiční politika a po korporacích se začalo chtít, aby každých 90 dní uveřejňovaly informace o svém ekonomickém růstu," připomíná nutriční expert z newyorské univerzity a autor knihy Food Politics Marion Nestle. "To přimělo potravinové firmy k tomu, aby hledaly stále nové cesty k novým trhům. Vedlejší škodou tohoto procesu byla právě obezita."
4. Německo (66,5/12,9)
O vinících nadváhy v Německu mají odborníci jasno: pivo, tučná jídla a nedostatek tělesné aktivity. I tahle země trpí snadnou dostupností nezdravého jídla a nárůstem kancelářských pracovních míst. Aby vláda do roku 2020 snížila výskyt obezity, začala žákům ve školních jídelnách servírovat víc ovoce a zeleniny.
5. Egypt (66/30,3)
V 60. letech vyráběl Egypt dost potravin na to, aby svým obyvatelům dopřál jídelníček složený z červeného masa, drůbeže, čočky, kukuřice a mléčných produktů. V 80. letech se však tamní populace natolik rozrostla, že se domácích potravin přestalo dostávat, což vedlo k nárůstu dovozů. A samozřejmě, importovaly se především nezdravé produkty, které tradiční stravovací návyky Egypťanů vytlačily. Zejména vysoká je v Egyptě obezita u žen. Mohou za to i kulturní tabu: na obrázky sportujících a cvičících žen si tam společnost teprve zvyká.
6. Bosna a Hercegovina (62,9/21,7)
V Bosně a Hercegovině se na rozšíření obezity podepsala konzumace alkoholu, kouření a nezdravá strava. Tedy návyky, které s sebou přinesla válka v letech 1992 až 1995. Lidé žijící těsně nad hranicí chudoby mají největší sklony k nadváze proto, že jsou závislí na levných, průmyslově zpracovaných potravinách s vysokým obsahem kalorií a nízkou nutriční hodnotou.
7. Nový Zéland (62,7/26,5)
Vědci z University of Otago zjistili, že čas strávený dětmi před televizí je lepším indikátorem předpovídajícím obezitu než to, kolik toho snědí či zda cvičí. Jejich studie dospěla k tomu, že právě 41 procent mladých, kteří trpěli ve věkové skupině do 26 let obezitou, se dívalo na televizi nejvíc. Za nadváhu Novozélanďanů nemůže pouze televize, je ale faktorem, jemuž je často přisuzována největší vina za dětskou obezitu.
8. Izrael (61,9/22,9)
Během posledních třiceti let se počet obézních obyvatel Izraele ztrojnásobil. Je to doklad, že je země součástí západního světa, píše sarkasticky server Global Post. Stejně jako v rozvinutých zemích se nejvíce týká chudých obyvatel. Židovské ženy s univerzitním vzděláním jí trpí nejméně, arabské ženy se základním nejvíce.
9. Chorvatsko (61,4/22,3)
Kromě kardiovaskulárních chorob, které jsou tam nejčastější příčinou úmrtí, je Chorvatsko postižené též epidemií obezity. I tady za to může fakt, že tradiční, zdravou kuchyni vytlačila záplava průmyslově zpracovaných potravin z Evropy a Spojených států.
10. Spojené království (61/22,7)
Britská břicha rostou z těch samých důvodů jako jiná, situaci ale významně zhoršuje nechuť jejich nositelů ke cvičení. Studie z loňského podzimu ukázala, že pokud jde o sportování, jsou Britové v evropském žebříčku třetí odspodu.
Mimochodem, Velká Británie dala světu nejtěžšího muže. Devětačtyřicetiletý Paul Mason tráví čas hraním počítačových her a živí se pizzou, hamburgery a dalšími roznášenými jídly. Aby na ně měl, přiměl svou matku, aby si vzala již druhou hypotéku. V roce 2009 vážil 444 kilogramů, po riskantní operaci shodil přes sto kil.
