Není to samozřejmě první ocenění přínosu poslechu muziky při fyzické aktivitě, již předchozí výzkumy seznaly, že motivuje k výkonnosti, nakopává, zoceluje. Práce vydaná v magazínu Journal of Human Sport and Exercise však jako první doložila, že hudba potlačuje vnímání únavy. Demonstrovala to na běžcích.
Zjištění se však nemusejí omezovat jen na oblast fyzické činnosti, naznačují autoři studie.
Tlumí minulou i očekávanou únavu
Vzali si k ruce dvě skupiny mužů a žen, první měla za úkol zvládat krátké běhy do stanoveného časového limitu, druhá pětikilometrové trasy. Všichni běžci a běžkyně si mohli dopřávat písně podle svého gusta. Jejich playlist nakonec zahrnoval Back in Black od AC/DC, Born to Run Bruce Springsteena, Power z portfolia Kanye Westa, Addicted To You od Avicii a Run This Town Jaye-Z.
Silový trénink pomáhá svalům. Ale nejprve mozku, tvrdí vědci Velká činka, kettlebell, dřepy, kliky a hrazda jsou vaším přítelem, který vám zaručí silnější svaly. Přirozeně. Jenže pozor, ještě předtím zlepší váš mozek. Zatímco svaly začne silový trénink měnit až po týdnech cvičení, nervový systém začne posilovat mnohem dříve, zjistil výzkum. |
Vědci je prohnali celkem třemi testy. Při prvním je nechali úkoly zdolat bez muziky i bez předchozí zátěže, aby se zjistily jejich základní kapacity. Při dalších dvou museli běžci nejdřív absolvovat takzvaný Stroopův test, který je zkouškou mentálního vyčerpání, třicet minut jsou „obětem“ předkládána barevná slova, zatímco musí pojmenovat barvu, nikoliv přečíst slovo samotné. Při druhém běhu jim po tomto testu povolili hudbu, při třetí výzvě však museli běh zvládnout bez hudby.
Výsledky odhalily, že běžci, kteří se s výzvami potýkali s pomocí písní, podávali lepší výkony. Lépe se vyrovnávali s podstoupenou únavou a méně je blokovala vize, co vše je ještě čeká.
Autoři mají podle serveru Inverse za to, že vysvětlení spočívá v tom, že poslech hudby odvádí pozornost, poskytuje rozptýlení od nepříjemných podnětů. Dává nám zapomenout na to, jak se na našem mozku podepisuje zakoušená únava i představy, co máme stále před sebou. Hudba, její rytmy, melodie, slova nás zaměstnají. Vědci dokonce poukazují na konkrétní oblast mozku, která se zabývá kognitivními úkony, vnímáním námahy a „zpracováváním“ hudby během cvičení, je jí přední cingulární kůra.
Především však tvůrci studie zdůrazňují, že jejich odhalení nemusejí mít význam pouze pro běžce, dokonce ani jen pro sportovce. „Mentální únava je pro mnohé z nás všední věcí, může negativně ovlivňovat naše běžné činnosti,“ cituje vedoucího studie Shauna Philippse z Edinburghské univerzity portál Science Daily, „najít snadné a bezpečné cesty, jak onen negativní dopad umenšit, je samozřejmě užitečné.“
Portál Inverse připomíná, že hudba má pozitivní účinky obecně, dokáže redukovat stresové hormony, jako je kortizol, a zvyšovat hladiny serotoninu, přinejmenším krátkodobě zvládá tlumit depresi a úzkost.
