Dvaadvacet minut je laťka
I jízda na kole se přirozeně počítá.
Studie vydaná v magazínu British Journal of Sports Medicine přirozeně připomíná, že vyšší dávka tělesné činnosti je lepší, prozrazuje však, že jako protilátka na škody způsobené sezením stačí dvaadvacet minut aktivity střední až vysoké intenzity denně.
Rovněž vedoucí autor práce Edvard Sagelv připomíná, že nemusí jít o extrémní výkony: „V onom bodě je to krásné sdělení: mluvíme o aktivitách, které vás zadýchají,jako je rychlá chůze, zahradničení, procházka do kopce.“
Práce měla k dispozici téměř 12 tisíc lidí nad padesát let věku z Norska, Švédska a Spojených států. Jejich pohyb monitorovala zařízení po deset hodin po přinejmenším čtyři dny, několikrát po alespoň dva roky. Polovina z nich proseděla přinejmenším deset a půl hodiny denně.
Prosedět více než dvanáct hodin denně znamenalo ve srovnání s osmi hodinami strávenými na židli riziko předčasného úmrtí o osmatřicet procent vyšší. Jenže pouze pro ty, kdo si denně nedopřáli ani oněch dvaadvacet minut střední až prudké aktivity. Čím větší porce tělesné činnosti, tím riziko klesalo. Dalších deset minut činnosti přineslo patnáctiprocentní pokles rizika pro ty, kdo jinak seděli méně než deset a půl hodiny denně, dokonce pětatřicetiprocentní pro muže a ženy, kteří nevstali po více než deset a půl hodiny.
