Procházka v přírodě prospěje duši, ale i tělu.
Práce vydaná v magazínu British Journal of Sports Medicine se opírá o velkorysý vzorek, k dispozici měla data více než 72 tisíc lidí, poskytla je dlouhodobá studie UK Biobank. Mužům a ženám bylo od čtyřiceti do devětašedesáti let, průměrný věk byl jednašedesát let, osmapadesát procent tvořily ženy. Vědci po sedm dní monitorovali jejich pohyb akcelerometry, zjistili tedy, kolik kroků udělají a jakou porci času prosedí. Nebo proleží, dodejme.
Po sedmi letech se k respondentům a respondentkám autorský tým vrátil. Do výzkumu musel zanést přes 1 600 úmrtí a téměř 6 200 kardiovaskulárních příhod jako infarkt nebo mrtvice. Především ho však zajímalo, jaká byla souvislost mezi těmito zjištěními a počtem kroků, které muži a ženy zdolali.
Autorský kolektiv totiž podotýká, že o tom, že je vyšší denní skóre kroků spojeno s nižší mírou kardiovaskulárních poruch a úmrtí, se vědělo již dlouho. Potvrdilo to mnoho předchozích studií. Stejně tak mnoho dřívějších výzkumů odsoudilo sedavý životní anebo pracovní styl.
Jenže jak poukazuje list The Guardian, žádná vědecká práce se nepokusila kvantifikovat, jaký denní počet kroků dokáže být ochranou právě před kardiovaskulárními problémy nebo předčasnou smrtí. Autoři aktuální studie to pod vedením Martthewa N. Ahmadiho z Univerzity v Sydney udělali.
Zjistili, že mediánový počet kroků, který účastníci a účastnice výzkumu denně urazili, byl 6 222. Nejméně zdolali 2 200 kroků, to odpovídalo pěti procentům nejméně fyzicky aktivních.
Tyto údaje vzali jako referenční body pro ohodnocení vlivu počtu kroků na zkoumaná zdravotní hlediska, vysvětluje server Medical News Today. A došlo i na mytický milník deseti tisíc kroků.
