Vyzraďme však rovnou, že operace, jejímž výsledkem má být Dana Whites’ Power Slap League, sklízí i kritiku. Důvody jsou zřejmé: celá disciplína je poněkud nenápaditá, až tupá. Je prostá taktizování a naprosto vylučuje to, co dělá bojové sporty bojovými sporty, tedy obranu. „MMA je sport, při němž boj končí, když se chytře nebráníte. Fackování je sport, jehož pravidla nařizují, abyste se chytré obrany zdržel,“ komentoval na Twitteru fackovanou novinář píšící o MMA Simon Head.
„Fackování spočívá výlučně v útoku, obrana neexistuje. Většinu dovedností, které známe z jiných bojových sportů, ruší,“ dodává na serveru Bloody Elbow Trent Reinsmith a shrnuje: „Je to snad jediný bojový sport, kde je jakákoli forma obrany výslovně, explicitně zakázána.“ Luke Thomas z CBS Sports podtrhuje: „Je-li box postavený na tom udeřit a nenechat se udeřit, fackovaná je opak: úder je speciálně aranžovaný a je zbavený jakékoli překážky.“ Má pravdu, zakázáno je dokonce i jen zatáhnout bradu, aby se dopady facky minimalizovaly.
Ben Fowlkes na Fighting Life soudí, že fackovací disciplína je „to, co vznikne, když necháte nový sport vymýšlet třináctileté kluky“. Simon Samano z USA Today konstatuje, že je-li toto sport, pak jím může být i kopání se do zadnic.
Jenže to by bylo možná méně nebezpečné.
Fackovaná se smrtí
Zatímco je totiž fackovaná dost fádní, hrozí vážnými zdravotními následky. Soupeři mají pouze chrániče na zuby a ochranu ušních bubínků před protržením. Ničím netlumené zásahy do hlavy končí zraněními mozku. „Je běžné, že soutěžící inkasují těžký otřes mozku nebo po úderech padají k zemi naprosto bezvládní a v bezvědomí,“ líčí Bloody Elbow.
Bizarní sporty: sibiřské mistrovství facek je bohapustá brutalita Dva muži se fackují. Sázejí si vší silou rány na tvář. Dokud to jeden nevzdá, neomdlí, nepadne. Obejde se to bez vybroušené, trénované techniky. Jde o to napřáhnout se a vysolit co největšího facana. A sokovu ránu naopak ustát. Na Sibiři povýšili fackování na soutěžní disciplínu. |
Připomíná, že loni v říjnu se při varšavském zápasu sesunul k zemi Artur „Walus“ Walczak. Knokaut. Sanitka jej odvezla do nemocnice, lékaři jeho stav popsali podle serveru Polish News jako kritický. Uvedli jej do umělého spánku. V polovině listopadu se ho pokoušeli probudit, ale marně – šestačtyřicetiletý silák zemřel.
Přesto fackovaná dostala souhlas ze strany Nevadské atletické komise, před níž disciplínu předložil tým ve složení prezident UF Dana White, jeho staří kamarádi Frank a Lorenzo Fertittovi, vysoký činovník UFC Hunter Campbell a producent Craig Pilligan. Ti všichni na facky sázejí. Též firma Endeavor a hedgeový fond Zeke Capital.
Dá se to vůbec regulovat?
„Po testování se nám vyjasnilo, že tady je ohromný potenciál, ne nepodobný raným letům UFC,“ uvedl pro ESPN Campbell, který nápad před komisí obhajoval. Podle jeho slov chce Dana Whites’ Power Slap League, jak se má soutěž jmenovat, eliminovat jisté zastaralé aspekty oné disciplíny. Jmenovitě má na mysli, že se dosud neřeší váhové kategorie, že souboj trvá mnoho kol, než jeden z oponentů prostě spadne a nezvedne se. Pravidla mají zohledňovat parametry soupeřů, přesněji určovat a sledovat partie, kam se může facka vést, kontrolovat fauly, zavede se desetibodový systém používaný v boxu a MMA.
A protože projekt dostal od nevadské komise zelenou, jeho organizátoři nechtějí čekat. Věří, že se dočká premiérové akce s velkým mediálním pokrytím ještě před koncem tohoto roku. Na 11. listopadu plánují tiskovou konferenci v New Yorku, informuje server TMZ Sports.
Řada hlasů se na to netěší, a důvody mají pádné. „Fackování,“ píše Samano, „naprosto ruší celé pojetí inteligentní obrany, staví místo něj bezduché doufání, že to zápasník ustojí“. To je tedy dovednost! Autor připomíná, že v opravdových bojových sportech můžete teoreticky vyhrát, aniž se vás protivník dotkne. O to jde! Samozřejmě se útokům nevyhnete stoprocentně, ale čím víc je dovedností, rychlostí, inteligencí eliminujete, tím lépe. Floyd Mayweather byl svou obranou pověstný, Anderson Silva ve věhlasném zápasu UFC 101 proti Forestu Griffinovi uhnul bezpočtu úderů, než ho atakoval sám, uvádí Samano. Účinná obrana je součástí boje.
Samano je ve své kritice souhlasu nevadské komise velmi precizní. Všímá si Campbellovy argumentace, podle níž by záporné stanovisko regulačního orgánu umožnilo chaos. I tak by se konaly soutěže bez jasných pravidel, skoro podzemní, soutěže bez dozoru by ohrožovaly zdraví borců, varoval Campbell. Jenže Samano se ptá: Dá se vůbec takto nastavená disciplína regulovat? Je možné mluvit o pravidlech v disciplíně, kde není dovolená žádná obrana, kde se dokonce jakákoli obrana trestá?
Server Bloody Elbow souhlasí: „Je těžké chápat, jak by se dalo jen mluvit o zdraví a bezpečí, když je řeč o soutěži, jejímž jediným účelem je zaručit, že skončí úrazem mozku nebo zraněním. Když se vezme možnost jakéhokoli zdání obrany, vylučuje to přece jakékoli pomyšlení na to, že ona činnost může být bezpečná.“
Peníze, peníze, peníze
Proto kritici míní, že nevadská komise selhala, když fackovací ligu posvětila. Ben Fowlkes na The Fighting Life to rozebírá pečlivě. Jeho pozastavení se nad tím, zda k sobě šéf UFC a podporovatel Donalda Trumpa, který se nedávno objímal a fotil se synem Ramzana Kadyrova, nasázel v názvu své ligy slova White Power náhodou nebo záměrně, je jen vedlejším pošťouchnutím. Jeho hlavní otázkou je „Proč vůbec?“. Netají se, že odpověď je podle něj velmi prostá: kvůli penězům.
„Neexistuje způsob, jak mě přesvědčit, že White a Fertittovi a zbytek onoho gangu viděl na YouTube nějaký běloruský fackovací turnaj a řekl si ‚hele, významný fenomén a pro vylepšení našeho odkazu bychom měli být jeho součástí‘,“ píše. Je to bizarnost hodná zapadákova, která patří mezi soutěžení v převracení krav, říká Fawlkes s odkazem na mýtický „sport“, a turnaj ve vzájemném kopání se do zadků. Nejde o úžas nad nápaditostí oné disciplíny, o oslavu boje, pohybu, síly. Jde o peníze vymlácené z tuposti.
Poznamenává přitom, že zisk je slovo, které Dana White miluje. A připomíná Whiteův pokus Zuffa Boxing, který měl „zachránit“ box. Onen projekt skončil dřív, než začal, nedošel dál než k Whiteově chvástání se a prodeji reklamních triček. Fowlkes soudí, že důvodem bylo zjištění šéfa UFC, že boxerská disciplína nabízí mnohem nižší marže než MMA. A že to byznysově není tak zajímavé podnikání jako UFC, kde prakticky vlastní celý sport. Kde může vzpouzejícím se zápasníkům, kteří si stěžují na špatné finanční ohodnocení, říct „držte pusy a jděte se prát“.
Fackovací liga je sice primitivní, ale zcela nový terén, neobsazený. Neexistují v něm hvězdy, manažeři, nemá žádný zavedený právní rámec ohledně smluv, podmínek, práv, povinností, standardů. Malá investice může skončit obřím ziskem.
Považujete fackování za regulérní bojový sport?
Fawlkes proto protestuje. „Je to děsivě hloupé. Není to sport, u kterého byste chtěli být z radosti, z potěšení,“ uvádí. „Jde čistě pouze o peníze, o hodně peněz. O hromady peněz, které mají proudit z obřího výčepu. A lidé, kteří v ně doufají, jsou už dneska monstrózně bohatí.“
