Není divu, že si borci ze všech možných adrenalinových disciplín dali rande právě tady: uprostřed hlubokých fjordů, rozlehlých jezer a zasněžených vrcholků hor se dají provozovat skoro všechny extrémní sporty, na které si vzpomenete.
Špičkoví místní i zahraniční sportovci tu v přátelském duchu zápolí, aby porovnali síly a schopnosti, ale hlavním smyslem festivalu je vzájemné sdílení zkušeností, zážitků a radosti s ostatními. Na pořádání festivalu participují největší místní sportovní kluby, to vše pod záštitou neziskové organizace The Ekstreme Voss Foundation.
Skákalo se všude a ze všeho
Ať už ve vodě, na zemi či ve vzduchu, skákalo se o sto šest. Lyžaři na Big Air přeskakovali přes cestu v nedalekém Vikafjellet, mountbikeři předváděli triky na slopestyle dráze z hory Bavallen a basejumpeři létali na wingsuitech ze strmých stěn okolních fjordů. Úplně nejvíc se ale skákalo na zdejší dropzóně.
Dvě rychlá letadla, King Air a Pilatus Porter, vynesla každých deset minut do 4 500 metrů novou dávku skydiverů, aby si vychutnali volný pád nad panoramatem drsné krajiny.
Profesionální koučové organizovali všechny skokany v disciplínách formation skydiving (sestavy v prsní poloze) a Free Fly (létání hlavou dolů, vsedě či vestoje).
Nechyběly ani skoky do terénu, což tady v podstatě znamená padat mezi rozeklaná skaliska fjordů.
Ti nejzkušenější parašutisté pak každý den zakončovali večerním skokem do města, kde jejich volný pád díky zapáleným dýmovnicím sledovali i diváci na zemi.
Největší aplaus pokaždé sklízeli swoopující piloti prolétávající rychlostí kolem sta kilometrů v hodině těsně nad hlavami přihlížejících.
Vrtulníkem až do adrenalinového nebe
Nejvyužívanějším strojem na výrobu adrenalinu byl jednoznačně vrtulník Bell AS 350. Létal nepřetržitě každý den, pokaždé však s vyznavači jiného sportu.
V úterý vynášel do nebe parašutisty, kteří tak okusili, jaké je vyskakovat z něčeho, co ve vzduchu pro změnu stojí. Ve středu dopravoval mountbikery a speedridery (piloty rychlých padáků na lyžích) na blízkou horu Lonahorgi, aby pak co nejrychleji slétali či sjížděli dolů.
V pátek zas vozil vrtulník do basejumpového ráje všechny, kdo se odhodlali skočit ze skalní stěny v Gudvangenu. Zatímco normálně by basejumperům cesta na exit Nebbet zabrala přes tři hodiny, vrtulníkem ji absolvovali za pár minut. Odplachtit na wingsuitu z devět set metrů vysoké skály se tak některým podařilo i třikrát za jediný den.
Akrobacie nad jezerem
V sobotu, poslední den festivalu, si na své přišli i paraglidisté. Dvanáct pilotů vyskočilo pozadu z helikoptéry, když pod nimi bylo jen 1 200 metrů prázdna a hladina ledového jezera.
Vzápětí se nad nimi nafouklo jejich speciálně zabalené křídlo, které vlastní vahou vytáhli z vaku upevněného ve vrtulníku. Vybuzení adrenalinovým zážitkem pak paraglidisté lačnému obecenstvu předvedli to nejlepší ze svého akrobatického repertoáru.
K vidění byly excelentní sestavy s wingovery, saty, spirálami, tumblingy i infinity, akrobatický let byl zakončen přistáním na pontonu uprostřed jezera. A čím méně přesné přistání bylo, tím více nadšení vyvolalo u diváků.
Ve vodě skončili piloti i tehdy, když jim nějaký ten trik nevyšel, jak chtěli. Na záložním padáku se pak snesli do chladných vod jezera, ze kterých byli však rychle zachráněni připraveným člunem. Ostré norské sluníčko jim padáky brzy vysušilo a mohli zase letět.
Pokoření vodního živlu
Za extrémními zážitky jste se nemuseli vydávat jen do vzduchu. Tající sníh dopřál dost adrenalinu i těm, kdo se vrhli do rozvodněných průzračně modrých řek. Nejlepší kajakáři se tu zúčastnili několika soutěží až se sedmimetrovými pády a dokázali porazit nejen své soupeře, ale i divoký vodní živel.
Pokořit řeku museli i soutěžící v závodu nazvaném Horgi Ned, který měl na festivalu svou premiéru. Jedná se o nový typ triatlonu, ušitý na míru místní hoře Lonahorgi, ze které se účastníci museli co nejrychleji dostat dolů, a to nejprve na lyžích, poté prostředním úsekem na kole a na závěr na kajaku.
Převýšení 1 300 metrů dokázal zdolat jako nejrychlejší v jednotlivcích místní mladík Joar Waehle, a to za úctyhodných 32 minut. Nejrychlejším kajakářem tohoto závodu byl pak Čech Jakub Šedivý.
Ekstremsportveko ve Vossu je jedinečná možnost zažít množství extrémních sportů na jediném místě v několika málo dnech. Nezáleží na tom, jestli nějaký adrenalinový sport už děláte nebo o tom teprve přemýšlíte.
Profesionálové tu zápolí v soutěžích, začátečníci mají příležitost se zdokonalit a ti, kdo ještě nevědí, který ten "extrémek" by je bavil, si mohou vše v průběhu týdne pohodlně obhlédnout.
Jedno však mají ve Vossu společné všichni – v krvi jim koluje adrenalin.
SlovníčekDropzóna – letiště, na kterém probíhá parašutistický provoz Swoop – přistávací manévr, při němž pilot "narychlí" padák strmou zatáčkou, aby pak letěl desítky metrů těsně nad zemí rychlostí přes 100km/hod Exit – místo odskoku basejumperů na skalní stěně (v Gudvangenu je jich několik do různých směrů) Wingsuit – "ptačí kombinéza" používaná při basejumpingu i skydivingu pro dosažení lepšího klouzání, tedy oblek, který sníží rychlost volného pádu a umožní vám doletět co nejdál Wingover – elegantní akrobatická figura na paraglidu, při které se pilot rozhoupe symetricky ze strany na stranu, až se tělem dostává nad své křídlo Sat – spirála, při které je osa otáčení mezi paraglidistou a křídlem: padák se otáčí pozitivně – dopředu, zatímco pilot letí negativně - pozpátku Tumble - rotační manévr, u kterého pilot přelétává přes svůj vrchlík (přetížení při něm může dosáhnout až 6 G) Infinity – nejobtížnější figura akrobacie, při které pilot opisuje kruh přesně nad prostředkem svého křídla, díky malé ztrátě výšky se dá dělat téměř do nekonečna |
