Kroužkování kandidátů je nástrojem, díky kterému mohou ve volbách uspět oblíbené osobnosti i z nevolitelných pozic. V minulých kláních takových případů nalezneme mnoho.
„Udělování preferenčních hlasů je v Česku poměrně oblíbený a využívaný nástroj,“ vysvětluje politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle něj jde o dobrý způsob, jak voliče vtáhnout do rozhodovacího procesu. Občan má tak možnost přímo ovlivnit to, kteří z kandidátů získají mandát.
„V České republice není možné hovořit o vnitřních demokratických mechanismech v rámci skládání kandidátek jednotlivých stran, proto je v pořádku, že má volič právo si pořadí pomocí prioritních hlasů upravit,“ doplňuje politolog z Newton University Lukáš Valeš.
Lidé mohou z kandidátní listiny zakroužkovat až čtyři politiky a političky. Při udělení většího počtu preferenčních hlasů, než je povoleno, se lístek počítá pouze jako hlas pro stranu, hnutí nebo koalici. Pokud jednoho kandidáta zakroužkuje víc než pět procent voličů v daném kraji, automaticky přeskakuje své kolegy a dostává se na první místo kandidátky. Když hranici pěti procent přesáhne v kraji více politiků nebo političek, řadí se podle počtu hlasů.
„Lidé volí jednak podle politické preference, zároveň ale velkou roli hraje znalost osobností, tudíž preferenční hlasy mohou s výsledky voleb výrazně zahýbat,“ vysvětluje expert na hospodářskou politiku Valeš.
Nebezpečí pro koalice
Udělování prioritních hlasů by se mohlo v letošních volbách podle odborníků nejvíce dotknout koalic. Hrozí totiž, že uspějí kroužkovaní kandidáti jedné strany a přeskočí politiky z dalších partají. „Z kandidátních listin je zřejmé, že obě koalice při sestavování pořadí braly nástroj preferenčních hlasů na zřetel,“ myslí si politolog Mlejnek. Dodává, že v krajích jsou silné osobnosti zastoupeny na předních pozicích.
Koalice Pirátů a Starostů přijala ke kroužkování dokonce preventivní opatření. Piráti kvůli obavám, že je kandidáti Starostů přeskáčou, prosadili v lednu zvláštní bod koaliční smlouvy. Podle něj mají politici zakázáno explicitně vyzývat voliče k udělování preferenčních hlasů.
„Koalice PirStan v tomto ohledu postupuje opatrně, jelikož by nebylo strategické voličům kroužkování úplně zakázat, zároveň však chtějí předejít výraznějším zásahům do vyjednaných pořadí kandidátek,“ hodnotí postup Mlejnek.
Strany chtějí víc žen v politice. Na přední místa kandidátek je ale netlačí |
Opatření však k předejíti změnám na kandidátkách vést nemusí. „Z posledních průzkumů se zdá, že v rámci koalice PirStan posilují Starostové, ti mají i silné regionální osobnosti,“ vysvětluje expert na volební systémy Mlejnek.
„Preferenční hlasy Starostům pravděpodobně nepomohou ve velkých městech, kde se častěji volí podle politické příslušnosti a kde dominují Piráti. V menších městech však lidé podporují regionálně známé politiky a z toho mohou Starostové těžit,” doplňuje Valeš. „Trend znatelného poklesu preferencí Pirátů spolu s regionální znalostí osobností ze STANu může být pro Piráty v některých krajích až smrtící,” shrnuje.
Piráti se podle poslance Mikuláše Ferjenčíka přeskakování na kandidátních listinách neobávají, dle jeho slov může jít pouze o ojedinělé případy. „Věřím, že voliči budou volit především dle svého vlastního přesvědčení. Rozhodně je naší koaliční smlouvou k ničemu nezavazujeme,“ uvedl Ferjenčík pro iDNES.cz.
Poučení z minulosti?
Jinou strategii zvolila koalice SPOLU. Ta mechanismy proti kroužkování nepoužívá. „Voliči nemohou udělat chybu, ať už budou volit celou kandidátku, nebo budou někoho preferovat a my jejich volbu samozřejmě respektujeme,” uvedl pro iDNES.cz tiskový mluvčí ODS Václav Smolka.
„Koalice SPOLU jde preferenčnímu hlasování naproti a snaží se, aby změn v pořadí na kandidátkách bylo co nejméně,“ vysvětluje politolog Valeš. Příkladem této strategie je například nasazení dlouholetého poslance ODS Marka Bendy na třetí příčku pražské kandidátky, ten totiž v minulých volbách opakovaně uspěl z nevolitelných pozic právě díky preferenčním hlasům.
Chytří politici si soukromí střeží, říká politolog. V obýváku by lídry nechtěl |
I tak v koalici SPOLU přeskakování kandidátů hrozí. „Strany v rámci koalice SPOLU jsou heterogenní a každý ze tří subjektů má těžiště jinde, například lidovci jsou tradičně úspěšnější v baštách jako je Morava, Zlínský kraj a podobně, Praha může zase významně podpořit TOP 09 a ODS,“ uvádí politolog Valeš.
„V koalici SPOLU táhneme za jeden provaz, a proto budeme respektovat svobodnou vůli voličů. Rozhodnou lidé a nevidím sebemenší důvod, abychom se snažili do jejich volby nějak zasahovat,“ sdělila iDNES.cz předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Lockdown už nebude, shodují se politici. Strany prozradily plány po volbách |
Jiné strany na prioritní hlasy voličů z minulých let nedaly. Příkladem jsou komunisté v Praze. „Na prvním místě je opět Marta Semelová, která patří ke stalinistickému křídlu strany, to je však v liberální Praze téměř nevolitelné,“ komentuje Valeš. V minulém klání z řad komunistů uspěl díky preferenčním hlasům Jiří Dolejš, ten se nyní nicméně ocitl až na deváté pozici kandidátky.
Stejné chyby vidí Valeš i u sociální demokracie. Podle něj by měl šanci spíše uspět liberálně orientovaný Tomáš Petříček, který po neúspěšné kandidatuře na předsedu strany z klání odstoupil. Jedničkou v Praze se po jeho stažení stala současná ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, která by ale podle Valeše měla větší šanci v jiných regionech.
