Jaká je prestiž poslance jakožto povolání v ČR?
Na to je celkem jednoduchá odpověď, protože na to máme různé výzkumy. Prestiž je vůbec jedna z nejhorších vůbec, co se profesí v České republice týče. Svědčí o tom fakt, že se o ono poslední místo dělí s uklízečkou, ta je někdy dokonce předběhne. Prestiž poslanců je u nás mimořádně špatná a nízká.
Událost dneKaždý den se děje něco významného. Portál iDNES.cz vybírá to nejzajímavější a ptá se přímo aktérů. Každý den nabízí rozhovor z míst, kde události ovlivňují svět kolem nás. V několika otázkách, jasně, stručně, výstižně. |
Jak moc politicky exponované osobnosti v ČR odlišují svůj osobní život od veřejného?
Skoro se bojím, že pro soukromou sféru jim tolik toho času nezbývá, byť s nimi nejsem čtyřiadvacet hodin denně. Jsou to lidé činorodí, protože víme, že řada manželství se rozpadla.
Zejména na rodinný život nemá vysoká politika pozitivní dopad. Ono skloubit exponovanou veřejnou funkci s osobním životem určitě není jednoduché, chytřejší politici si své soukromí střeží, snaží se pracovní a osobní život nějakým způsobem vybalancovat a žít běžným životem.
Jak moc jsou naopak občané rádi, když v jejich sousedství bydlí známý politik?
Nabízí se kdysi legendární natáčení s dnešním ministrem vnitra, kdy na něho vyběhl soused, aby dal již konečně pokoj. To je samozřejmě jedna možnost. Já vedle žádného politika nebydlím, ale myslím si, že buď je to dobrý člověk a pak je jedno, že je politik a je v sociální komunitě přijímán, nebo zkrátka není dobrý člověk a je to také jedno. Důležitější jsou zkrátka jeho lidské kvality.
Mají Češi obecně tendenci komunikovat s politikem, když ho například potkají na ulici nebo když v jejich okolí bydlí?
Možná ano, ale já si nemyslím – a to je opravdu jen má spekulace – že by česká veřejnost na každém kroku odchytávala poslance nebo ministry a snažila se s nimi komunikovat. Ono to souvisí i s tou nepopularitou politického řemesla u nás, jak už jsem zmínil. Navíc heslem české – a možná nejen té – politiky je: Nikdo vám toho tolik nedá, kolik my vám toho slíbíme.
Je na čase si hlídat soukromí a neodhalovat se ve všem, míní Svátková |
Kdežto lidé by raději viděli nějaká konkrétní řešení a to politika tolik nenabízí. Dokážu si představit komunální politiky na menších obcích, jak je lidé zastavují s tím, že jim neteče voda či že je rozbitý jejich chodník a ptají se: Starosto, co s tím uděláš? Tam je to podle mě poměrně časté, ale u těch špičkových politiků celostátních si myslím, že i lidé si jsou vědomi, že jim toho mohou politici hodně slíbit, ale nesplní nic.
doc. PhDr. Lukáš Valeš, Ph.D.
|
Politici se často chlubí tím, jak mluví s lidmi na setkáních, nově také někteří chodí od dveří ke dveřím. Počínají si stejně v místě jejich bydliště?
Já si myslím, že v místě bydliště chcete mít především klid a pohodu. Kdyby u mě na dveře zazvonil Petr Fiala – on je kolega z oboru – tak bychom našli třeba nějaká politologická témata, ale rozhodně se s ním ve svém volném čase nechci u mě v obýváku bavit o politice. Tohle si myslím, že pro české prostředí vůbec není vhodná kampaň, ačkoliv je to tedy důkazem, že je u nás možné úplně všechno.
Česká společnost je poměrně konzervativní a jen velmi nerada vydává své soukromí publiku. Máme rádi svůj klid doma a oddělujeme ho jak od pracovního, tak od veřejného života. Tohle mi připadá jako vpád politiky někam, kam nepatří, ačkoliv tedy chápu, že je to mediálně vděčné a zajímavé.
Čaputová promluvila o soukromí. Její fotku nedávno sdílela i Anistonová |
Jak moc se Češi obecně zajímají o politiku?
Češi se zajímají hodně, jsme politickým národem, až překvapivě na to, jak jsme politikou občas zklamáni. Jejich zájem o politiku ale bohužel většinou končí u často nekonečných diskuzí nejen v hospodách, ale i během různých přátelských či rodinných setkání.
Problémem českého prostředí je, že zájem o politiku nepřetváří v aktivní politickou činnost. Paradoxně čím vzdálenější jsme od listopadu 1989 a naše politika by měla být čím dál tím víc demokratičtější, tak vidíme neustálý a setrvalý pokles zájmu o členství v politických stranách. To je velký problém české politiky a společnosti, že lidé politice nevěří a považují toto prostředí za něco nečistého, špinavého, prolezlého korupcí – někdy docela právem – a nechtějí se angažovat. A to i z pohledu občanské společnosti.
