„Když nic neuděláme, nic se nezmění, takže to musíme aspoň zkusit,“ říká v dalším dílu seriálu předvolebních rozhovorů s regionálními lídry.
Jste na celostátní i regionální politické scéně nové jméno, jak byste se lidem stručně představil?
Vystudoval jsem vojenskou školu a poté byl vojákem z povolání u výsadkového praporu. Také jsem pracoval u policie, zejména u kriminální v Prostějově, kde jsem se převážně podílel na prověřování drogové trestné činnosti. Později jsem působil u policie i v manažerské funkci a ke konci kariéry v bezpečnostních složkách u Generální inspekce bezpečnostních sborů. Nyní pracuji jako právník v advokátní kanceláři.
Během působení v bezpečnostních složkách jste se nemohl zapojit do politiky, je i tak něco, co byste označil za svůj přínos pro kraj či jeho obyvatele?
Právě moji více než dvacetiletou práci u těchto složek, která představovala přínos v oblasti bezpečnosti jak regionu, tak celé republiky. Bohužel mi ale zákony daná omezení nedovolují popsat mou činnost a její dopady blíže a konkrétně.
Co byste chtěl v případě volebního úspěchu prosazovat?
Zejména tvorbu legislativy tak, aby kraje i obce měly co nejlepší předpoklady pro své fungování podpořené právními předpisy.
Na Hané je třeba citlivým tématem ochrana zemědělské půdy, na které pořád rostou nové továrny a sklady.
Často když cestuji po okolí, tak dětem vyprávím, kde všude byla v minulosti pole. Zábor orné půdy je ohromující a považuji ho za neudržitelný. A připadá mi minimálně zvláštní, že současná Sněmovna již nekonala. Stávající podmínky pro vynětí, respektive odnětí ze zemědělského půdního fondu měly být upraveny tak, aby zejména ta nejkvalitnější orná půda byla co nejvíc chráněna. Toho je možné docílit novelou zákona včetně navýšení odvodů za odnětí z fondu.
Jak vaše krajská kandidátka vznikala? Struktury hnutí Přísaha se formovaly na poslední chvíli – ustavující celorepublikový sněm byl na konci června, krajské sněmy v červenci a kandidátka musela být odevzdána na začátku srpna. A z 23 lidí na ní hned 15 není členem strany. Trochu to působí dojmem, že jste nasadili každého, kdo byl ochoten za vás kandidovat.
To vůbec ne. Na začátku se sami přihlašovali dobrovolníci, kteří chtěli hnutí pomáhat. Tak jsme se dostali do kontaktu, poznávali se a na základě toho jsme pak vybrali takové lidi, které považujeme za slušné a důvěryhodné. Část z nich už navíc známe z dřívějška. Samozřejmě nikdy to nemůžete udělat tak, aby se dalo stoprocentně vyloučit, že se u někoho neobjeví nějaký problém. Nikdo z nás už teď není v bezpečnostních složkách, takže nemáme k dispozici jimi používané mechanismy k prověřování lidí.
Václav Vévoda Pětačtyřicetiletý Václav Vévoda pracoval u policie, nyní je advokátem. Ženatý otec dvou dětí žije převážně v Olomouci a Přemyslovicích na Prostějovsku, kde vyrůstal. Celý život se věnuje sportu, hrál například nižší fotbalové soutěže, také rád pracuje na zahradě a sám si postavil dům. |
Můžete po nich chtít třeba aspoň výpis z trestního rejstříku. To jste nepožadovali?
Ne, to by bylo docela tvrdé jednání.
Jedním z hlavních bodů kampaně je petice za prošetření covidových zakázek. Proč petice? Pokud máte důvodné podezření na korupci či porušení zákona, tak přece rovnou můžete podat trestní oznámení. Policie navíc některé zakázky už prověřovala a žádná obvinění nepadla.
My nevíme, jaký postup policie při těch vyšetřováních zvolila, je to neveřejné. Dozvědět se lze jen závěry. Petice je dobrý nástroj k vytvoření tlaku na to, aby se to prověřilo. Třeba na Sněmovnu, aby například ustanovila vyšetřovací komisi, ve které budou zástupci všech stran. A ta komise, pokud něco odhalí, pak může podat trestní oznámení, a také se dozví, jak bylo prověřeno.
V čem má ale komise lepší nástroje k vyšetření čehokoli než policie? Navíc pokud znáte trefný satirický seriál Jistě, pane ministře, tak tam se o takových komisích mluvilo vždy tak, že jsou výborné k tomu, aby se uspokojila veřejnost, ale nic se nezjistilo.
Ano, dosud ty komise neměly valné výstupy. Ale je to i o tom, kdo v nich je. Někteří mí kolegové k takovým komisím šli a nebyli spokojení s tím, jak to tam probíhalo. Takže velkou roli hraje odbornost členů. My ale prostě říkáme, že když nic neuděláme, nic se nezmění, takže to musíme aspoň zkusit.
V programu uvádíte, že „reálně hrozí snahy o privatizaci nemocnic a ohrožení dostupnosti základní péče“, čemuž chcete zabránit. Pokud vím, žádná masivní privatizace nemocnic se nechystá. Nelákáte na ochranu před něčím, co vůbec nehrozí?
V tom vycházíme z dlouhodobého vývoje, kdy se to jednou za čas objevuje. Tu a tam se nějaké zdravotnické zařízení dostane do soukromé správy. My chceme stát za tím, že žádná hlavně z velkých nemocnic nepřipadne do soukromých rukou.
Slibujete investice do zdravotnictví, školství, armády, dále naopak snížení DPH na potraviny. Takže více státních výdajů a méně příjmů. Kde na to chcete vzít, když státní dluh už dosahuje úrovně 2,5 bilionu korun?
Jedině snížením výdajů. Je nutné udělat pořádný audit rozpočtu a přezkoumat nejen ty velké výdaje, ale i ty menší v řádu třeba milionů.
Budete se nějak věnovat zvyšující se nedostupnosti bydlení kvůli rychle rostoucím cenám, což v regionu hlavně v Olomouci začíná být velký problém?
Dostupnost bydlení ve vlastních bytech či domech je nutné řešit zrychlením výstavby. Nedostatek nájemního bydlení je možné třeba po vzoru Vídně řešit tak, že se ve velkém budou stavět nájemní byty měst, případně krajů. Nemuselo by se přitom jednat jen o takzvané startovací a sociální byty, ale i o běžnou výstavbu pro rodiny s dětmi.
Chcete prosadit zákon o sociálním bydlení s tím, že „obce musí začít stavět startovací byty“. Znamená to, že stát dá obcím nějakou povinnost je stavět?
Diktovat samosprávě, co má dělat, je nemyslitelné. To může být jedině formou podpory. Takže pokud by obce stavěly byty pro sociální bydlení, tak si určitě dokážeme představit, že by na to stát přispíval.
Slibujete zavést povinnost veřejného slyšení ve Sněmovně přenášeného veřejně online pro všechny nevládní organizace, které se budou ucházet o státní podporu, kde by prezentovaly, co dělají. To zní dost nerealisticky, protože nějaké dotace od státu pobírají řádově tisíce neziskovek, takže i kdyby se každá prezentovala deset minut, tak by taková slyšení zaměstnala poslance celkově na stovky hodin.
Ta myšlenka byla trochu jiná, a to hlavně zjistit, na co všechno jdou prostředky z veřejných rozpočtů. A když organizace podávají informace o svém hospodaření, my ani nevíme, kdo to vlastně může zkontrolovat a prověřit, kde ty peníze opravdu skončily. To je podle nás třeba řešit. Já proti neziskovkám nic nemám, jsou tu samozřejmě takové, u nichž je jasné, co dělají. Ale jsou tu i ty, u nichž to nevíme. Pak se třeba dozvíme, že nám tu nějaká organizace dodává informace o tom, kolik je v Rakousku psů a jaké se tam za ně platí poplatky. Já tedy nevím, jestli se tímhle nějaká neziskovka opravdu zabývá, ale myslím to jako příklad něčeho, co nemá prospěch pro české občany. Takže proto by bylo zajímavé slyšet, kde ty prostředky končí.
Té motivaci rozumím, byť si myslím, že kontrolu využívání dotací už provádí příslušná ministerstva, která je rozdělují. Ale poukazuji na to, že v programu lákavě slibujete něco, co je očividně v praxi nereálné.
Samozřejmě by bylo nadbytečné prověřovat tu valnou většinu neziskovek, u kterých víme, co dělají, třeba ze sociálních služeb. Na ty to směřované být nemá. Jak říkáte, pokud by to mělo být kompletně na všechny, jakože to tak není myšleno, tak to by bylo neproveditelné.
Vylučujete předem spolupráci s některými stranami?
Povolební vyjednávání je otázkou stavu po volbách. Pro mě i pro Přísahu bude vždy zásadní dostát všemu, na čem je hnutí postaveno.
Rozhovory s lídryRozhovorem s Václavem Vévodou, krajským lídrem hnutí Přísaha, pokračuje představení hlavních stran, které v říjnových volbách usilují v Olomouckém kraji o křesla v Poslanecké sněmovně. Pořadí určil výsledek posledních sněmovních voleb a u stran, které v nich tehdy nekandidovaly, průzkumy veřejného mínění. Příští díl bude věnován ČSSD. Předchozí rozhovory: |
