„Politiku vnímám jako službu lidem, městu, nám všem,“ říká Šárka Prachařová, původní profesí pedagožka.
Jedním z vašich volebních cílů je otevřené, nezkorumpované město. Máte Liberec za zkorumpovaný?
Tím není myšleno, že bychom Liberec považovali v současné době za zkorumpovaný. Máme tím na mysli, že je potřeba klientelismus a korupci hlídat a zaměřit se na co největší transparentnost výběrových řízení a smluv, dbát na dodržování pravidel veřejných zakázek a dodržovat tato opatření i u organizací města. Poučením pro všechny v tomto může být kauza Dozimetr.
Slibujete „reálné cíle, žádné vzdušné zámky“. To je poučení z posledních čtyř let, kdy jste byli součástí koalice? Bylo tam hodně nereálných cílů?
Bylo, bohužel. Tendence slibovat velké investice tam byla. Například kompletní nákladná rekonstrukce bazénu, vybudování tramvaje do Rochlice, náplavka u krajského úřadu, teď zase obnova lanovky na Ještěd, v minulých volbách pro změnu záměr lanovky do Bedřichova. To je jen malý vzorek z těch největších vzdušných zámků. Musíme mít na paměti, že Liberec stále splácí obrovský dluh, to nelze opomíjet, a navíc v kontextu současné situace budeme mít trochu jiné starosti.
Na druhou stranu začíná nové projektové období. Do aglomerace Liberec - Jablonec nad Nisou míří z Unie téměř tři miliardy korun, takže nějaké velké projekty se slíbit dají. Co vy považujete za investiční prioritu Liberce?
Určitě je to stále skloňovaná rekonstrukce plaveckého bazénu. Když zmiňujete nové projektové období, tak chci zdůraznit, že k tomu je také potřeba mít projekty dobře připravené. Včetně všech povolení, ekonomicky propočítané a to i s další udržitelností. Čerpat projektové peníze je sice pro město zajímavá cesta, ale je tam vždy nějaká finanční spoluúčast podle typu projektu a následně také další udržitelnost, čili další financování. To vše musí být dobře promyšleno.
Upozorňujete, že Liberec bude muset začít šetřit, že nás čeká nelehká doba. Máte v plánu některé rozpracované projekty přehodnotit, zlevnit nebo přesměrovat peníze úplně jinam?
Mezi lidmi se nám začíná říkat obrázková vláda města. Na spoustu věcí jsou hezké vizualizace, ale to je tak všechno. Chápu, že Kancelář architektury města chce mít vše krásné, ale i zde je potřeba stát nohama na zemi. Například zmíněná rekonstrukce bazénu se nám prodražila i kvůli zásahu architektů. Ano, návrh je krásný, ale na druhou stranu jde o účelovou stavbu pro sport a občané nepotřebují ikonu designu, potřebují bezpečně plavat, mít kde trénovat. Pokusíme se proto rekonstrukci zlevnit a bude třeba na další chodníky u škol. Podobné je to u opravy Uranu. Na rekonstrukci proběhla architektonická soutěž, což je v pořádku, ale je nutné i do těchto soutěží zakomponovat ekonomickou rozvahu, aby vedení města mohlo vyhodnotit, zda si to může dovolit a jestli není lepší dát přednost funkčnosti a obyčejnosti stavby před designem.
Plánujete tedy nějakou inventuru v čem pokračovat, v čem ne?
Myslím, že situace nás k tomu sama donutí. Nečeká nás jednoduché období a stejně jako budou šetřit domácnosti, musí i město. Máme podhodnocené financování sociálních služeb, ve všech programech politických stran slibujeme, jak se o seniory a další znevýhodněné skupiny postaráme, chceme moderní školy, městské byty, budeme se muset poprat s energetickou krizí. To jsou fakta. Nelze jet na drahou dovolenou, když není na chleba. V podobném duchu je potřeba přemýšlet a komunikovat s politickými partnery i občany.
Vaši dosavadní koaliční partneři mají jako prioritu získání lanovky na Ještěd. Už jste naznačila, že to je pro vás právě kategorie vzdušných zámků. Jak by se měl Liberec podle vás k lanovce postavit?
Lanovka je určitě turistickou atrakcí a k Ještědu patřila. Mrzí mě, že České dráhy od ní dávají ruce pryč. Stále jsem doufala, že město bude jen nápomocno, například formou změny územního plánu. Na druhou stranu chápu, že i České dráhy si stanovily priority. Město ale nemůže být investorem lanovky. Neviděla jsem ani podrobnou ekonomickou rozvahu, dostávají se ke mně různá čísla. Slibovat její zařazení do MHD beru jako skutečně vypálený slib. A jsme zase zpět u té připravenosti projektů.
Liberec je páté největší město v České republice. Přesto – co mu chybí, aby byl skutečnou metropolí?
Stále říkám, že se musíme zaměřit i na ostatní městské části, ve kterých také bydlí naši občané. Nejen na centrum. Liberec se musí s rozmyslem stále rozvíjet. Měl by se navýšit participativní rozpočet, aby občané spolurozhodovali, co jim zpříjemní žití v jejich části města. Musíme také hledat inspiraci a poučení v jiných městech. Liberec má co nabídnout, je to hezké město, má svoji historii, kulturu, krásné okolí. Žiji zde od narození, stále na stejném místě a jsem na Liberec hrdá a vím, kolik lidí z jiných měst mi ho závidí. S tou hrdostí a rozmyslem bychom ho měli posouvat dál.
Velkým problémem jsou dnes energie, energetická soběstačnost. Co chcete prosadit v této oblasti?
Stále pokulhává legislativa, aby se město mohlo zaměřit na rozvoj energetické soběstačnosti. Ta cesta ale bude nutná. Půjde o fotovoltaické panely na městské budovy s cílem zužitkovat veškeré energie ve městě. Město musí mít dobrého energetického manažera, aby se vyhodnotily energetické ztráty a hledaly cesty k zefektivnění. Teď se přijalo memorandum o výstavbě bioplynové stanice. Sama nejsem zběhlá v energetice, a tak se radím s odborníky. Podle nich není energetická soběstačnost tak úplně jednoduchý slib. Vše má nějaké podmínky, kapacity, projekty musí být dobře promyšlené a spočítané. Je to složité, ale velmi důležité téma.
Slibujete také vstřícnější radnici. V jakém smyslu?
Prostě pro každého občana. Hodně se mluví o elektronizaci úřadu, která vše zrychlí, ale stále tu bude část především starších občanů, kteří raději přijdou osobně. A jen takový příklad z čekání v budově takzvaného nového magistrátu: máme tam nedostatek míst k sezení a umístěné lavice jsou pro starší nebo hůře pohyblivé občany zcela nevhodné. Možná to jsou drobnosti, ale i to je vstřícný magistrát. Chceme také zavést vydávání takzvaných koordinovaných stanovisek za přenesenou působnost magistrátu města Liberec, aby občan nemusel obíhat každý odbor zvlášť a dostal do 30 dnů stanovisko za celý úřad v přenesené působnosti. Zároveň by se stanovil i termín pro vyjadřování samosprávy statutárního města, což je důležité, protože většinou pro samosprávu nejsou v zákoně určené termíny pro vyjadřování.
Do politiky jste vstoupila před čtyřmi lety, hned jste se stala radní. Co jste se v politice naučila, zklamalo vás něco, překvapilo?
Máte pravdu, byla jsem politicky „vykulený“ nováček. Překvapilo mě, jak ty čtyři roky rychle utekly a to mě vlastně částečně přivedlo k našemu heslu Reálné cíle, ne vzdušné zámky. I kdyby byl Liberec ve výborné finanční kondici, tak za čtyři roky se nedá zvládnout vše, co bylo ve volebních programech. Také jsme měli velké oči. Naučilo mě to diplomacii a naslouchání ostatním, snažím se hledat cesty, dívat se na problémy z různých úhlů. Musela jsem se naučit trpělivosti, z byznysu jsem zvyklá na jiný „fičák“. Byla jsem vděčná, že mě brali kolegové z koalice i opozice, že jsme měli korektní vztahy. Neměli jsme jednoduché období pro řízení města, ale i tak se toho hodně ze společného programu povedlo. Na druhou stranu mi přišlo, že až moc přešlapujeme u některých projektů na místě, ale to je opět pohled z byznysu.
