LOL (Liberec otevřený lidem) vznikl před čtyřmi lety odtržením od Změny pro Liberec. Teď s ní ale zase tvoříte jednu kandidátku. Proč, nechcete tříštit síly?
Před čtyřmi lety jsme kandidovali jako LOL zvlášť, protože jsme nebyli spokojení s tím, jak Změna fungovala v čele s Janem Korytářem. On pak ale po krajských volbách odešel. My jsme si pak znovu vyzkoušeli spolupráci s lidmi, se kterými jsme spolupracovali už předtím, vyjasnili si některé věci, a proto přirozeně vyplynula i tato společná kandidátka.
Myslíte, že toto spojení vám dá u voličů větší šanci?
Šanci určitě máme. I proto, že se Starosty, kteří teď měli většinu, byla spojená řada očekávání. I my jsme od nich hodně čekali. A to, že se ta očekávání nepodařilo splnit, vnímá, myslím, hodně lidí. Ti teď řeší, koho budou volit. LOL má co nabídnout. I po těch letech, kdy jsme v zastupitelstvu, neopakujeme stále stejnou písničku, ale snažíme se přinášet odpovědi na věci, které jsou aktuální. Změna pro Liberec byla dřív vnímána hodně kontroverzně, bez koaličního potenciálu. V tomhle jsme si ale hodně odpracovali. Už v tomto volebním období jsme byli u řady věcí jazýčkem na vahách, protože v koalici nebyla ani zdaleka jednota nad věcmi, které se týkaly například Kanceláře architektury města, převodu podílů na bytová družstva a podobně. Takže u řady projektů jsme to byli právě my, kdo v zastupitelstvu rozhodovali, jakou cestou se vydat. Dnes máme vybudované vztahy napříč zastupitelskými kluby. Chceme se dostat do pozice, že se bez nás nová koalice neobejde.
Co chcete v Liberci změnit?
Věci, které se týkají energií, bydlení, veřejné zeleně nebo klimatu ve městě. To je věc, se kterou je potřeba v Liberci konečně něco dělat. Zrovna zeleň a veřejný prostor jsou dlouhodobě podfinancované. Vlastně se za posledních 15 let, kdy se o politiku zajímám, pro nikoho nestaly prioritou. To chceme změnit.
Jakým způsobem?
Nejlíp se to ukazuje na sídlištích, kde bydlí velká část obyvatel Liberce. Spousta sídlišť nevypadá lákavě, protože se tam nepečuje o chodníky, o zeleň. Stromy, které se tam zasadily před 40 lety, jsou přerostlé, potřebují údržbu. Jedinou výjimkou je sídliště Rochlice, které prošlo velkou revitalizací před 10 lety, ale zbylá sídliště stojí. Teď se připravuje sídliště Gagarinova, což je dobře, ale takové rozvojové plány bychom potřebovali pro všechna sídliště a parky po městě. Chceme dát na péči o veřejný prostor a zeleň víc peněz. Alespoň dvojnásobek toho, co jde dnes. Před šesti, osmi lety jsem si myslel, že lepší správou peněz dokážeme ve veřejném prostoru udělat víc. Ale pak jsem počítal, kolik dávají do zeleně jiná města a kolik Liberec. A ten rozdíl je ohromný. Dokud tohle nezměníme, nemůžeme čekat žádné zázraky. Teď se pohybujeme kolem 40 milionů korun ročně na zeleň, ale potřeba by bylo asi 100 milionů, aby to k něčemu vypadalo.
Zmínil jste bydlení. Chcete prosadit, aby nájemní byty stavělo město, protože je to levnější než od soukromých investorů. V čem?
Liberec řešil nájemní byty naposledy před 20 lety spolu s Intermou. Od té doby nic. Dlouho se tu přistupovalo k bydlení, jako že jde o odpovědnost každého člověka zvlášť. I když tomu argumentu rozumím, problém je, že ceny všech nemovitostí ovlivňuje pár prodaných bytů každý rok, které určují dostupnost či nedostupnost bydlení pro všechny ostatní. Nejlepší cesta, jak z toho ven je, že nájemní byty budou stavět města. V zahraničí je to běžné, u nás na to začíná najíždět Praha, která založila vlastní developerskou organizaci. To chceme i v Liberci. Když staví město, je schopné snížit cenu několika způsoby. Dává do toho vlastní pozemky, už to cenu snižuje. Prověřili jsme v Liberci zatím 15 městských lokalit, kde může vyrůst až 2 tisíce bytů. Město se také může s finančními společnostmi bavit o delší době splatnosti a už od začátku může plánovat výstavbu, aby to vycházelo co nejlevněji. Velkou část v cenách tvoří marže, město si je může dovolit nižší.
Prosazujete i městskou solární elektrárnu. Jak by fungovala?
To není žádná světoborná věc, i když pro Liberec ano. Město společně s dalšími investory, ať jde o firmy nebo společenství vlastníků, osadí střechy budov fotovoltaickými panely. Tedy tam, kde je to možné a kde s tím vlastníci souhlasí. Město v tom může sehrát roli koordinátora, obstarat dotace, zajistit propojení míst, kde se energie vyrobí, s místem, kde se spotřebuje. Dnes se tolik nevyplatí výroba energie kvůli prodeji do sítě, ale ideální je vyrábět ji a zároveň spotřebovávat v rámci energetického družstva. Část energie se spotřebuje v místě, kde jsou solární panely, a přebytky se pak za férovou cenu dostanou jiným. Dá se i s teplárnou vyjednat možnost používat přebytky na ohřev teplé užitkové vody.
Chcete také snížit průměrný počet dětí ve třídách na základních školách. Proč?
Míň dětí ve třídách umožňuje učitelům pracovat s každým žákem individuálněji. Hranice, kdy to jde a kdy to nejde, se láme lehce nad dvaceti žáky ve třídě. Abychom toho mohli dosáhnout, potřebujeme v Liberci víc škol. Hodně se udělalo v letech 2014-2018, kdy se připravila řada projektů na rozšíření kapacity škol, které teď dobíhají. Chceme se k tomu tempu vrátit, protože teď polevilo. Problém je i v tom, že ne všechny základní školy jsou považovány za dobré a chtěné mezi rodiči. Dost se to týká právě těch větších škol. Takže než donekonečna stávající školy rozšiřovat, měli bychom řešit, jestli nepotřebuje Liberec i úplně novou školu. Je jasné, že spousta věcí, o kterých se bavíme, se nedá stihnout za čtyři roky, po které je volební mandát. Ale je důležité s nimi začít, připravovat projekty. Protože když se to neudělá, tak nikdy nic nevznikne.
Teď se připravuje rozšíření skiareálu Ještěd, ovšem vy ten záměr v navržené podobě kritizujete. Proč?
Lesy na Ještědu jsou už dnes dost postižené kůrovcem, masivně se tam kácí. To ukazuje, že tamní lesy nejsou v dobrém stavu. Ještěd je důležitá kulisa Liberce, která by měla být pro pohodu bydlení ve městě zelená a ne rezavá nebo hnědá. Je to také zásobárna vody pro velkou část Liberce. To považujeme za mnohem důležitější než rozšiřování skiareálu. Neznamená to ale, že nejsme pro jeho rozvoj. Ale jsou tu věci, které se musí vyřešit. Teď začal proces změny územního plánu na rozšíření areálu, ale s tím, že vše se bude řešit v průběhu projednávání. To je špatně. Nejdřív se mělo udělat posouzení vlivu na životní prostředí a teprve pak vybrat věci, které dávají smysl a u nich udělat změnu územního plánu. Proto budeme chtít proces, který teď běží, zrušit a vrátit ho na začátek. Je potřeba se také bavit o penězích. Areál na Ještědu je pronajatý firmě TMR, ale není to za výhodných podmínek. Platíme tam víc, než když jsme platili Sportovnímu areálu Ještěd, když ho provozovalo město. Investice na Ještědu Liberec pořád splácí v dluhopisu, jde zhruba o 25 milionů ročně. Chci, aby se Liberci tyto peníze postupně vrátily. TMR se o tom nechce moc bavit, ale diskuze o rozšiřování areálu musí brát v úvahu finanční stránku, která teď není pro město dobře nastavená.
Jako jediní máte v Liberci kandidátku sestavenou cik cak, muž, žena. To byl záměr?
Ano. Uživatelská zkušenost mužů a žen je jiná. Ženy vnímají spoustu věcí jinak, ať už jde o bezpečnost, dopravní řešení, školy, veřejné služby a podobně. Dnes je v Liberci hodně věcí, které se týkají územního plánu nebo dopravy v rukou mužů, kteří jsou o generaci starší než já, a kteří mají dost úzký pohled na rozvoj města. Netvrdím, že vymýšlejí všechno špatně, ale myslím, že je třeba zohledňovat víc názorů. Nejlepší cesta k tomu je mít kandidátku, ale i zastupitelstvo, výbory a vedení města namixované lidmi různého věku a obou pohlaví.
