Bývaly tu sklady munice i potravin, trafostanice, kuchyně, prádelny, kluby nebo kasárna. Sedmatřicet dalších chátrajících objektů, které ještě matně připomínají existenci vojenského prostoru Ralsko, se pod taktovkou Libereckého kraje sesune k zemi.
 |
„Práce začínají letos a hotovo by mělo být nejpozději na konci roku 2025,“ sdělil mluvčí kraje Filip Trdla s tím, že jde o menší stavby. Státní fond podpory investic vynaloží na demolici 31,2 milionu korun z celkových nákladů 38,9 milionu.
Po odsunu sovětských vojsk, která území od roku 1968 využívala, neměla československá armáda pro vojenský prostor o rozloze 250 kilometrů čtverečních další využití a vláda ČSFR jej posledním dnem roku 1991 zrušila. Od té doby budovy chátraly.
„Pokud to bylo možné, tak se pak objekty pronajímaly, rozprodávaly či rekonstruovaly. A pokud se nepodařilo najít využití, tak se postupně bouraly,“ popsal Prokop Tomek, vedoucí oddělení vojenské historie z Vojenského historického ústavu v Praze.
15. února 2019 |
Celou oblast se podle něj nepodařilo zrevitalizovat třeba jako bývalé vojenské území Milovice – Mladá u Nymburka. Důvodů bylo více. Jednak ten, že se vojenský prostor v Ralsku nacházel docela daleko od větších center se službami a pracovními příležitostmi, ale i od železničních tratí nebo dálnic.
„Problém způsobilo zjevně i dlouhé prodlení mezi vyklizením prostoru sovětskou armádou a civilním využitím. Areály zchátraly časem i působením nájezdů vandalů a zlodějů,“ upozornil historik.
Za éry československé armády podle něj v Ralsku pobývaly stovky vojáků, zatímco po roce 1968 zde cvičilo a žilo asi 12 tisíc sovětských vojáků. Díky velkému množství rozmanitých budov tu mohly žít i jejich rodiny a pracovat další civilní zaměstnanci. K dispozici měli kasárenské ubytovací objekty, zdravotnická zařízení, kulturní dům, školu, jídelny, prádelny či kotelny. Rozšíření se po roce 1968 dočkalo i letiště v Hradčanech, kde vyrostly betonové úkryty pro letadla.
Znečištění ropnými uhlovodíky
Právě zde byl největší problém se znečištěním podzemních vod. Podle Tomka bylo na vině nedostatečné zajištění nádrží na pohonné hmoty v areálu letiště. Ve vojenském prostoru proběhla v letech 1991 až 2002 komplexní pyrotechnická asanace, při které odborníci nalezli více než 123 tisíc kusů munice.
„Vojenský výcvikový prostor Ralsko patřil mezi čtyři nejznečištěnější lokality činností sovětské armády v Československu. Na asanaci znečištěných podzemních vod vynaložil náš stát jen v prostoru Ralsko celkem 326,5 milionu korun v letech 1991–1998. Předpoklad dokončení sanace byl v roce 2008, ale ještě v roce 2022 stát zaplatil 700 tisíc korun na monitoring stavu v lokalitách Hradčany a Kuřívody,“ poznamenal Tomek.
Za znečištění zeminy i podzemní vody mohly hlavně ropné uhlovodíky. Ohrožovaly jak řeku Ploučnici, tak území pitné vody Červený vrch. Tisková mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí potvrdila, že sanační limity byly skutečně splněné v roce 2008, kdy sanační zásah skončil.
Rozvoj Ralska je složitý a dlouhodobý proces
„Od roku 1997 do konce roku 2008 bylo na lokalitě odstraněno celkem 4 046 tun ropných uhlovodíků,“ prozradila Krejčí s dodatkem, že už několik let probíhá pasportizace a údržba vrtů, monitoring podzemních vod či likvidace vybraných podzemních vrtů.
Vojenský prostor je dnes přístupný veřejnosti. A právě v turistickém, volnočasovém využití a ochraně přírody vidí Tomek budoucnost území, na jehož jedinečnost poukazuje i obecně prospěšná společnosti Geopark Ralsko. „Ale využívání Ralska a jeho rozvoj bude jistě dlouhodobý a složitý proces,“ uzavřel historik.
Od roku 2011 se na zmiňovaném území kraj postaral o zbourání více než šedesáti objektů za desítky milionů korun. K zemi se odporoučely třeba protichemický sklad, požární nádrže, letní kino, komíny kotelen nebo ubikace. Letos získal dotaci na další demoliční práce v Hradčanech a ve Svébořicích.
Místo pro rekreaci
„Jsem rád, že se bývalý vojenský prostor díky demolicím nevyhovujících objektů postupně stává příjemným místem pro život. Staré budovy nejen hyzdí tamní krajinu, ale jsou i nešetrné k životnímu prostředí. Cílem bouracích prací je vytvořit z Ralska čisté a bezpečné místo, které by v dalších letech mohlo sloužit například k rekreačním účelům,“ okomentoval Jan Sviták, náměstek hejtmana pro rezort dopravy.
Ne všechny budovy v prostoru však patří kraji. Opuštěnou školu s rozbitými okny, kterou nelze přehlédnout při průjezdu Ploužnicí, vlastní město Ralsko. Z ruiny by mělo zanedlouho vzejít decentní místo k bydlení se 150 parkovacími místy, sídlem lékaře i dalšími službami.
„Připravujeme přestavbu bývalé školy v Ploužnici na bytové jednotky. Podle návrhu by v objektu mělo vzniknout celkem 63 bytových jednotek, které budou mít dispozice 2+1 a 3+1,“ informoval starosta Ralska Miloslav Tůma. Město tím chce uspokojit všechny zájemce z pořadníku na byty. „Plánovaná rekonstrukce by mohla začít koncem roku 2024,“ nastínil.
