Středa 22. září 2021, svátek má Darina
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 22. září 2021 Darina

Volební kalkulačka – volby do poslanecké sněmovny 2021

O projektu


Měla by se uzákonit možnost celostátního referenda vypisovaného na základě petice.

V ČR je možné vyhlásit celostátní referendum pouze tehdy, pokud o něm rozhodne Parlament. Např. na Slovensku je to možné po shromáždění 350 000 podpisů, v „referendovém“ Švýcarsku je třeba 50 000 podpisů.

Policie by se měla přísněji zaměřit na porušování opatření proti šíření viru covid-19.

Mezi taková opatření např. patřila nebo patří nošení respirátorů, povinné testování na covid-19 nebo nařízená karanténa.

Dlouhodobě prázdné byty by měly být více zdaněné.

Zdravotní pojišťovny by měly uzavírat mnohem více smluv s psychology.

Česká republika je hluboce pod průměrem rozvinutějších zemí co do počtu psychologů hrazených pojišťovnou. Celostátní průměr Česka je zhruba 7 psychologů na 100 tisíc obyvatel. Německo má zhruba 49 psychologů na 100 tisíc obyvatel, Francie 48, Norsko 73, Polsko 16, Nizozemsko 150. WHO doporučuje alespoň 26 klinických psychologů na 100 tisíc obyvatel.

Měla by se zvýšit daňová progrese daně z příjmů u lidí (tj. vyšší sazba daně pro vyšší příjmy).

V ČR existuje „jednotná daň z příjmu 15 %“. Díky slevě na poplatníka a tzv. solidární dani pro nejvíce vydělávající ovšem jde ve skutečnosti o daň mírně progresivní. Podle zastánců je tato „rovná daň“ spravedlivější, odpůrci naopak považují za spravedlivější progresivnější zdanění. V Německu je zdanění progresivnější než v ČR, na Slovensku je progrese podobná jako v ČR.

ČR by měla do 4 let hospodařit s vyrovnaným rozpočtem.

ČR se začala rychle zadlužovat v roce 2020, kdy skončil státní rozpočet s deficitem zhruba 370 miliard Kč. Na rok 2021 je plánován deficit 230 miliard. Na nejbližší roky ministryně financí neplánuje snižování deficitu státního rozpočtu.

Česká republika by měla ukončit těžbu a spalování uhlí v hnědouhelných elektrárnách dříve než v roce 2038.

Uhelná komise vlády letos doporučila ukončit těžbu a spalování hnědého uhlí pro energetické účely v roce 2038, což vedlo mj. k odchodu několika členů této komise, kteří preferovali alternativní návrh roku 2033. Z okolních zemí Německo stanovilo termín na rok 2038, Slovensko na rok 2023, Rakousko již skončilo v roce 2020 a Polsko o něm naopak ani nejedná.

ČR by měla uzákonit dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050.

Uhlíková neutralita znamená dosažení rovnováhy mezi emisemi uhlíku (ze skleníkových plynů) a jejich pohlcováním z atmosféry. Závazek dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 vláda ČR přijala v roce 2019 v rámci Zelené dohody pro Evropu. Švédsko, Dánsko, Francie, Německo a Maďarsko již mají tento závazek i ve formě zákona.

ČR by měla podporovat program snížení emisí skleníkových plynů "Fit for 55".

Fit for 55 je návrh snížit v zemích EU do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 % oproti roku 1990. Návrh počítá mj. s tím, že pravděpodobně dojde ke zdražení emisních povolenek, zisk by měl jít naopak ve velké míře do fondu na kompenzace případných zvýšených nákladů pro sociálně slabší občany.

ČR by měla regulovat ceny nájemného u bytů.

Regulace nájemného byla v ČR do roku 2012. V současnosti je výše nájemného tržní. Např. v Německu nebo Rakousku různé formy regulovaných nájmů existují. Regulace nájemného vychází z toho, že bydlení je pro lidi nutné a musí být finančně únosné. Naopak neregulace upřednostňuje právo majitele volně nakládat se svým majetkem.

Preventivní testy na covid-19 mají nadále být placeny z veřejných peněz.

Preventivní testy na covid-19 mají občané hrazené zdravotními pojišťovnami. Vláda v srpnu 2021 schválila, že by od 1. září byly hrazené jen dětem do 12 let a lidem, kteří se ze zdravotních důvodů nemohou nechat očkovat. Toto své rozhodnutí následně zrušila.

Sociální sítě mají být zodpovědné za obsah, který zpřístupňují.

Velké sociální sítě jako Facebook nebo Youtube jsou dnes pojímány spíše jako nástěnka: zodpovědnost (i trestní) za zveřejněný obsah je primárně na tom, kdo obsah na danou síť nahrál. Naopak např. média mají zodpovědnost za jakýkoliv obsah, který zveřejní.

Na veřejnoprávní vysílání by se mělo dávat méně peněz.

Veřejnoprávní vysílání České televize a Českého rozhlasu je dnes financováno z koncesionářských poplatků, tedy veřejností.

Vláda ČR by měla v následujících čtyřech letech prosadit plošné zkrácení pracovní doby.

Ministerstvo práce a sociálních věcí společně s Inspekcí práce by měly mít širší pravomoci při kontrolách na pracovištích.

Působnost pracovních agentur by měla být výrazně omezena.

U exekucí by mělo platit pravidlo 1 dlužník = 1 exekutor.

Různé dluhy jednoho dlužníka dnes obvykle vymáhá více exekutorů, čímž vysoce narůstá příslušenství dluhu. Systém 1 dlužník = 1 exekutor by znamenal, že lidé, kteří mají více exekucí, by komunikovali s jedním jím přiděleným exekutorem. Oponenti kritizují, že by to upřednostňovalo jen několik velkých exekutorů.

Nová obecní, státní nebo soukromá výstavba bytů pro veřejnost musí být vždy tvořena alespoň z části sociálními byty.

Stejnopohlavní páry by měly mít možnost vstupovat do manželství za stejných podmínek jako jiné páry.

Registrované partnerství přináší v porovnání s manželstvím omezená práva. Lidé např. nemají společné jmění, při úmrtí partnera/ky nevzniká nárok na důchod. Pokud jsou ve vztahu děti a zesnulý partner nebyl biologickým rodičem, nevzniká nárok ani na sirotčí důchod. Nevzniká právo na bydlení v obydlí partnera ani společné nájemní právo.

Mělo by se zavést pravidlo, že státní instituce by měly být rozmisťovány rovnoměrně po celém území ČR.

V ČR je velké množství státních a státem placených institucí v Praze. Naproti tomu v Německu existuje pravidlo, že takové instituce musejí být rozmísťovány rovnoměrně po celé zemi. Podle zastánců to např. podporuje chudší regiony a posiluje nezávislost kontrolních institucí, podle odpůrců to snižuje efektivitu státní správy.

Měla by být zavedena možnost volit online po internetu.

Technické vzdělávání na středních a vysokých školách by mělo být státem podporováno více než jiné obory.

Všechny děti by se měly bez ohledu na talent nebo schopnosti vzdělávat společně až do konce povinné školní docházky (do 15 let, základní škola).

V dnešní době jde zhruba 10 % žáků po 5. třídě na víceletá gymnázia. Dalších zhruba 10 % žáků chodí na výběrové základní školy. Časná diferenciace žáků byla obnovena po roce 1989. Znovuzavedení víceletých gymnázií bylo vnímáno jako reakce na poptávku po kvalitním vzdělání pro nadané žáky a také jako naplnění principu svobodné volby školy pro rodiče a žáky. Dle kritiků to vede ke zvýšení nerovnosti ve vzdělání a k celkovému poklesu vzdělání v ČR.

ČR by měla dávat více peněz na armádu.

V roce 2019 dala ČR na obranu necelých 79 miliard Kč, což odpovídalo asi 1.2 % hrubého domácího produktu (HDP). ČR se zavázala na setkání NATO v roce 2014, že do 10 let bude vydávat na obranu 2 % HDP, průměr v NATO je zhruba 1.7 %.

ČR by měla vystoupit z NATO.

Severoatlantická aliance (NATO) je mezinárodní vojenský pakt 30 zemí z Evropy a severní Ameriky. Ze sousedních zemí je v NATO také Německo, Polsko a Slovensko. Rakousko se po 2. světové válce zavázalo k neutralitě a nyní si tradici neutrality drží.

ČR by měla usilovat o mezinárodní zákaz autonomních zbraní.

Autonomní (samořídící se) zbraň je například ozbrojený dron vybavený umělou inteligencí, který dokáže samostatně vyhledávat a zabíjet lidi dle předem definovaných kritérií. Česká armáda vlastní malé průzkumné drony, které použivají umělou inteligenci k provedení letu, v nejbližších letech plánuje nákup větších dronů pro přenos zbraní. Zastánci poukazují na přesnost a účinnost zbraně a malé ztráty na životech. Podle kritiků vede strojové zabíjení k dehumanizaci bojů.

Lidé aktivně pečující o své zdraví mají dostat slevu ze zdravotního pojištění.

Např. některé pojišťovny v USA nebo v Austrálii již dnes poskytují slevy na zdravotním pojištění, pokud pravidelně cvičíte nebo přestanete kouřit. V ČR to dnes není legálně možné.

Měla by být zavedena možnost soukromého připojištění ke zdravotnímu pojištění.

Soukromě připojistit se v některých státech lze již např. na finančně nákladnější postup léčby, nadstandard v nemocnicích nebo doplatky za léky. V ČR to dnes není možné. Rozdělení na standardní léčbu a nadstandardní v roce 2013 zrušil Ústavní soud.

Doplatky za léky na předpis by měly být stejné ve všech lékárnách.

Dnes stejný lék může stát v každé lékárně jinak. Lékárny a výrobci léků mají jistou volnost v určení doplatku za léky.

Pěstovat konopí (marihuanu) pro vlastní potřebu by mělo být legální.

V současnosti je v ČR pěstování konopí (marihuany) v malém množství přestupek, v množství větším než malém potom trestný čin. Zákon nerozlišuje rekreační ani léčebné účely.

Tělesné trestání dětí by mělo být výslovně zakázáno zákonem.

V českých zákonech není konkrétní zákaz veškerých tělesných trestů dětí v rámci rodiny i v jiném prostředí. Úplný zákaz platí ve 23 zemích EU.

Tresty za znásilnění by se měly zvýšit.

V současné době jsou zhruba 2/3 pachatelů odsouzené za znásilnění k podmínečnému trestu a 1/3 k trestu vězení. Kritici poukazují na to, že nízké tresty jsou neadekvátní vzhledem ke společenské nebezpečnosti činu, ani nereflektují mnohdy doživotní tramata obětí.

Projekt elektronické evidence tržeb (EET) by se měl zcela zrušit.

Elektronická evidence tržeb je systém, kdy každý, kdo v ČR prodává za hotové nebo platební kartou, musí informace o každé přijaté platbě okamžitě zaslat přes internet finančnímu úřadu. V současné době je systém pozastaven do konce roku 2022.

Vláda by měla zařídit, aby veřejnost neměla horší ceny za mobilní internet než státní instituce.

Dnes je běžné, že zaměstnanci velkých státních institucí jako jsou ministerstva mají výrazně levnější telefonní tarify (i pro soukromé účely) než jaké jsou k dispozi veřejnosti. Např. zaměstnanci Ministerstva financí ČR mají neomezené volání za 54 Kč a neomezená data za 182 Kč měsíčně. Obdobný tarif pro veřejnost od stejné firmy stojí více jak 1100 Kč měsíčně.

Hotel Thermal v Karlových Varech, který je dnes státní, by měl být privatizován.

Financování paliativní a hospicové péče by měl finančně z většiny zajišťovat stát.

Paliativní péče o umírající pacienty nenabízí léčbu, ale zmírnění bolesti, zachování lidské důstojnosti a poskytnutí podpory blízkým. Hospice poskytují takovouto péči mimo nemocnici (doma, ve vlastním zařízení). Dnes většinu příjmů hospiců tvoří jednorázové dotace, dary a příspěvky od rodin umírajících.

Povinné přidávání biosložek do paliv by mělo být i nadále zachováno.

Dodavatelé pohonných hmot musejí nyní přimíchávat povinně alespoň 4,1 procenta biosložky do benzinu a šest procent do nafty. Cílem je snížit emise skleníkových plynů v dopravě, kritici však poukazují na to, že biosložky první generace v palivu ke snižování emisí nevedou, naopak je zvyšují. Zrušení této povinnosti by zasáhlo firmy vyrábějící biopaliva a navazující zpracovatele vedlejších produktů. V ČR je nejvějším dodavatelem biosložek první generace koncern Agrofert.

ČR by měla vystoupit z Evropské unie.

Evropská unie (EU) je svazkem 27 evropských zemí. Jejími členy jsou i všechny 4 sousední země.

ČR by měla usilovat o zavedení společné evropské měny (euro).

Eurem se platí z okolních zemí v Německu, Rakousku a na Slovensku. V Polsku se platí zlotým. Přijetí eura by přeneslo absenci vlastní centrální banky, která má možnost ovlivňovat ekonomiku své země pomocí fiskální politiky, měnit finanční zásobu dané ekonomiky, podporovat růst nebo jej omezovat. Naopak přijetí eura by snížilo transakční náklady na konvertování koruny a eura, pomohlo by zjednodušit zahraniční obchod, což by s sebou neslo růst HDP.

ČR by se měla více zapojit do snah o kolonizaci Marsu.

Dnes jsou na Marsu 3 robotická průzkumná vozidla: 2 vyslala americká NASA a 1 Čína. 8 družic krouží kolem Marsu, včetně 2 evropských. Americká firma Space X plánuje let lidí na Mars již v tomto desetiletí, programy na podobné lety mají také např. Spojené arabské emiráty nebo Čína. Fyzik Stephen Hawking v roce 2017 předpokládal, že lidstvo musí během staletí najít domov také mimo Zemi kvůli rizikům, jako je klimatická změna, znečištění prostředí, možná pandemie z důvodu nového viru, neuhlídání umělé inteligence nebo růst populace.

1/40

Důležité otázky

Označte otázky, ktoré jsou pro Vás nejdůležitější. Zpřesníte tím výsledek. Tento krok není povinný a můžete ho přeskočit.

Právě čtete

      Mohlo by vás zajímat