Levicovou baštou se Hradec po revoluci nestal, přestože i tady se před 14 lety rozlila oranžová sociálnědemokratická vlna. Nedávné komunální volby však znamenaly pro levici totální výbuch.
Komunisté měli v hradeckém zastupitelstvu své místo od voleb v roce 1990. Teď vypadli. Ještě hlouběji se po propadáku před čtyřmi lety potopila ČSSD a po 12 letech nemají v hradeckém zastupitelstvu žádný mandát ani konzervativní lidovci.
Dalšími poraženými jsou Starostové, kteří mířili na dvouciferný výsledek, a tak 3,34 procenta je pro ně tvrdou ránou. Neuspěly ani (truc)projekty jako Hradečtí kantoři a nestraníci, Hradec rozumem nebo Hradečáci.
Ve vedení města sice zasedne hnutí Rozvíjíme Hradec, avšak zisk 7,19 procenta také zůstal za očekáváním.
Příčinou bylo množství kandidujících uskupení. Jeden z poražených - hradecký exprimátor Martin Dvořák (STAN) - vymyslel paralelu: „Příliš mnoho slimáčků na moc malé zelíčko“.
Birke: Bohužel jsem se nepletl
Velmi napřímo a bez vytáček reaguje Jan Birke. Krajský šéf sociální demokracie neví, jestli slavit svůj volební triumf v Náchodě, anebo spíš truchlit nad propadákem v ostatních okresech.
Zatímco v roce 2010 ČSSD v Hradci posbírala přes 19 procent hlasů a měla osm zastupitelů, v roce 2018 se zřítila na 3,33 procenta a nyní se utopila úplně, když procenta nepobrala ani dvě.
„Byl to příběh, který od začátku neměl šanci na úspěch. Kolegům v Hradci jsem říkal, že tento projekt s nevýraznými tvářemi, které nemají nějakou inovaci, pravděpodobně neuspěje. Bohužel jsem se nepletl. Nevadilo by mi, kdyby takovou kandidátku postavili v menší obci, ale na Hradec to musí být úplně něco jiného. Nikoho nebudu k ničemu vyzývat, protože už tak je nás strašně málo, jen očekávám, že až se uvidíme, kolegové k tomu zaujmou nějaký postoj a vyvodí závěry,“ říká Jan Birke.
Toho těší snad jen Náchod, Broumov a Police nad Metují. „V ostatních okresech to byl průšvih. Už zdaleka nejsme velkou politickou stranou,“ přiznává náchodský starosta.
Příliš seniorů na kandidátce KSČM
Propad komunistů překvapil jen málokoho. Strana to měla nahnuté už před čtyřmi lety, kdy získala tři mandáty. Komunisté podle očekávání „vynikli“ věkovou skladbou. Na hradecké kandidátce měli 21 lidí, kterým bylo více než 70 let, pět z nich překročilo osmdesátku.
Problém vysokého věku kandidátů si uvědomuje také předsedkyně krajského výboru KSČM Věra Žižková:
„Změnila se voličská základna, na kandidátce by to opravdu chtělo mladší. Ty naše kandidátka nemůže oslovovat, protože hledají pochopitelně mezi svými vrstevníky, aktivisty, v různých spolcích a hnutích. Další naše sympatizanty nám evidentně přebraly ANO a SPD, které loví ve stejných vodách. Určitě ale nerezignujeme a budeme hledat cesty, jak se zvednout a vše napravit. Politické kolbiště rozhodně neopouštíme.“
Kam zmizela stará levice?
Odklonu voličů nejen staré, ale i liberální levice i chybějících osobností si všímá politolog Univerzity Hradec Králové a Historického ústavu Akademie věd Jan Květina:
„Ačkoli levicový volič i vzhledem ke vzrůstající energetické a ekonomické krizi přirozeně nezmizel, proměnila se skladba témat, jež levici definují. Zatímco dříve byly úspěšné tradiční levicové strany právě typu ČSSD či KSČM, jež se profilovaly menší či větší kritikou kapitalismu a přímou podporou nízkopříjmových skupin, dnes se zvětšuje rozdíl mezi starou a novou levicí, jejichž pojetí světa odlišuje zejména vztah k otázkám národní identity, emancipace menšin či k ekologickým tématům.“
„Zatímco voliči staré levice se začali houfně přesouvat buď ke hnutí ANO, anebo k SPD, jež kromě sociální politiky nabízí i jazyk,normálního' světa, cílí liberálně smýšlející voliči nové levice na progresivní strany a hnutí typu Pirátů, skýtající vidinu všeobecně tolerantního a propojeného světa. Pro tradiční ČSSD či KSČM v těchto napětích proto nezbývá příliš místa, a to obzvlášť za situace, kdy regionální kandidátky postrádají silná osvědčená jména, což se stalo hradeckým sociálním demokratům,“ tvrdí politolog.
Sebevědomí Starostů povadlo
Do zástupu poražených se pro někoho možná překvapivě zařadili i Starostové, loni tak úspěšní ve sněmovních volbách. V republikovém měřítku si STAN sice vůbec nevedl špatně, vždyť zasedne v devíti zastupitelstvech krajských měst oproti sedmi v roce 2018, jenže v Hradci Králové získal utrápených 3,34 procenta, což nestačilo ani na protestní formaci Hradečtí kantoři a Nestraníci.
Podle prvního svobodně zvoleného primátora Martina Dvořáka se ve STAN podařilo vytvořit skvělou mladou partu, která měla vize. Jenomže stejně jako v případě sociálních demokratů scházely osobnosti. Z posledního 37. místa kandidátky to nevytrhl ani Dvořák, přestože posbíral druhý nejvyšší počet křížků hned po lídrovi, ani další exprimátor Jan Doskočil z 19. místa.
„STAN začal o kandidatuře v Hradci uvažovat někdy v únoru. Zvažovali jsme možnost koalice, ale v té době jsme byli výstavní značkou a my jsme se ji rozhodli posilovat tím, že půjdeme samostatně,“ říká Martin Dvořák, náměstek ministra zahraničních věcí.
„Mezitím se řadou nepříjemností naše značka stala méně atraktivní a navíc se ukázalo, že 15 subjektů je příliš. Musíte počítat s tím, že ANO si vezme svých 25 procent, ODS 10 procent, extremisté další díl a najednou zjistíte, že na ostatních deset zbývá asi 40 procent. To matematicky nevychází. Snažili jsme se jednat s Kantory a dalšími, snažili jsme se jim rozmluvit, aby do toho šli samostatně, ale bohužel měli stejně jako my silný pocit, že to zvládnou. Nakonec jsme splakali nad výdělkem,“ přiznává Dvořák.
Na příliš velké množství kandidujících Starostové doplatili také podle Jana Květiny.
„Podíváme-li se na jiná města, lze souhlasit, že Starostové v komunálních volbách zcela nepropadli a v řadě případů budou mít na řízení obcí relevantní podíl. Hradecké specifikum však spočívalo v tom, že zde existují silně etablovaná jiná regionální uskupení, k nimž navíc před volbami vznikly další rovněž prioritně lokální alternativy. Právě tím Starostové pochopitelně ztratili svůj místní regionální potenciál,“ uvažuje Květina.
Neúspěch regionálních uskupení
Pod pětiprocentní hranicí skončily i tři ze čtyř ryze regionálních uskupení. Součet Hradečáků (2,52 procenta), Hradce rozumem (3,15), Hradeckých kantorů a nestraníků (4,27) a Rozvíjíme Hradec (7,19) by dohromady dal přes 17 procent, ale uspěla pouze platforma senátora Jana Holáska. Také Rozvíjíme Hradec však věřila ve více než ve tři mandáty.
„Na první pohled se skutečně může zdát, že volební potenciál spojených nových regionálních uskupení by byl vysoký, ale nelze se nechat klamat zdáním, že principy nového vzniku a sepětí s lokalitou jsou automatickým svorníkem, který by v případě utvoření předvolební koalice nutně fungoval,“ říká Jan Květina.
„Mezi všemi aktéry totiž existovaly diference jak v otázce motivace a způsobu jejich vzniku, tak v určitém ideologickém nastavení. Hnutí Rozvíjíme Hradec bylo i přes svůj propracovaný program jednoznačně baštou senátora Holáska, který opustil předtím fungující spojenectví s HDK, což potenciál obou subjektů bezpochyby oslabilo. Jestliže jedním ze smyslů Holáskovy iniciativy bylo vyzvat na souboj tradiční hradecká uskupení, pak je zisk sedmi procent skutečně málo,“ podotýká politolog.
