„Zatím se podařilo zpřístupnit šest místností s různými expozicemi, ale plány jsou velké. Ještě letos se návštěvníci mohou těšit například na otevření zimní zahrady,“ láká kastelán zámku Petr Rasken Chaloupka.
Ve Vrbičanech jste krátce. Odkud jste na zámek přišel?
Jsem tu teprve tři měsíce. Předtím jsem byl kastelánem na zámku Stránov na Mladoboleslavsku. Vrbičany jsem si vybral proto, že mají budoucnost a příslib oživení. Ale i zajímavou minulost. Víte, že se tu po nezdařeném atentátu na Hitlera v roce 1944 zastřelil baron von Hartrott? Bylo to v jedné z koupelen. Udělám si z ní pracovnu.
Zámek v roce 2011 koupila zdejší firma Sempra. Do té doby však chátral. Proč?
Protože o něj stát neměl zájem, stejně jako o většinu venkovských zámků. Deset let sem zatékalo. Zámek ale hodně utrpěl už před revolucí. Komunisti zničili malby, rozbili kachlová kamna, všechno natřeli emailem. Jedna kamna z Vrbičan by prý ale mohla být pod schodištěm na zámku v Ploskovicích, tak se tam musím zajet podívat.
Sebevražda na zámkuBaron Hans Hönig von Hartrott byl říšský Němec, vnucený správce libochovického panství. Do funkce nastoupil 11. března 1940. Na zámku ve Vrbičanech měl sídlo. Jeho příbuzným byl německý diplomat hrabě Friedrich Werner von der Schulenburg, který se podílel na operaci Valkýra - přípravě atentátu na Hitlera z 20. července 1944. Podle jedněch pramenů se von Hartrott zastřelil po nezdařeném atentátu, když na zámek přišlo gestapo. Jiné zdroje však uvádějí, že spáchal sebevraždu již o deset dní dříve, když ho kdosi varoval, že ho dědic zámku Jan Bedřich Herberstein udal za podvody, kterými se obohacoval. Podle této verze se pak střelil v koupelně do hlavy z lovecké pušky a jen chvíli poté na zámek přijela kriminální policie z Prahy, dříve než přivolané četnictvo z příslušné stanice Chotěšov. |
Teď společně s majitelem Jiřím Šmídem vracíte zámku život. Jaké jsou vaše nejbližší plány?
Já mám plánů a vizí spoustu, majitel mě musí držet při zemi. Základní představu ale už máme. Část zámku bude sloužit výstavám, v části bude kavárna a chybět nebudou ani ubytovací kapacity pro nenáročné turisty nebo pro lidi, kteří k nám přijedou pořádat kulturní akce. Zatím ani nelze říct, kolik bude mít zámek místností. Budou ubývat či přibývat podle toho, jak budeme rušit příčky z éry komunismu. Ale mělo by jich být kolem třiceti.
Zatím je v šesti místnostech přístupná výstavka kočárků, modelů hradů či fotografií Idy Homolové. Jaké další expozice chystáte?
Chtěli bychom zřídit výstavu trampingu, kuriozit, ve sklepení bude výstava věnovaná medu a medovině. Byl bych také rád, kdyby u nás cestovatel Josef Formánek vystavil část své etnografické sbírky. Myslíme ale i na děti, které zde budou mít spoustu tajných komůrek a chodeb. Jako první však musí přijít na řadu záchody. Komunisté kvůli nim zbořili točité schodiště, my schody vrátíme a toalety budujeme jinde.
Na zámku chyběl jakýkoli inventář. Kde sháníte vybavení?
Kde se dá. Spoustu krásného starého nábytku mi přivezli lidé už na Stránov. Šlo o masiv po dědovi nebo babičce a bylo jim ho líto vyhodit. Takhle jsme získali třeba i piána, která budou ve Vrbičanech. Další krásné kousky jsme dostali od pravoslavné církve, která ho nahrazuje novým nábytkem z Ikey.
Zámek VrbičanyPozdně barokní zámek Vrbičany nechal postavit v letech 1786-1789 František Kressl z Kvaltenburka, pravděpodobně na místě původní středověké tvrze. Později patřil Herbersteinům, v roce 1945 zde sídlil Hitlerjugend. Za socialismu zámek využívalo zemědělské učiliště. V roce 2011 jej koupila firma Sempra Vrbičany a zahájila rekonstrukci s cílem vytvořit zde multikulturní centrum regionu. Na návštěvníky čekají výstavky historických panenek a kočárků, modelů hradů či fotografií, ale i kulturní program. V červenci a srpnu bude otevřeno denně mimo pondělí od 10 do 16 hodin, stejně tak o víkendech v září. Mimo tuto otvírací dobu si lze domluvit individuální prohlídku. |
Promění se i zámecký park?
Ten už se podařilo důkladně prosekat, rád bych obnovil rybníček a vyhlídkovou terasu. Anglický park byl nezvykle řešený, jeho střed býval bez stromů, aby se zámečtí páni mohli kochat výhledem na České středohoří. Přemýšlím také o tom, že by v parku byly lavičky s malou knihovnou.
Kdy se návštěvníci novinek dočkají?
Ještě v létě opravíme zimní zahradu a pak přijde na řadu kavárna. Záleží samozřejmě na penězích. Na rekonstrukci střechy se sice podařilo získat dotaci, ale většinu současných oprav památky majitel platí ze svého. Nezahálíme, a než se podaří získat evropské peníze, tak budeme opravovat vlastními silami, co se dá. Je to lepší než čekat s nataženou rukou, zda nějaké dotace připlují, jak to občas dělají jiné zámky.
