Pátek 12. srpna 2022, svátek má Klára
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 12. srpna 2022 Klára

Ústecké muzeum vzniklo díky rivalství průmyslníků, říká jeho ředitel

  11:08
Štědré dary, ale i nezájem úřadů a nejméně 18 stěhování zažilo během své 140leté historie Muzeum města Ústí nad Labem. „Sbírky kupodivu příliš neutrpěly. I v těch nejtěžších dobách se je dařilo díky zdejším osobnostem rozšiřovat,“ vzpomíná u příležitosti jubilea muzea jeho ředitel Václav Houfek.

Ředitel ústeckého muzea Václav Houfek | foto: Martin Adamec, MAFRA

Muzeum má dnes všeobecné zaměření. Bylo tomu tak i v roce 1876, kdy ho založil ústecký Průmyslový spolek?
První čtvrtstoletí to byla instituce dokumentující hlavně kvalitu a design tehdejších výrobků. I výstavy, které muzeum pořádalo, byly součástí vzdělávacích projektů tehdejších odborných škol, kde se žáci učili, jak vypadá kvalitní výrobek. Archeologii a přírodním vědám se začalo věnovat až na přelomu století. V prvních letech však bylo závislé na dobrovolné práci Ústečanů, prvního stálého odborného pracovníka mělo až roku 1895. Připomínám ale, že i takové Národní muzeum jich tehdy mělo jen 20.

Jaký měl první zaměstnanec muzea plat?
Bral tisíc ročně, což byl tehdy plat štajgra na šachtě, šéfa směny. Za pár let přišel první zaměstnanec s univerzitním vzděláním a už měl dvojnásobek. Byla to prestižní záležitost, platy byly proti průměru několikanásobné.

Muzeum zpočátku získávalo většinu sbírkových předmětů díky darům. Bylo tehdy i donátorství prestižní záležitostí?
Přesně tak. Průmyslový spolek sdružoval podnikatele, kteří měli ambici ukázat to nejlepší a prezentovat se před kolegy. Když dal on, musím i já. Byla to zdravá řevnivost, z níž profitovalo celé město. Známý byl souboj Petschků a Weinmannů, to byli takoví ústečtí Kapuleti a Montekové. Když Petschek zaplatil dětský pavilon v nemocnici, tak Weinmann zaplatil tuberkulózní pavilon. Když dal Petschek peníze na divadlo, tak druhý zaplatil knihovnu. Ale i mecenášství mělo své vlny, a když přišla krize, tak utichlo.

Muzeum v číslech

  • 140 let existence letos slaví, jeho historii připomíná aktuální výstava, která potrvá až do konce roku
  • 41 zaměstnanců má v současnosti, polovina jsou odborní pracovníci
  • 21 milionů korun je roční rozpočet, z toho 19 milionů dává město, zbytek si muzeum vydělá svou činností
  • 450 milionů korun stála rekonstrukce z let 2008 – 2011, kvůli chybám v zakázce vyměřil dotační úřad městu pokutu 290 milionů korun
  • evidenčních čísel má nyní muzeum 200 tisíc, což reprezentuje 1,2 milionu předmětů

Ústí bylo německé město. Dotkly se nacionální konflikty i muzea?
Určitě ano, ač naši předchůdci byli hlavně rakouští vlastenci. Nacionální tendence se ale projevovaly a některé pracovníky by šlo označit za Čechožrouty. Po odborné stránce se ale nacionalismem smést nenechali. Situace se zostřila až ve 30. letech, kdy se plně projevila orientace na Německo.

Tehdy přitom muzeum zažívalo největší rozmach, je to tak?
Muzeu, které tenkrát sídlilo v trmickém zámku, se opravdu dařilo. Spolu s libereckým a teplickým patřilo mezi tři největší německá muzea v Čechách a mezi 10 či 20 nejvýznamnějších v republice. Zásadní osobností meziválečné éry byl Franz Josef Umlauft, který byl velmi loajální vůči Československu. Projevy nacionalismu držel zkrátka, ač nakonec i on v roce 1938 vstoupil do Sudetoněmecké strany. To už ale byla ve společnosti hysterická atmosféra a veřejně činné osoby si musely vybrat jednu či druhou stranu. Nacisté mu přesto nikdy neodpustili jeho vstřícnost k Československu a byl penzionován. Za války byl však do muzea povolán zpět.

Jak muzeum válku přečkalo?
Bylo v dobré kondici. Umlauft se staral o sbírky pečlivě. Zásadním obdobím byly poválečné měsíce, kdy byla řada muzeí v pohraničí zničena rabováním. V Ústí se nic takového nekonalo a sbírky se naopak rozšířily. Prvním českým správcem se stal uznávaný odborník Alfréd Piffl, s nímž se Umlauft znal a pomáhal mu zachraňovat cennosti. Německé obyvatelstvo se totiž tehdy snažilo cenný majetek před konfiskací schovat nebo zničit. Umlauft přesvědčil spoustu lidí, aby jej věnovali muzeu. Třeba velká část aktuální výstavy o malíři Doerellovi pochází z poválečného konfiskátu.

Projevil se posléze na sbírkách nástup komunismu?
Piffl z muzea odešel v roce 1947 a jeho nástupci neměli jeho kvality. Národní výbory se muzeu moc nevěnovaly a status krajského muzea mělo to teplické. Na přelomu 40. a 50. let mělo muzeum méně odborných pracovníků než za Rakouska, sbírky trpěly nedostatkem péče, a tak vzala za své spousta biologického materiálu.

Probíhala i nějaká ideologická selekce sbírek?
Ideologické zásahy se díky nezájmu úřadů projevily minimálně, ale ztráty přesto byly. Máme třeba předávací protokol z let 1948 a 1949 o tom, že pro potřeby Lidových milicí tehdejší trmické elektrárny bylo ze sbírek vydáno 20 pušek, šavlí a bajonetů, aby mohli milicionáři cvičit. Nemám doklad o tom, že by se to vrátilo. Byly i snahy o centralizaci sbírkových témat. Když vznikl Ústav marxismu-leninismu, tak z našich sbírek převzal významné prameny o počátcích dělnického hnutí. Vojenský historický ústav nám zase odvezl sbírku militárií včetně praporu rakouskouherské ponorkové flotily.

Kolik máte ve sbírkách evidenčních čísel a jak je rozšiřujete v současnosti?
Evidenčních čísel je přes 200 tisíc, což reprezentuje 1,2 milionu předmětů. Způsobů jejich rozšiřování je víc, něco nakupujeme, za rok asi za sto tisíc. Stále také existují dárci. Největší objemy předmětů ale získáváme vlastní činností, hlavně při práci v terénu. Sbíráme přírodovědný materiál, děláme archeologické výzkumy. Čas od času historici prolézají i smetiště nebo sběr velkoobjemového odpadu. A ozývají se nám i vlastníci objektů, kde zanikla výroba, zda bychom nechtěli nějaké stroje.

A máte třeba takový dvoutunový soustruh kam dát?
To je právě problém. Velkoobjemové předměty skladovat nemůžeme, protože nemáme dostatečný prostor. Pokud nám někdo nabídne parní stroj, tak odmontujeme, co se dá, nafotíme ho, ale tu vlastní hmotu převézt nemůžeme. Máme sice několik detašovaných skladů, ty však nemají charakter depozitáře. Je proto naším cílem získat pro muzeum dostatečně prostorný a technicky vhodný depozitární prostor. Pro další rozvoj ústeckého muzea je to priorita.

Připadá mi, že ústecké muzeum je svými projekty v rámci regionu výjimečné. Potvrzuje to i státní cena Gloria musaealis, kterou jste obdrželi za výstavu Tenkrát na severozápadě. V čem vaše úspěchy spočívají?
Věřím v genia loci tohoto muzea. Vždy bylo centrem inovací, jako první například začalo pořádat tematické výstavy, třeba tu o gotickém umění Severozápadních Čech. Až do 20. let 20. století byly výstavy takový mišmaš, muzejníci prezentovali sbírky v úplnosti a vypadalo to jako prohlídka skladu. Novátorstvím bylo i to, že se kolega Ledvinka snažil v 70. letech zachránit skanzen v Zubrnicích. A i teď tu máme lidi, které práce nesmírně baví a obětují jí i volný čas. Vidí hodnotu v záchraně historické paměti a chápou, že naše práce musí mít pro veřejnost smysl. Jen tak totiž můžeme obstát ve chvíli, kdy se město rozhoduje, zda koupí 30 trolejbusů, nebo dá peníze na provoz muzea.

Komunální a senátní volby 2022

Komunální volby se konají 23. a 24. září. Voliči budou vybírat nové členy zastupitelstev obcí, měst nebo městských obvodů. Tyto volby se spojí s volbami do třetiny Senátu, jejichž případné druhé kolo bude o týden později. V Ústeckém kraji se volí v obvodech Ústí n. L. a Most.

Jaroslav Doubrava, Alena Dernerová, Alfréd Dytrt, Martin KrsekMartin Balej, Petr Nedvědický, Jan Paparega, Hana Aulická Jírovcová

  • Nejčtenější

Potyčky na Babišově mítinku v Ústí. Kandidaturu zvažuje oznámit 28. října

Mítink předsedy hnutí ANO Andreje Babiše v Ústí nad Labem doprovázejí potyčky mezi odpůrci a příznivci. Na místě jsou...

Nejhorší jsou soutěsky, z parku je zem nikoho, říká hasič po návratu z Hřenska

V Hřensku a okolí hoří už 11 dnů, v záchraně Národního parku České Švýcarsko se střídá jedna hasičská jednotka za...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Vědci našli u Řípu unikátní mohylu, v jejím nitru objevili další stavbu

Archeologové odkrývají a prozkoumávají mezi obcemi Račiněves, Straškov a Vražkov pod horou Říp unikátní, přes 120 metrů...

Stávkujte! prosil Vetchý hokejisty Litvínova během revoluce. Teď se vrátil

Když se v Litvínově v sobotu loučili s domácím klubem Viktor Hübl s Františkem Lukešem, velkou slávu zblízka sledoval...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Průzkum nepřístupného terénu se nezdařil, kobercové nálety ale fungují

Sledujeme online Plocha zásahu v Českém Švýcarsku se ve čtvrtek snížila z původních 1060 hektarů na 443. Průzkum skrytých ohnisek na...

Neklidné nohy či noční děs. Poruchy spánku předcházejí nemocem, říká neurolog

Premium Říká se, že dobrý spánek je sladší než med. Což naznačuje jeho hlavní funkci: nechat tělo odpočinout. A působí i coby...

Oktagon bez Rusů, zájem o ostrovy i kdo s kým o titul. Co chystá Novotný

Premium Letní turnaj na pražské Štvanici zaujal i uznávané zámořské experty, kteří se jinak výhradně věnují nejlepší soutěži...

Dnes se bavím líp i bez drog a alkoholu, říká terapeut a bývalý narkoman

Premium Jeho příběh je drsný, ale má happy end. Čtrnáctileté balancování na hraně s pervitinem, závislost, lži, prostitutky,...

  • Další z rubriky

Přehnali to, míní žalobce o zákroku dozorců proti cizinci. Podal dovolání

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž nesouhlasí s tím, aby případ zbití vězně v litoměřické věznici skončil jen jako...

Lidí jezdí dost. Zároveň ale začali šetřit, říkají provozovatelé kempů

Řada lidí dává před pobytem u moře přednost kempování v České republice. Provozovatelé v Ústeckém kraji si sezonu zatím...

Podnikatelům sebral požár v parku stamiliony. Vyzývají turisty, aby přijeli

S následky požáru v Českém Švýcarsku se pochopitelně potýkají i místní podnikatelé. Aktuální ztráty zatím vyčíslili na...

V Českém Švýcarsku preventivně zůstanou po požáru speciální nádrže s vodou

Speciální nádrže na vodu, jež jsou vhodné na dohašování menších ohnisek, zůstanou rozmístěné v Národním parku České...

Léto venku s eMiminem: Na co se těšit v 6. soutěžním týdnu?
Léto venku s eMiminem: Na co se těšit v 6. soutěžním týdnu?

Léto venku s eMiminem je tady! Každý týden budeme soutěžit o fantastické ceny v celkové hodnotě 298.000 Kč. Sdílejte své letní zážitky, hodnoťte...

Češka vyhrála soutěž krásy v Africe. Všichni si na mě chtěli sáhnout, říká

Sarah Horáková (18) odletěla do Afriky reprezentovat Česko na světovou soutěž krásy. Když první vicemiss České...

Budu znovu chodit a tančit, věří Vendulka z Básníků a vybírá peníze na léčbu

Herečka Eva Jeníčková (58), která se proslavila coby Vendulka utěšitelka ze série o Básnících, řeší zdravotní problémy....

Díky Stiflerově mámě jsem měla sex s nejmíň 200 lidmi, vzpomíná herečka

Americká herečka Jennifer Coolidge (60) ve filmech Prci, prci, prcičky hrála Stiflerovu mámu Jeanine, která měla...

Partner mě opakovaně vmanipuloval do trojky, vzpomíná hvězda Americké krásy

Mena Suvari (43) promluvila o sexuálním zneužívání, které zažila se svým expartnerem. Hvězda filmu Americká krása,...

Ropa už proudí, ale jen na Slovensko a do Maďarska. Česko problém dál řeší

Dodávky ropy jižní větví ropovodu Družba do České republiky obnoveny nebudou, oznámil ve středu slovenský přepravce...