Méně žab, než je v tomto ročním období obvyklé, registrují ochránci přírody na pravidelných migračních trasách u vodních ploch, které v kraji slouží obojživelníkům k jejich rozmnožování.
„V celé krajině chybí voda a to se projevuje i na nižším stavu žab. Například ropuchy přečkávají zimu zavrtané v zemi, a pokud neprší, stane se, že v zemi vyschnou a uhynou,“ říká zoolog Roman Vlček ze spolku Bufo Ústí.
Spolek Bufo Ústí se jako jediný v kraji věnuje koordinovanému transferu žab a stavění bariér podél vybraných silnic, které brání velkému úhynu obojživelníků pod koly projíždějících aut.
Těch v kraji od Litvínova přes Mikulov na Teplicku, Maxičky u Děčína až po Habřinou u Úštěka vyroste ročně od konce února zhruba do konce dubna na deset kilometrů.
U rybníka Machčák v Třebušíně na Litoměřicku, kde transfer žab probíhal ve čtvrtek, migrují z 90 procent ropuchy obecné. Vzácně se tu může objevit i blatnice skvrnitá.
Ve čtvrtek se dětem ze základní školy ve Velkém Březně na Ústecku podařilo do zdejšího rybníka přenést na 300 žab.
„V této lokalitě přeneseme zhruba 8 až 10 tisíc ropuch za sezonu. Letos je ale zatím obrovské sucho a žab je opravdu málo. A mám obavy, že se to ani nezlepší,“ uvádí Vlček s tím, že všechny žáby v Česku, kromě skokana hnědého, jehož stavy poslední dobou ale také rapidně klesají, jsou chráněné vyhláškou.
Na klesajícím stavu všech obojživelníků má podle odborníků vedle úbytku vody z běžné krajiny velký podíl i zarybňování vodních ploch nevhodnou rybí populací, intenzivní používání pesticidů v zemědělství či nárůst počtu černé zvěře, která likviduje žabí zimoviště rozrýváním půdy.
