"Nedostatkové dříví na otop"? Jak proboha vypadalo české území v 15 století?

Prošli husiti, 100 let tráva nerostla.

Záchranáři z Libušína. Což je u Kladna. Já, jakožto Kladeňák si velice dobře pamatuji kutání lidí ve stráni nad Vrapicemi (kousek od Kladna) ještě koncem padesátých let minulého století. Byly to jen malé, krátké štoly, anebo jen jámy přístupné z povrchu. Asi se tedy lidem vyplatilo udělat si zásoby na zimu. Uhlí bylo černé, celkem kvalitní.

Od 15. století nebylo běžné, že by se v severních Čechách dobývalo hnědé uhlí v nevelkých šachtách. A už vůbec nešlo o náhradu za nedostatkové dříví na otop.Tzv. selská těžba byla nejčastější právě na sklonku 18. a v prvních destiletích 19. století.

Do konce 18. století se uhlí jako topivo téměř nevyužívalo. Malé množství uhlí z výchozových partií uhelné sloje se pálilo na otevřených ohništích a popel byl využíván jako hnojivo. Předmětem většího využití byly především minerály pyrit a markazit, které na se na výchozech sloje v některých oblastech (Chomutovsko) hojně vyskytovaly. Byly z nich vyráběny žádané chemické suroviny.

Hnojení popelem z uhlí ?

A co za cenné látky tam chtěli dodat ? Uran ?

"Při plánované sanaci může vyřizování povolení zabrat i několik týdnů."

Copak je to asi za potřebné povolení na zasypání díry stěrkem?

Aby to nebylo něco jako propustka A38 z domu, kde se zatmívá rozum z 12 úkolů pro Asterixe.

+ zelený, hnědý, modrý a fialový formulář!

Tak to je blbé, zrovna začala červenat rajčata a valit už okurky.

Njn, tak hupky dupky pro ta umělohmotná do Kauflandu, jsou právě v akci, kilo vyjde už i pod sto korun. :(

Nebojte, Chocholoušek už je na cestě i s Arnoštem a Arnoštem.