Testovací pyrolýzní jednotku na zpracování odpadních plastů zprovoznil ve svém...

Testovací pyrolýzní jednotku na zpracování odpadních plastů zprovoznil ve svém litvínovském závodě Orlen Unipetrol. V následujících třech letech v ní bude zkoumat chemickou recyklaci plastů i způsob, jak ji využít v běžné výrobě. | foto: Orlen Unipetrol

Unipetrol začal v litvínovské chemičce zkoumat chemickou recyklaci plastů

  • 0
Testovací pyrolýzní jednotku na zpracování odpadních plastů zprovoznil ve svém litvínovském závodě Orlen Unipetrol. V následujících třech letech v ní bude zkoumat chemickou recyklaci plastů i způsob, jak ji využít v běžné výrobě. Nový postup má pomoci k efektivnějšímu využití plastového odpadu.

„Chemická recyklace využívající principy pyrolýzy, neboli termického rozkladu za vysokých teplot, se zdá být velmi efektivní technologií pro opětovné využití odpadních plastů. Dochází při ní k vysokému vytěžení původního odpadu a jeho přeměně na uhlovodíky, které lze zpětně integrovat do petrochemické výroby,“ řekl Tomáš Herink, člen představenstva skupiny Unipetrol zodpovědný za výrobu, výzkum a vývoj.

Ambicí firmy je v horizontu několika let chemickou cestou recyklovat odpadní materiály z nejbližšího okolí i celého Česka. Téměř polovina plastového odpadu, kterého se v Česku ročně vyprodukuje kolem 400 tisíc tun, totiž zůstává kvůli náročnosti recyklace nevyužitá.

Výstupem projektu bude komplexní návrh technologie v průmyslovém měřítku na bázi pyrolýzy pro zpracování odpadních plastů a pryží z pneumatik, jejíž produkty budou využitelné v petrochemickém průmyslu při výrobě základních chemikálií.

V rafinérském průmyslu pak budou vzniklé produkty přidávány do automobilového benzínu a motorové nafty.

Na výzkumném projektu spolupracuje chemička s pražskou Vysokou školou chemicko-technologickou a Orlen Unipetrol výzkumně-vzdělávacím centrem.

Celkové náklady na výzkumný projekt se vyšplhaly téměř k 72 milionům korun. Technologická agentura České republiky přispěla 50 miliony korun z dotačního programu Trend. Náklady na testovací technologie dosáhly výše 18 milionů korun, sedm milionů na ně poskytlo i ministerstvo průmyslu.