„Hledáme je marně už nějakou dobu. Narazili jsme dole na velké kameny, ty ale jako základy nevypadají. Podle statika musíme kopat hlouběji, jestli na základy nebo na skálu nenarazíme. Ale už jsme 1,5 metru hluboko a stále nic,“ líčí situaci jiřetínský starosta Josef Zoser.
Statik byl na zřícenině hradu minulý pátek, 13. září by se měl vrátit a po poradě s památkáři přivézt nějaké řešení. Zatím je v místě zřícené zdi páska, za kterou návštěvníci nesmí, vstup na další části hradu ale uzavřen není. A jak mají dělníci pracující opodál chvilku času, odskočí si sem pokročit aspoň kousek v kopání a pátrání po základech.
Opravu komplikuje fakt, že u rozpadlé zdi se nedají najít základy.
Tolštejn, o němž se první zmínka datuje rokem 1337, byl vybudován na ochranu obchodní cesty z Čech do Lužice. Jeho konec mají na svědomí Švédové, kteří ho v roce 1642 oblehli, vypálili, a už nikdy nebyl obnoven.
Vedení Jiřetína se ho rozhodlo v roce 1996 zachránit a začalo s jeho postupnou opravou.
Jehlanovou střechu památkáři zakázali
Stavební ruch v těchto dnech má na svědomí oprava šatlavy a hladomorny. „Když jsem byl kluk, rodiče nám říkali, že když budeme zlobit, šoupnou nás do šatlavy k plechovému rytíři. Za těch 60 let spadla. Tak ji opravíme, střecha bude travnatá, jak chtějí památkáři, a bude tu znovu i ten rytíř,“ přibližuje Zoser.
Posledních několik let se na hradě v květnu konají Tolštejnské slavnosti zahajující turistickou sezonu. Do těch příštích má být nejen opravená šatlava s rytířem, ale také hladomorna. A na jejím vrcholku bude druhá vyhlídka z hradu.
„Původně jsme tuto největší kruhovou hradbu chtěli zakrýt jehlanovou střechou, aby sem nezatékalo a hradby se dál neničily. Památkáři to ale zakázali, povolili pouze vnitřní zastřešení pod úrovní koruny. Tak jsme aspoň vybojovali, že střecha bude rovná a že tam bude druhá vyhlídka z Tolštejna,“ potvrdil Zoser.
