"Momentálně není důležité, co říkají politici. Je to naše iniciativa, kromě přípravného výboru už máme řadu lidí, kteří nás podporují i dost sponzorů. Až jich bude hodně, můžeme mít na politiky mnohem větší vliv," řekl Kirsten MF DNES.
Poznamenal také, že letos v srpnu budou zemské volby, které mohou složením saské vlády zamíchat.
"Hlavně není nutné okamžitě říkat ano, nebo ne. Na přípravu olympiády v roce 2026 je ještě spousta času," míní devětapadesátiletý Kirsten, který byl v mládí úspěšným německým biatlonistou (o plánu na olympiádu zde).
Plány na olympiádu mezi prvními zavrhl ministr Ulbig, kterému například vadilo, že o nich politici dozvěděli až z médií. "Byl to velmi nediplomatický tah," zlobil se Ulbig.
Kirsten za ním po zveřejnění svého nápadu šel jako za prvním, s deskami s olympijskými kruhy pod paží. Po hodinovém jednání byl starosta rozčarovaný.
"Pan ministr se zlobil, že jsem o svých plánech nic oficiálně neřekl. Ale já už jsem se omluvil," sdělil Kirsten.
Svou neobratnost vysvětlil tím, že chtěl být první, kdo po zamítavém referendu v Bavorsku zájem o pořádání her ohlásí. "Možných pořadatelů her je víc, chtěl jsem všechny předběhnout. Uznávám, že to nebyl nejšťastnější krok," přiznal Kirsten.
Jestli je olympiáda možná, ukáže studie
Ministr Ulbig namítá, že proti olympiádě v Krušných horách mluví spousta věcí. Kromě peněz a málo sportovišť s olympijskými parametry třeba i počasí. "Současná zima ukazuje, jak je návrh nerealistický," řekl Ulbig MF DNES.
Podle Kirstena je to chabý argument, protože lze použít umělý sníh. "Navíc připravujeme studii proveditelnosti olympiády. Ta hodnotí i současné oteplování, s kterým se musí počítat. To ale neznamená, že na horách už nikdy nebude sníh. Je to o termínu," oponoval Kirsten.
Nápad ale nemá naději na úspěch ani podle drážďanské starostky Helmy Orozsové. "Považujeme za velmi nepravděpodobné, že by po odmítnutí her v Mnichově měla německá olympijská nabídka v příštích letech nějakou váhu," řekla Orozsová.
Kirsten navrhuje počkat, co ukáže zmíněná studie. "Až bude hotová, pak uvidíme. Když řekne, že je to nereálné, budu to respektovat. V opačném případě, proč do toho nejít," říká Kirsten.
Bez podpory saské, ale také spolkové vlády má ale jen málo šancí. Například zimní olympijské hry v roce 2010 v kanadském Vancouveru stály 1,6 miliardy dolarů a to byly jedny z nejúspornějších. V Soči mají stát až 23 miliard dolarů.
Chceme návrat ke kořenům, říká starosta
Právě to by ale nakonec mohlo podle Kirstena Altenbergu k pořádání olympiády pomoci.
"My nechceme žádný gigantismus, to je slepá ulice, která nikam nevede. Olympijské hry by se měly vrátit ke svým kořenům. My chceme sport, ne žádné šílenství. To by měli šéfové olympijských výborů zvážit," říká Kirsten.
Starosta Altenbergu počítá s tím, že na olympiádě by se soutěžilo také v německých městech Klingenthal, Oberewiesenthal, Chemnitz (Saská Kamenice) a Drážďanech, ale také v třeba v českých Kraslicích, Jáchymově, Kovářské, na Klínovci, ale i ve Vesci v Libereckém kraji.
"Byl jsem se podívat na světové soutěži běžkařů v Novém Městě a byl jsem nadšen. Tak proč to společně nezkusit. A ministři si mohou myslet, co chtějí," dodal Kirsten.
Také čeští starostové se však zatím k nápadu stavějí zdrženlivě (reakce starostů z Krušných hor zde).
