Josef Fric (vpravo) s produkčním filmové společnosti při natáčení dokumentu o...

Josef Fric (vpravo) s produkčním filmové společnosti při natáčení dokumentu o chmelařství na Žatecku. Podle Frice bude letos solidní úroda díky tomu, že občas vydatně zapršelo. | foto: archiv MAFRA

Nákaza covid-19 práce na chmelnici prodražila, popisuje šéf družstva

  • 2
Úroda chmele na Žatecku by letos měla být dobrá. Jarní útlum ekonomiky přesto na pěstitele dopadl. Brigádníci ale nakonec byli a další přijedou. Předseda představenstva Zemědělského družstva Podlesí v Ročově Josef Fric popisuje nelehkou cestu k letošní sklizni.

Na polích v okolí Ročova na Lounsku pěstují nejžádanější odrůdu chmele otáčivého, žatecký poloraný červeňák. „Chmel pěstujeme na 290 hektarech, hlavně červeňák a okrajově hybridní odrůdu sládek,“ říká Josef Fric, předseda představenstva Zemědělského družstva Podlesí v Ročově, který je rád, že na sklízecí práce solidní úrody má nasmlouvané vysokoškoláky a také může po pandemii koronaviru využít i cizince.

Jakou budete mít letos úrodu?
Díky tomu, že občas zaprší, je růst chmele lepší než v loňském nebo předloňském roce. Jsme sice ve srážkovém stínu Krušných hor, ale například v červnu spadlo asi 100 milimetrů srážek, v červenci zhruba 30 milimetrů a teď, v polovině srpna, máme zhruba 35 milimetrů. Úroda by mohla být dobrá.

Zemědělci si obvykle spíš stěžují na sucho...
Nějaká voda spadla a počasí je mírnější než v předchozích dvou letech. V posledních pár dnech byly sice vysoké teploty, přesto to vypadá na dobrou úrodu.

Pěstujete nejžádanější odrůdu chmele, žatecký poloraný červeňák. Máte na polích i jiné odrůdy?
Asi na dvou hektarech pěstujeme od roku 2001 hybridní odrůdu sládek. Pro obchodníky je to jenom takové koření. Zkoušeli jsme i hybridní odrůdu sládek na polích v Horním Ročově, ale ta tady moc nejde. Dosáhli jsme stejných výnosů jako u červeňáku, ale ten je z ekonomického hlediska výhodnější než hybridní odrůdy. Proto jsme se k červeňáku vrátili zpátky.

Josef Fric

  • Vystudoval střední zemědělskou školu v Roudnici nad Labem.
  • V zemědělství pracuje od roku 1996, ředitelem zemědělského družstva Podlesí se stal v lednu 2014, na jaře téhož roku je předsedou představenstva družstva. 
  • Ve volném čase se věnuje také zemědělství, práce je zároveň koníčkem. „Říká se, kdo si k chmelu přivoní, už ho nepustí,“ říká.

Jaká je poptávka po vašem chmelu ze zahraničí?
Záleží na úrodě. Odbyt máme zajištěný, až do roku 2025 máme uzavřené smlouvy s českými firmami, které ho prodávají dál. Většina naší produkce tedy jde do zahraničí, něco odeberou tuzemské pivovary.

Který druh chmele ve světě červeňáku konkuruje?
Těžko říct, červeňák je žádaný po celém světě. Pokud bude ve světě nadúroda chmele, pivovary potom jdou po ceně, ostatní odrůdy začnou zlevňovat a obchodníci musí s cenou dolů.

Kdy naposledy byla nadúroda?
Roky 2007 nebo 2011 byly velmi úrodné a máme trochu obavy, kdy to zase přijde. I historické záznamy ukazují, že to vždycky šlo nahoru, dolů. Ideální je, když úroda i spotřeba jsou v rovnováze. Od roku 2012 tomu tak je. Samozřejmě bychom byli radši, kdyby se pivo pilo pořád a poptávka neklesala. Podle informací, které mám, mají pivovary kvůli pandemii koronaviru o 10 až 20 procent nižší výrobu piva, je možné, že se to v poptávce odrazí.

Jarní pandemie koronaviru ochromila průmysl i obchod. Zemědělec se ale musí o pole starat pořád. Jak jste řešili jarní práce na chmelnicích?
Na jaře k nám jezdí kolem osmdesáti brigádníků z Bulharska. To letos padlo. Za normální situace spolupracujeme s dvaceti školami, to také padlo. Zachránili nás lidé ze zavřených průmyslových podniků a měli jsme i nějaké dobrovolníky. Přihlásily se asi dvě stovky lidí, pracovat začalo maximálně osmdesátka z nich a nakonec jich zůstalo asi padesát.

Víte důvod?
Práce na chmelnici a vůbec v zemědělství je těžká. Na pole se musí vyjet bez ohledu na počasí, je jedno, jestli pálí slunce, nebo je zima a prší. Pro některé to bylo asi fakt těžké.

A na sklizeň už máte brigádníky zajištěné?
Máme, přijedou vysokoškoláci z celé republiky, kteří si chtějí něco vydělat, a taky necelá třicítka brigádníků z Bulharska.

Jak to u nich bude s testy na koronavirus?
Přijedou 20. srpna a máme domluvené, že hned půjdou na testy. Než bude výsledek, budou v karanténě.

Dotkla se vás pandemie koronaviru jinak?
Znamenala pro nás hlavně zvýšené náklady. Brigádníky ze zavřených podniků jsme na chmelnice vozili autobusy, ty jsme museli sehnat a zaplatit. Když tady máme lidi z Bulharska, jsou ubytovaní v našich zařízeních. Jak se situace prodlužovala, náklady se zvyšovaly, ale zvládli jsme to.