Ještě 160 milionů korun zbývá Ústeckému kraji doplatit ministerstvu financí. Letos a příští rok mu pošle vždy po osmdesáti milionech. Až se tak stane, bude mít kraj splněný závazek ve výši 590 milionů korun.
Jedná se o půjčku od ministerstva financí z roku 2013 na zaplacení takzvaných korekcí za chyby v nastavení Regionálního operačního programu (ROP) Severozápad, které umožnilo kšeftařit a manipulovat s rozhodováním, komu a na co evropské peníze půjdou.
Korekci vyměřila Evropská komise, a to nejen Ústeckému, ale i Karlovarskému kraji, který splácí 308 milionů. ROP byl pro ně společný.
Stát oběma regionům půjčil. A jejich politici museli kývnout, jinak hrozilo, že se program zcela zastaví a peníze dostanou jiné regiony.
ROP Severozápad určený na rozdělování evropských dotací v obou krajích se stal téměř synonymem pro skandál. Z jeho činnosti vzešla obří kriminální kauza, v níž jde o miliardy korun, která zasahuje do vysokých politických pater a ve které už padlo několik rozsudků, ale přesto stále není dořešená.
V roce 2012 poslal ústecký krajský soud na 7,5 roku do vězení bývalého ředitele dotačního úřadu Petra Kušnierze. Po žadatelích o dotaci měl požadovat úplatek.
Dalších šest lidí, například i žadatelé o dotace, dostalo podmínky. Odvolací instance nakonec trest Kušnierzovi zmírnila na pět let a potvrdila pokutu 750 tisíc.
To byl ale teprve začátek rozsáhlé mašinerie. Policie začala postupně stíhat další lidi spojené s vyplácením dotací. Mezi nimi třeba exnáměstka tehdejší hejtmanky Pavla Koudu.
Rok 2014 a osm obžalovaných
V roce 2014 odstartoval soudní proces s osmi obžalovanými. Vedle Kušnierze a Koudy mezi ně patřili i další bývalí ředitelé dotačního úřadu Pavel Markvart a Petr Vráblík, právník úřadu Petr Martinovský, další úřednice Irena Kotlanová a Klára Odvárková a architekt Omar Koleilat.
Společně se měli v různých rolích podílet na ovlivňování projektů celkově za 1,4 miliardy korun.
„Přivezl pět listů formátu A3 se seznamem přihlášených projektů, ve kterém byly níže uvedené projekty různobarevně označeny tužkou, a uložil obžalované zajistit, aby hodnocením úspěšně prošly,“ popisovala obžaloba například postup Koudy vůči Kotlanové.
Neexistující záruky a kurzy aneb podváděli i podnikateléPeníze se účtem jen mihly Podnikatel Petr Šuda skončil u krajského soudu poté, co se podle obžaloby pokusil získat dotaci na stavbu wellness centra. Žádal zhruba 8,5 milionu korun, z toho 7,2 milionu mělo jít z Evropské unie, zbytek z české kasy. Dotační úřad ROP Severozápad žádost schválil, později ale od smlouvy odstoupil. Wellness centrum mělo mít zázemí v budově vedle ústeckého divadla, v jejímž vlastnictví figurovali vlivní podnikatelé Alexandr Novák, Patrik Oulický a Daniel Ježek. Mimochodem, v budově sídlil i úřad. Podle soudů Šuda uvedl v žádosti o dotaci nepravdivé informace, například že se specializuje na stavby takových zařízení. Soudy se ztotožnily i s tvrzením žalobce, že peníze na projekt se na účtu jeho firmy jen mihly, aby splnil dotační podmínky. Dotace totiž k příjemcům míří zpětně, s požadovanou částkou tedy musejí nejprve sami disponovat. Několik milionů Šudovi poslal Oulický, jemuž se i zakrátko vrátily. „Je zřejmé, že jediným důvodem, proč se peníze na účtu firmy pouze otočily, bylo zajištění výpisu z účtu, který neodrážel skutečnost,“ řekl v lednu 2017 soudce Jiří Bednář. Šuda vinu popíral. Protože nedošlo k dokonání činu, odešel s trestem odnětí svobody na rok a půl odloženým na zkušební dobu 2,5 roku, pokutou 100 tisíc a tříletým zákazem činnosti ve statutárních orgánech firem. Školení, která se nekonala Igor Janík dostal v roce 2013 evropské dotace na uspořádání kurzů pro své zaměstnance. Jenže vzdělávací aktivity se nekonaly. Způsobil tak škodu více než 850 tisíc korun (od EU získal přes 720 tisíc, zbytek přišel od České republiky). Dostal za to trest ve výši dvou let podmíněně odložený na zkušební dobu čtyř let a současně mu soud uložil i čtyřletý zákaz působení ve statutárních orgánech společností a zaplacení škody. Janík odmítal, že se chtěl obohatit. Hájil se, že školení měl ve firmě na starosti jeden ze zaměstnanců. Na závěr své obhajoby ale dodal, že si je vědom své odpovědnosti a že měl chod firmy víc kontrolovat. |
Ta byla spolupracující obviněnou, která praktiky pomohla rozkrýt. Stejně tak později Kušnierz. Ten v této části kauzy dostal u Krajského soudu v Ústí nad Labem před třemi lety právě i s ohledem na dřívější rozsudek souhrnný sedmiletý trest za zneužití pravomoci úřední osoby a poškození finančních zájmů Evropské unie, ale dnes je na svobodě.
Loni v prosinci byl totiž podmínečně propuštěn. Koudovi soud za zneužití pravomoci úřední osoby uložil tři roky odnětí svobody podmíněně odložené na zkušební dobu pěti let.
Aktuálně se řeší dotační kauza, v níž jde o škodu 14 miliard
Kotlanová a Markvart odešli také s podmínkami. Martinovského, Koleilata a Odvárkovou soudy obžaloby zprostily. Vráblík byl původně také zproštěn, ale vrchní soud tento verdikt zrušil a přičlenil ho k aktuálně řešené kauze obdobného charakteru, v níž jde o škodu 14 miliard.
K té se ještě dostaneme, a to oklikou přes Nejvyšší soud. Ten totiž zasáhl do výše zmíněného případu, zrušil verdikty nad Koudou a Kušnierzem a uložil krajskému soudu, aby se jejich rolí v případu znovu zabýval. Ostatních lidí se tento postup netýkal.
V Ústí to následně vyřešili šalamounsky. Vrácenou věc soudce Jiří Blažek připojil k již zmíněné záležitosti s mnohonásobně vyšší škodou. V té je přes 20 obviněných a Kouda s Kušnierzem opět mezi nimi. Podle soudu je proto zbytečné řešit dvě věci stejné podstaty zvlášť.
Případ se tak nyní vrací do přípravného řízení, ve kterém se sjednotí s kauzou zneužitých dotací z Evropské unie, v níž jsou mezi obviněnými třeba někdejší hejtmanka Ústeckého kraje Jana Vaňhová, její náměstek Arno Fišera či karlovarský exhejtman Josef Novotný. Dozoruje ji pražské vrchní státní zastupitelství.
10. dubna 2019 |
Chapadla vedla až k bývalému hejtmanovi
Podle dřívějších informací MF DNES stáli na pomyslném vrcholu „dotační pyramidy“ obvinění podnikatelé Daniel Ježek a Alexandr Novák. Údajně úkolovali hodnotitele projektů, který smí projít a dostat peníze, a který ne.
Jde o stovky projektů, třeba o ústecký zámeček Větruše. Policejní konstrukce stojí do značné míry na výpovědi Kušnierze, jenž se jako jediný přiznal. Kdy by mohla být podána obžaloba, nelze v tuto chvíli předjímat.
Policie v souvislosti s dotacemi stíhá i bývalého hejtmana Ústeckého kraje Jiřího Šulce. Podle zjištění MF DNES čelí obvinění, že ovlivnil konkurz na ředitele dotačního úřadu, aby se funkce ujal Kušnierz. Jeho případ se má vyšetřovat samostatně.
Úřad ROP Severozápad pomalu utlumuje činnost
Šulc už dříve také stanul před soudem za to, že když předsedal výboru ROP Severozápad, vyplatil dotační úřad zlaté padáky exředitelům Kušnierzovi a Markvartovi. Oba dostali statisíce korun na základě konkurenčních doložek.
Ústecký okresní soud ale shledal, že jejich uzavření bylo nesmyslné, neboť úřad konkurenci neměl. Šulc dostal loni v lednu za porušení povinnosti při správě cizího majetku podmínku, stejně tak i další obžalovaní – ředitelé úřadu Markvart, Jiří Červinka, Jana Havlicová a právník Martinovský. Verdikty dosud nejsou pravomocné, lze předpokládat, že se účastníci proti nim odvolají.
Úřad ROP Severozápad mezitím utlumuje činnost. Jeho současnou hlavní náplní je kontrola podpořených projektů. Za dobu fungování proplatil přes 19 miliard, fungovat má do roku 2023. Dotace v současné době místo ROPů rozděluje Integrovaný regionální operační program (IROP) řízený státem.
Ústí má hezké muzeum z dotací. Byl to však průšvihJe to takové severočeské, chtělo by se říci. Díky EU tu máme krásně opravené muzeum, ale oprava s sebou přinesla i pachuť. Za rekonstrukci svého muzea muselo Ústí nad Labem zaplatit pokutu 6,5 milionu korun. Přitom mohlo být o poznání hůř. Původní sankce za chybu v evropském projektu, kterou radnici vyměřil úřad ROP Severozápad, činila astronomických 296 milionů. Vytýkal mu například to, že po uchazečích o zakázku chtěl potvrzení o jejich bezdlužnosti vůči městu. O snížení sumy rozhodlo ministerstvo financí. „Domníváme se, že za pochybení, která byla v rámci projektu zjištěna, byla původní sankce opravdu nepřiměřená,“ řekla před necelými třemi lety tehdejší primátorka města Věra Nechybová. Rekonstrukce muzea vyšla na 447 milionů, přičemž evropská dotace činila přes 335 milionů korun. Záležitostí se zabývala policie, která došla k závěru, že oprava byla předražená o 53 milionů. Protože ale nedohledala, jak o ní hlasovali zastupitelé, nikoho neobvinila a případ odložila. Politiky zachránila amnézie, prostě ztráta paměti. Jak dříve uvedla MF DNES, například Jan Kubata, někdejší primátor za ODS, nejprve na policii přiznal, že hlasoval pro, protože to podle něj bylo výhodné pro město. Pak si ale svá slova rozmyslel a sám měl zavolat vyšetřovatelům, že chce svou předchozí výpověď změnit. Uvedl, že si vlastně nepamatuje, jak tehdy hlasoval. „Pro mě je důležité, že muzeum stojí, je opravené a je využívané. Nikdo peníze neodnesl,“ pronesl Jan Kubata před lety pro ČT. Stejně na tom byli i další zastupitelé. A právě to bylo zásadní. Nešlo totiž nijak dokázat, jak kdo hlasoval. V sále tehdy ještě nebylo záznamové zařízení. Hlasy počítaly úřednice podle zvednutých rukou. Pro bylo sedmadvacet politiků. Podle policie porušili zastupitelé povinnost řádně spravovat majetek. „Trestný čin se stal, ale nepodařilo se identifikovat, jak hlasovali jednotliví zastupitelé,“ řekla tehdy krajská policejní mluvčí Veronika Hyšplerová. Pokud jde o sankce od ROP Severozápad, Ústí dostalo kvůli pochybením v evropských projektech pokutu vícekrát. Například za projekt městských sadů či opravu sídliště Mojžíř. Pokuty postihly třeba i Litoměřice nebo Žatec. |
