„V ONV jsem byl zastupitelem, další volební období jsem byl na Severní Terase členem rady,“ potvrzuje Zikmund.
V té době pracoval jako vedoucí výpočetního střediska Severočeské plynárenské.
„Navrhli mě, abych tam jako mladý člověk šel. Přiznám se ale, že jsem se o politiku moc nezajímal. Nicméně byl jsem toho účasten a sledoval jsem, jakým způsobem se takové město řídí,“ přibližuje Zikmund.
Do KSČ podle svých slov vstoupil v roce 1985. Odešel hned po revoluci a stáhl se i z politiky.
„Byl to slušný člověk. Jinak si z té doby ale nic nepamatuji,“ říká krajský zastupitel KSČM Petr Brázda, který byl v druhé půli 80. let na Severní Terase předsedou národního výboru.
Z kolektivu nevybočoval, vzpomíná Čelišová
Výraznější stopu Zikmund nezanechal ani v paměti exposlankyně KSČM Květoslavy Čelišové, která byla před revolucí místopředsedkyní obvodního národního výboru Severní Terasy.
„Znám ho jako solidního člověka, který pracoval pro obvod. Pamatuji si ho jako součást kolektivu, nijak z něj nevybočoval,“ líčí Čelišová.
Obvodní zastupitelstvo, tehdy plénum, v té době mělo 98 zastupitelů (dnes jich má 15). Obvod přitom neměl moc pravomocí, organizoval především společenský život na sídlišti.
„Politika se tam moc nedělala. Byli jsme jako mravenečkové. Severní Terasa byla považována za noclehárnu, kam lidé jezdili z práce jen přespat. My jsme měli za úkol jim zpříjemňovat život,“ tvrdí Čelišová.
Na druhou stranu pod obvod v té době spadal stavební úřad, který organizoval i provoz obchodů a spravoval množství bytů.
„Bylo to o tom, že jsme společně jako tým vypracovávali nějaká řešení, a ta se pak schvalovala v radě,“ říká Zikmund. Dodává ale, že sám za žádným významným projektem tehdejší radnice nestojí.
Se sektorovým centrem jsme nemohli nic dělat, tvrdí Zikmund
Právě na sklonku 80. let, kdy Zikmund jako radní Severní Terasy působil, v obvodu začala stavba sektorového centra. To nakonec zůstalo nedokončené a stalo se nechvalně proslulým mementem (o sektorovém centru zde).
Mandáty v Ústí |
Podle Zikmunda však obvod do stavby nijak zasáhnout nemohl. „Byli jsme se tam jen jednou podívat, byl tam jeden mistr a tři učedníci. Nemohli nic dělat, protože na to nebyly peníze,“ popisuje Zikmund.
Po listopadu 1989 Zikmund pracoval v Severočeské plynárenské jako personální ředitel, nyní je v důchodu. Do komunální politiky se letos vrátil jako volební lídr hnutí ANO 2011.
Poté, co ANO ve městě vyhrálo volby a vytvořilo koalici s hnutím PRO! Ústí, shodli se na něm představitelé obou hnutí jako na novém primátorovi. Nová koalice má v 37členném zastupitelstvu 20 hlasů, takže ji ostatní strany nemají šanci přehlasovat.
