Návštěvníci se dozvědí, jak uhlí v Podkrušnohorské pánvi vznikalo, co předcházelo zahájení těžby v lomech od archeologických průzkumů až po vystěhovávání lidí a bourání měst.
Stálá výstava ukáže, co dokáže v lomu způsobit voda nebo oheň. Část expozice patří i využití uhlí v elektrárnách či petrochemickém průmyslu nebo rekultivaci vytěžených lokalit.
K obřím strojům z povrchových dolů, které byly k vidění v areálu muzea už dříve, muzejníci vytvořili maketu povrchového lomu.
Model zabírá celou jednu místnost bývalého domku závodního lékaře a ukazuje všechny kroky, které musí těžaři k zisku uhlí udělat. Od odstraňování ornice přes skrývku a jednotlivá patra odtěžovaného uhlí až po závěrečnou rekultivaci.
„Maketu povrchového lomu jsme stavěli ve třech téměř pět měsíců,“ říká Zbyněk Jakš, ředitel zdejšího muzea s tím, že stěny lomu tvoří opravdové hnědé uhlí.
Hlubinná těžba už svou výstavu měla delší dobu. Ta povrchová však svou vlastní ucelenou expozici získala až nyní.
„Přemýšleli jsme stále, jak přiblížit i věci, které běžně nevidíte. Horníkům je vše jasné, ale spousta lidí si to nedovedla představit,“ dodává Jakš, který razí myšlenku, že šachta je špinavá práce, takže i muzeum tak musí působit.
Většina vystavených strojů proto funguje a návštěvníci je mohou vidět při práci. A když do něčeho sáhnou, tak se musí umazat, stejně jako ve skutečném provozu.
Zdejší areál, který už funguje šestnáct let, tak jako jediný v republice ve velkém představuje oba možné způsoby těžby, povrchovou i hlubinnou. Mostecko zažilo obě.
V Podkrušnohorské pánvi kdysi bývalo dokonce 1 638 šachet ke hlubinnému dobývání uhlí. S povrchovou těžbou se ovšem začínalo až za první republiky.
Novou expozici si v sobotu prohlédly v Kopistech stovky dětí a jejich rodičů, pro které muzeum připravilo tematicky zaměřenou oslavu Mezinárodního dne dětí.
Čekaly tu na ně mimo jiné ukázky práce báňských záchranářů, městské policie či výstava hasičské techniky. Děti si vyzkoušely i dolování rudy, rýžování českých granátů nebo jízdu důlní úzkokolejkou.
