Republikový rekord v počtu najednou odstřelených domů dosáhlo Ústí nad Labem 23. února 1980 prostřednictvím prototypu roznětnice HBF-1.
„Aby tehdy mohlo najednou vyletět do vzduchu 19 historických domů na Masarykově třídě, museli ústečtí konstruktéři vymyslet a postavit nejsilnější odpalovací zařízení svého druhu na světě,“ vysvětluje kurátor technických sbírek muzea Martin Krsek.
Označení přístroje HBF skrývá příjmení ústeckých inženýrů Františka Hozy, Jana Bělika a Jaroslava Fily. Tato trojice konstruktérů vyrobila kondenzátorovou roznětnici o výkonu 640 joulů, která dvojnásobně překračovala schopnosti těch nejlepších aparátů.
Ústecký přístroj dokázal odpálit naráz až 20 tisíc rozbušek. „Plný výkon nebyl nikdy využit, ale odstřel z roku 1980 s více než 15 tisíci rozbuškami se hranici kapacity přiblížil,“ podotýká Krsek.
Proč takové odpalovací zařízení vzniklo právě v Ústí nad Labem, je nasnadě.
„V krajské metropoli se bohužel v době normalizace bouralo jako o život. Cílem stavařů bylo naplnění územního plánu z šedesátých let, který počítal s totální přestavbou centra na moderní socialistické město. Z historické zástavby měly zůstat jen kostely a spořitelna,“ přiblížil Krsek dobový kontext.
Roznětnici zachránil a nedávno věnoval muzeu střelmistr Petr Mikula. Svůj tehdejší úděl okomentoval slovy: „Ty staré domy se mi líbily, byť byly zanedbané. Ale moji prací bylo je co nejbezpečněji a nejracionálněji odstřelit.“ (Čtěte též Střílelo se jak u Verdunu, vzpomíná zkušený střelmistr na bourání Ústí.)
Přístroj ani nebyl schválený
Paradoxem doby bylo, že úřední zápis o odstřelu musel použití prototypu roznětnice popřít. Nešlo totiž o schválený přístroj, přestože prošel testy ve státní zkušebně.
Roznětnice po neblaze proslulém rekordu ještě několikrát posloužila k demolicím - v ústecké ulici Panská, na Střekově, v Moskevské i jinde.
„Naposledy aktivovala nálože v roce 1992 u sedmi pětipatrových objektů v Předlicích. Dnes by patrně už nefungovala vzhledem k omezené životnosti kondenzátorů. Dochovala se však v původním stavu včetně nabíjecích a odpalovacích klíčků i s jedním kusem přenosné dvanáctivoltové akumulátorové baterie,“ poznamenává Krsek.
Muzejníci považují roznětnici HBF-1 za historicky cenný artefakt připomínající proměny města ve 20. století.
Lidé mohou přístroj v Muzeu města Ústí nad Labem, kde je prezentován jako exponát tohoto měsíce, vidět do 2. prosince.
