Celodenní projekt zahájili žáci druhého stupně na školní zahradě. Ze svých těl vytvořili rozsvícený nápis Jan Palach. Jako světlo využili diody v mobilních telefonech.
„Věděla jsem, že budou rádi, skoro všichni mobil měli,“ konstatovala učitelka Pavla Ryšánková. Podle jejích zkušeností starší děti velmi rády diskutují o historii. „Zejména o nesvobodných režimech,“ podotkla.
O událostech, které se odehrály před půlstoletím a později, vědí školáci dobře. „Jednak určitě z médií a někteří z vyprávění rodičů, kteří se účastnili Palachova týdne,“ uvedla.
Mladší žáci si připravili masky, které snímali ze svých spolužáků. „Brrr, to bych fakt neudělal,“ poznamenal jeden z chlapců při představě hořícího těla.
„Vymýšlíme i epitaf, který by se hodil na hrob Jana Palacha, a pouštíme krátký dokument o dni, kdy se upálil,“ poznamenala učitelka Ludmila Laubová.
Povědomí o Palachovi mají už některé osmileté děti. „Byl to takový kluk, který chtěl lidi upozornit na to, jak žijí. Chtěl, aby tak už nežili, aby s tím něco udělali,“ řekla například Emilly ze 3.B.
Na dobu před padesáti lety a na čin Jana Palacha, jenž se 16. ledna 1969 v Praze polil hořlavinou a zapálil na protest proti sovětské okupaci Československa, vzpomínali i účastníci pamětního setkání na půdě filozofické fakulty ústecké univerzity UJEP.
Desítky účastníků zapálily svíčky jako symbol naděje na změnu. „Je nutné nezapomenout na to, že čin Jana Palacha je protestem především proti lámání charakteru, kterému čelíme i v dnešní době a poukázání na to, aby člověk převzal odpovědnost,“ připomněl při slavnostním setkání Daniel Kroupa z katedry politologie a filozofie UJEP.
Bývalý disident zavzpomínal i na legendární setkávání studentů s pedagogy v bufetu na půdě filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde všichni společně vášnivě debatovali o situaci po srpnu 1968.
„V těchto místech jsem se musel potkávat i s Janem Palachem,“ řekl jeho vrstevník Kroupa. Přiznal, že Palachův čin zpočátku odsuzoval a na protest tehdy nešel ani na jeho pohřeb.
„Teprve po letech mi začalo docházet, co Palach dokázal. Že jeho čin má nezpochybnitelný mravní charakter,“ doplnil Kroupa.
Pietní akt k uctění památky Jana Palacha se v den 50. výročí jeho protestu konal i v ústeckých Městských sadech u památníku obětem komunismu.
Primátor Petr Nedvědický v projevu uvedl, že k takovému činu, k tak veliké oběti jsou velká slova zbytečná. „Můžeme jen v klidu postát, uctít památku a v pokoře zpytovat svědomí, proč stále zůstáváme lhostejní,“ přednesl.
Okolnosti Palachova činu i jeho pokračovatelů, kteří tehdy také položili svůj život, přiblížil Václav Houfek, ředitel Muzea města Ústí nad Labem.
Zástupci města pak položili k pomníku květiny.
